Bakteriální kroužkovitost bramboru

Bakteriální kroužkovitost bramboru je choroba způsobovaná bakterií Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus z čeledi Microbacteriaceae , rod Clavibacter. Bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, původce bakteriální kroužkovitosti bramboru, je jedním z významných organismů škodlivých pro brambory. Je předmětem celosvětového zájmu pěstitelů brambor, zejména pro svoji potenciální škodlivost. Patogen je na seznamu skupiny EPPO A2 karanténních škodlivých organismů. Jeho výskyt v porostech sadbových brambor je důvodem pro neuznání množitelského porostu.

Bakterie Clavibacter michiganensis ssp sepedonicus na bramboru.

EPPO kód

CORBSE

Synonyma patogena

Vědecké názvy patogena

• Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus
• Corynebacterium michiganense subsp. sepedonicum
• Corynebacterium sepedonicum

České názvy

bakteriální kroužkovitost brambor

Zeměpisné rozšíření

Mimo Evropu Čína, Japonsko, Kanada, Kazachstán, Korea, Nepál, Tchaj-wan, USA, Uzbekistán.

Výskyt v Evropě

Belgie, Bělorusko, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, , Kypr, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie. Bakterie má relativně nízké teplotní optimum pro růst (21 °C), je proto vázána hlavně na chladnější oblasti.

Výskyt v Česku

Přítomnost patogena na území České republiky byla bezpečně prokázána v roce 1995. Existují však zprávy o výskytu původce bakteriální kroužkovitosti v Čechách již ze začátku 20. století. V ČR platí povinnost mít sadbové i nesadbové brambory označeny osvědčením, které deklaruje negativní výsledek testování na přítomnost původce bakteriální kroužkovitosti bramboru.

Hostitel

Přirozeným hostitelem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je lilek brambor(Solanum tuberosum). V testech patogenity prokázalo náchylnost mnoho zástupců z čeledi lilkovité Solanaceae, včetně rajčete (Lycopersicon esculentum) a lilku (Solanum melongena). Cukrová řepa byla popsána jako přirozený bezsymptomový hostitel. Bakterie byla také zjištěna v osivu cukrovky.

Příznaky

Nemusí být zjevné, mohou být maskovány, někdy se neprojevují.

List

Pletivo v mezižilkových polích žloutne a nekrotizuje. Listy se lžícovité svinují.

Stonek

Na příčném řezu napadenými stonky je někdy patrné zhnědnutí cév. Když se báze stonku se zhnědlými cévami stiskne, vytéká z nich krémově zbarvený exudát.

Hlíza

Slabá sklovitost či průsvitnost pletiv okolo vodivého systému. Při slabém stisku rozpůlené hlízy lze pak z diskolorované a změklé zóny vytlačit mléčně bílý sliz nebo smetanově sýrovitou hmotu. Latentní infekce lze zjistit jen speciálními detekčními metodami.

Možnost záměny

Příznaky lze snadno zaměnit s příznaky napadení těmito chorobami:

• plíseň bramborová (Phytophthora infestans)
• verticiliové vadnutí (Verticillium albo-atrum)
• stonková rakovina (Thanatephorus cucumeris)

Mikrobiologická morfologie

Bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus je pleomorfní, nepohyblivá, grampozitivní tyčinka. Bakterie patří mezi pomalu rostoucí, nepigmentující. Typické kolonie jsou smetanově bílé, okrouhlé, hladké, vyvýšené, slizovitě tekuté, s rovnými okraji a obvykle mají v průměru 1-3 mm.

Detekce

Detekce a determinace je prováděna laboratorními testy. Je používán kultivační test, IF test (imunofluorescenční mikroskopie), PCR test (polymerázová řetězová reakce), FISH test (fluorescenční hybridizace in-situ), GC FAME (analýza esterů mastných kyselin) a pro ověření patogenity izolátů původce kroužkovitosti se používá test patogenity na rostlinách lilku vejcoplodého. Expertní skupina EU, která v roce 2001 hodnotila rostlinolékařskou péči v bramborářství, ve zprávě a v souvislosti s laboratorním testování na přítomnost bakterióz v ČR konstatovala, že „ve vybavení a analytické kapacitě bakteriologických laboratoří bylo dosaženo významného pokroku a tyto laboratoře pracují dobře“.

Význam

Původce bakteriální kroužkovitosti brambor je v celosvětovém měřítku považován za jeden z nejvýznamnějších škodlivých organismů pro brambory a ztráty na výnosech mohou dosahovat až 50 %. Bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus je dle platné legislativy klasifikována jako závažný škodlivý organismus, který se sice vyskytuje v Evropské unii, ale jejíž zavlékání a rozšiřování na území EU je zakázáno.

Skutečné ztráty způsobované přímo bakteriální kroužkovitosti brambor jsou v současnosti v Evropě a Severní Americe zanedbatelné. Důvodem je, že se ve všech sadbových oblastech brambor provádějí kontroly zdravotního stavu porostů.

Šíření

Pro šíření choroby má největší význam infikovaná sadba brambor a kontaminace kontejnerů, zařízení a budov. Potenciálním zdrojem infekce jsou i sazeče a třídičky kontaminované původcem kroužkovitosti. Významnou roli v přežívání původce bakteriální kroužkovitosti a jeho následného přenosu hrají plevelné brambory na kontaminovaných pozemcích.

Ochrana rostlin

K dispozici nejsou přímé chemické a biologické metody regulace patogena, ani odrůdy s vyšší hladinou rezistence.

Prevence

V ochraně brambor proti Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus je nezbytné úplně vyloučit patogena ve všech fázích produkce brambor. K opatřením, která zvyšují pravděpodobnost odhalení latentně infikovaných partií sadby, patří např. vyhledávání klonově příbuzných se sesterskými nebo rodičovskými partiemi, s potvrzeným výskytem Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus.

Karanténa

Původce bakteriální kroužkovitosti bramboru je zařazen do seznamu škodlivých organismů, které je zakázáno podle zákona zavlékat a rozšiřovat na území Evropských Společenství.

Odkazy

Externí odkazy

• (anglicky)Mapa výskytu invazivního druhu
• (anglicky)Fotogalerie, EPPO