Otevřít hlavní menu

Břetislav Horyna

český religionista a vysokoškolský pedagog

Břetislav Horyna (* 8. června 1959 Ivančice) je český filozof a religionista. Vystudoval filozofii na Masarykově univerzitě v Brně a Palackého univerzitě v Olomouci. Působil na Ústavu pro výzkum společenského vědomí a vědeckého ateismu Československé akademie věd.[1]

Prof. PhDr. Břetislav Horyna, Ph.D.
Narození 8. června 1959 (60 let)
Ivančice
Alma mater Masarykova univerzita
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Napsal mnoho publikací na různá témata, avšak zejména filozofická. Je činný také jako překladatel. Byl prezidentem České společnosti pro religionistiku.[2] Dlouhodobě byl profesorem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a publikuje, zejména v zahraničí. Odborně se zabývá především filozofií německého idealismu, zejména příspěvkem Immanuela Kanta, současnou německou filozofií a filozofií náboženství. Jeho filozofické myšlenky jsou šířeji zahrnuty v oblasti náboženství, politiky a blízkých společenských věd.

Posílání výhrůžných e-mailůEditovat

PrůběhEditovat

V roce 2010 byl Břetislav Horyna obžalován u Městského soudu v Brně z toho, že svému kolegovi z katedry prof. Jaroslavu Hrochovi poslal celkem 11 anonymních e-mailů, ve kterých vystupoval v rolích historických postav, např. zesnulého katolického disidenta Augustina Navrátila, a ve kterých mu mj. vyhrožoval fyzickými útoky až smrtí, za což mu hrozil až jeden rok vězení.[3][4] Vedení filozofické fakulty však odmítalo medializaci případu, podle děkana fakulty prof. Josefa Kroba mělo jít o pokus o skandalizaci katedry filozofie a ačkoli šlo o e-maily anonymní, tak to podle něj měl být pouhý spor Hrocha s Horynou.[5]

Rozhodnutí padlo 25. února 2011: Horyna byl uznán vinným v plném rozsahu obžaloby a byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 50 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody na dva měsíce, pokud by peněžitý trest nezaplatil. Rozsudek nenabyl právní moci, protože Horyna se na místě odvolal[6] a Krajský soud v Brně jej z procesních důvodů zrušil a věc vrátil městskému soudu k novému řízení. Podle odvolacího soudu neměl odsouzený dost prostoru se vyjádřit ke znaleckému posudku, který byl u soudu prvního stupně použit jako důkaz.[7]

Po nově provedeném dokazování u městského soudu byl prof. Horyna opět uznán vinným za spáchání trestného činu násilí proti skupině obyvatel nebo jednotlivci a byl mu uložen stejný trest. Podle soudu byl okruh nepřímých důkazů natolik uzavřen, že vina Břetislava Horyny byla prokázána.[8][9] Tento rozsudek již odvolací soud potvrdil a Břetislav Horyna tak byl uznán vinným pravomocně. Uložený trest byl odvolacím soudem označen za spíše nízký a výchovný.[10]

Mezitím bylo prof. Horynovi ukončeno členství ve Vědecké radě a Ediční komisi Filozofické fakulty MU a byla mu pozastavena výuka povinných kurzů. Tato opatření tedy doplnila jeho odvolání z Disciplinární komise fakulty v prosinci 2010.[11] Na fakultě jako pedagog ale zůstal[12][13] až do dubna 2013, kdy dostal výpověď.[14]

Vybrané výrokyEditovat

Výběrová bibliografieEditovat

  • Úvod do religionistiky, 1994
  • Filosofie posledních let před koncem filosofie: kapitoly ze současné německé filosofie, 1998
  • Počátky filosofické antropologie, 1999
  • Mýty jednoho slova, 2000
  • Idea Evropy. Pohledy do filosofie dějin, 2001
  • Dějiny religionistiky, 2001 (s Helenou Pavlincovou)
  • Judaismus, křesťanství, islám, 2003 (ed. s Helenou Pavlincovou)
  • Kant redivivus. Průřezy dílem filosofa, 2004
  • Dějiny rané romantiky, 2005
  • Teorie metafory, 2007
  • Filosofie skepse, 2008

PřekladyEditovat

  • E. Schillebeeckx: Protože politika není vším, 1991
  • H. Küng: Světový étos (s K. Flossem), 1992
  • W. Welsch: Postmoderna – pluralita jako etická a politická hodnota, 1993
  • J. M. Bocheňski: Marxismus-leninismus. Věda nebo víra? 1994
  • J. B. Metz: Úvahy o politické theologii (s L. Karfíkovou), 1994
  • R. Bultmann: Dějiny a eschatologie, 1994
  • A. Rich: Hospodářská etika II. Tržní a světové hospodářství z hlediska sociální etiky, 1994
  • P. Sloterdijk: Procitne Evropa? Myšlenky o programu jedné světové velmoci na sklonku věku její politické absence, 1996
  • J. Šmajs: Kultur gegen die Natur, 1996 (s V. Váchou)
  • J. Waardenburg: Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky, 1996
  • H. Jonas: Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci, 1997
  • P. Sloterdijk: Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku, 1997
  • Pluralita, Skepse, Tonalita (Studie Odo Marquarda a Petera Sloterdijka), 1998

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat