Bříství (Křečhoř)

osada (statek) v obci Křečhoř v okrese Kolín

Bříství (též zvaná Břístev) je osada v okrese Kolín, je součástí katastrálního území obce Křečhoř. Nachází se asi 900 m na západ od Křečhoře. Název pochází od stromu břestu.

Bříství
Žertova usedlost (původně tvrz)
Žertova usedlost (původně tvrz)
Lokalita
Charakter osada
Obec Křečhoř
Okres Kolín
Kraj Středočeský kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Křečhoř
PSČ 280 02
Bříství
Bříství
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Pravěké osídlení je doloženo nálezy z období pozdní doby kamenné, mladé doby bronzové, starší a mladší doby železné a z období hradištního (raný středověk). Východně 450 m nad Bříství se nachází areál křečhořského slovanského hradiště. První zmínka je z roku 1340, kdy tu byli tři vladycké statky. Michal, syn Oldřicha z Břístve, uváděného r. 1364, držel r. 1388 statek Kly (nyní Vítězov) a zapsal r. 1404 tvrz, dvůr a ves Břístev matce Perchtě a svým příbuzným. V 15. století se připomíná rodina Břístských z Břístve, kteří drželi jeden statek, a druhý měl r. 1464 Zikmund z Hoštic. Rozeznával se tehdy dvůr veliký a malý; je možné, že při každém byla tvrz. Na větším dvoře jmenuje se později Aleš z Bříství, jehož dcera a dědička Machna r. 1500 zadala statek Alši Visutkovi ze Studeňan. Roku 1505 náležel ten statek rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy, zápisnému držiteli Kolínského panství. Protože od statku a od tvrze rozprodával lidem křečhořským pozemky, přibylo tu malých statků, ale dvůr úplně spustnul. Jeden ze statků, řečený Jilem, zůstal v držení Břístských. Před r. 1540 koupila obec kolínská dvůr osazený člověkem a dvořiště od Mikuláše Štítného a jiné dvořiště r. 1543 od Mikuláše Dohalského. Dvory držela do r. 1547, kdy král Ferdinand město Kolín potrestal za to, že se dalo na stranu zemských stavů, ztrátou všech statků, a tak připojeny jsou grunty dvoru Břístevského k panství Kolínskému. Správa zámecká však dávala ty pozemky sousedním vesničanům pod úrok v užívání. Za třicetileté války, s oněch nájmů sešlo, Břístev byla vypálena a rozbořena, po válce pustla. Po třicetileté válce vznikly na Bříství dva statky. Jeden koupil v roce 1662 Jan Vaněček a to nynější čp. 18, druhý statek na Bříství koupil asi ve stejném období Pavel Plaňanský, tento statek dostal později čp. 19. Dne 12. 8. 1671 získal grunt za sumu 1222 kop grošů Jan Žert, a od tohoto data je rod Žertů trvale usazen na Bříství.

SoučasnostEditovat

V roce 1949 byl Žertův statek znárodněn. V dobách socialistického hospodaření byl využíván JZD Křečhoř jako mechanizační středisko (dílny). Po navrácení majetku rodu Žertů (r. 1992), je kromě prvovýroby běžných plodin, na statku provozována i speciální výroba – pěstování jablek, hrušek a jahod. V roce 2000 zde byla otevřena Galerie Žertův Špejchar.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Dvořák, F.: Pravěk Kolínska a Kouřimska. Soupis archeologických památek. Kolínsko a Kouřimsko, 1. díl, sv. 2. Kolín 1936.
  • Tůma, J. (red.): Paměti osad na Kolínsku. Kolínsko a Kouřimsko, 2. díl. Kolín 1915.

Externí odkazyEditovat