Otevřít hlavní menu

EPPO kódEditovat

PHYTIN[2]

Synonyma patogenaEditovat

Podle biolib.cz bylo pro patogena s označením Phytophthora infestans používáno více rozdílných názvů, například Botrytis infestans nebo Peronospora infestans.[3]

 
Píseň bramborová na listu rajčete.

České názvyEditovat

Pro chorobu plíseň bramborová je vyvolanou patogenem Phytophthora infestans je u jiných hostitelů používáno více rozdílných názvů, například plíseň rajčat.[4] U hostitele lilek brambor je nově také používán název plíseň bramboru.[5][6]

Zeměpisné rozšířeníEditovat

Původní výskyt patogenu byl popisován v Mexiku. Pravděpodobně v polovině 19. století byly dovezeny lodní dopravou infikované hlízy do Evropy, kde došlo k epidemickému šíření choroby.[7] Ve 21. století je patogen (A1 typ) běžný ve všech oblastech pěstování brambor a rajčat.

 
Napadení na listech bramboru.

HostitelEditovat

Byliny z čeledi lilkovité (Solanaceae), zejména rodu lilek (Solanum). Napadeny mohou být i okrasné rostliny - petunie, surfinie, datura, mochyně.[6]

PříznakyEditovat

HlízyEditovat

Na rostlinách vyrůstajících z infikovaných hlíz dochází k šíření patogenu stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Infekce napadající zdravé rostliny se nejdříve projevuje na listech. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření.

ListEditovat

Napadení se projevuje na listech jako skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé barvy, nekrotizující, které se postupně rozrůstají a listy zasychají nebo hnijí. Na spodní straně listu se napadení při zvýšené vlhkosti projevuje jako práškovitý povlak (sprangiofory).[4][6]

 
Napadení listů a stonku.

StonekEditovat

Listy hnědnou a odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.

PlodEditovat

Na plodech vznikají zelenohnědé mírně skvrny které zasahují hluboko do dužniny plodu. V obrubě skvrny parenchym tvrdne. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti lze na plodech pozorovat bílý práškovitý povlak. Sledovat symptomy na plodech lze snadno například u rajských jablek.[6]

Možnost záměnyEditovat

Lze zaměnit s fyziologickým poškozením větrem, nedostatkem některých prvků (Mg). Rovněž lze napadení zaměnit s houbovými chorobami a bakteriálními chorobami:

  • terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru (způsobená Alternaria solani a A. tenuis)
  • bakteriální černání stonku (způsobená Erwinia carotovora)
  • septoriová skvrnitost rajčete (způsobená Septoria lycopersici)
  • alternáriová skvrnitost rajčete (způsobená Alternaria solani)

VýznamEditovat

Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90%.[1]

 
Hladomor ve Velké Británii 1845-1847.

V letech 18451847 došlo k epidemickému šíření choroby na území západní Evropy. V Irsku opakované epidemie choroby bramboru vyvolaly ekonomický úpadek nájemců půdy. Vláda Spojeného království Velké Británie, v tom období nejbohatší země planety, nejen celé uvedené období nepodnikala žádné významné kroky k potlačení ekonomických obtíží nejchudších obyvatel Irska, ale odmítala i zahraniční pomoc Irsku. Velký irský hladomor a následná epidemie chorob (cholera, tuberkulóza, respirační a parazitická onemocnění), které vypukly, přivedly smrt asi 1 miliónu obyvatel Irska a vedly k emigraci 1,5 miliónu obyvatel. Některé zdroje uvádí, že nečinnost britské vlády vůči hladomoru v Irsku byla úmyslná genocida (Gorta Mór Genocide).[8] V roce 1848 vypuklo v Irsku povstání.

 
Počáteční příznaky na líci listu.
 
Počáteční příznaky na rubu listu.

BiologieEditovat

Houba infikuje rané kultivary bramboru, z kterých se nákaza šíří. Konídiové výtrusy jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin a rajčat. Při menší vlhkosti a vyšší teplotě (kolem 24 ° C) klíčí hyfy a které pronikají do listu. Při velké vlhkosti a nízké teplotě (okolo 12-15 ° C) se výtrusy mění na zoosporangie z nichž vznikají hyfy, které pronikají do listu. Po 8-12 dnech z průduchů vyrůstají rozvětvené konídiové stopky s výtrusy.

ŠířeníEditovat

K infekci hlíz však může dojít při sklizni, kdy se dostanou do styku poškozené hlízy a napadená nať nebo silně kontaminovaná půda. Během vegetaci jsou hlízy infikovány sporangiemi smývanými srážkami z napadené natě. Množství napadených hlíz závisí na stupni napadené natě, množství a intenzitě dešťových srážek.[6] Při napadení hlíz v mokré půdě a infekci již na začátku vegetace mohou být hlízy rozloženy v půdě zcela zničeny již před sklizní.[9]

 
Ohniska nákazy v porostu.

Ochrana rostlinEditovat

Rezistentní odrůdyEditovat

V náchylnosti odrůd jsou zjevné rozdíly. Šlechtění na rezistenci, zejména u bramboru, mělo omezený úspěch. Z části kvůli obtížím při pěstování divokých příbuzných bramboru, které jsou zdrojem potenciálních genů rezistence. Většina genů rezistence je účinná pouze proti podskupině izolátů P. infestans.

PrevenceEditovat

Používat označenou uznanou sadbu.[6] Dodržovat dostatečnou vzdálenost výsadeb bramboru a rajských jablek.

 
Poškození plodu rajčete

Chemická ochranaEditovat

Chemická ochrana je nejdůležitějším opatřením. Preventivní ošetření se provádí každých 10-14 dnů fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)

Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Důležité je ošetření spodní strany listů.[6]

 
Napadené hlízy bramboru.

Povolené přípravkyEditovat

Podle agromanual.cz[9] a agrahb.cz.[10]

  • ACROBAT MZ
  • ALTIMA 500 SC
  • CONSENTO
  • CRITERIUM
  • CUPROCAFFARO
  • CURZATE GOLD
  • CURZATE M WG
  • DITHANE DG NEOTEC
  • DRAGO 2 kg
  • EMENDO M
  • ELECTIS
  • FANTIC M
  • FLOWBRIX
  • FUNGURAN-OH 50WP
  • CHAMPION 50 WP
  • INFINITO
  • KOCIDE 2000
  • KUNSHI
  • KUPRIKOL 50
  • KUPRIKOL 250 SC
  • MASTANA SC
  • MIXANIL
  • NANDO 500 SC
  • NOVOZIR MN 80 NEW
  • PENNCOZEB 75 DG
  • POLYRAM WG
  • RANMAN + RANMAN AKTIVATOR
  • RANMAN TOP
  • REVUS
  • RIDOMIL GOLD MZ PEPITE
  • TANOS 50 WG
  • VALIS M ®
  • ZETANIL WG
  • ZIGNAL 500 SC

Agrotechnická opatřeníEditovat

Pro ochranu hlíz bramboru je vhodné předčasné ukončení vegetace (pomocí chemického ošetření v případě výskytu plísně). Při rozhodování je třeba vzít v úvahu předpokládaný vývoj choroby, počasí a náchylnost pěstované odrůdy. Prodlužování vegetace napadené natě usnadňuje pronikání choroby do hlíz.[6]

OdkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phytophthora infestans na anglické Wikipedii.

ReferenceEditovat

  1. a b STUDZIŇSKI, A. Atlas chorôb a škodcov zeleniny. Bratislava: Príroda, 1987. (slovensky) 
  2. EPPO, GUIGAE
  3. biolib.cz
  4. a b Plíseň rajčete (bramborová)
  5. agromanual.cz
  6. a b c d e f g h eagri.cz
  7. http://phys.org/news/2016-12-evidence-movement-potato-famine-pathogen.html - Study provides evidence on movement of potato famine pathogen
  8. Donnelly, James S (2005), The Great Irish Potato Famine, Sutton Publishing, ISBN 0-7509-2632-5
  9. a b Agromanual
  10. agrahb.cz

Externí odkazyEditovat