Bývalá pošta (Zlaté Hory)
Bývalá pošta se nachází na náměstí Svobody čp. 94 ve Zlatých Horách v okrese Jeseník. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988[1] a je součástí městské památkové zóny.[2]
| Bývalá pošta ve Zlatých Horách | |
|---|---|
_-_muzeum.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura a renesanční architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Městské muzeum, nám. Svobody 94, 793 76 Zlaté Hory, Zlaté Hory,  Česko |
| Ulice | nám. Svobody |
| Souřadnice | 50°15′46,3″ s. š., 17°23′46″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31420/8-217 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Zlaté Hory, někdejší Cukmantel, zažily největší rozvoj v 16. století, kdy zde byla výnosná těžba zlata. V 17. století je město za třicetileté války vyrabováno Švédy a pak následovaly čarodějnické procesy. Mezi další postihy v průběhu století (16., 17. 18. a 19. století) byly požáry, povodně, různé epidemie, válečné útrapy a ve 20. století světové války. Pohromy se projevily ve schopnosti obyvatel se vzchopit a město obnovit. Výstavba měšťanských domů od jeho povýšení na město ve 14. století byla těmito událostmi poznamenána. Většina domů má středověký původ. Jádro zděných domů se nachází v centru města a mají rysy renesančního slohu. Další přestavby jsou v empírovém slohu, ve kterém se stavělo nebo přestavovalo ještě v 19. století. Ve 20. století byly stavby měněny v historizujícím, secesním, postsecesním i tradicionálním stylu, a také v socialistické architektuře. Po vybourání hradeb se k zachovalému historickému centru napojovaly okrajové části a město se začalo rozrůstat do šířky. V 19. století dochází k zasypání vodního koryta (1802), které procházelo náměstím, empírové přestavbě, vydláždění ulic (dláždění náměstí v roce 1833) a zavedení pouličního osvětlení (olejové lampy 1839). Na začátku 20. století vznikají lázně (1879) nová pohostinství, plynárna (1905) a je stavěna kanalizace, vodovod, elektrifikace (do roku 1914) a výstavba nových domů (1914). V šedesátých letech dochází k úpravě náměstí, bourání historických domů a stavbě unifikovaných staveb (panelových domů). V roce 1992 byla nad historickým jádrem Zlatých Hor vyhlášena městská památková rezervace, která zahrnuje domy na ulici Kostelní, Palackého, Polská a na náměstí Svobody.[3][4][5]
Mezi domy památkové zóny patří bývalá pošta a celnice na náměstí Svobody čp. 94 v sousedství domu čp. 95. Renesanční stavba na středověkém jádře byla barokně přestavěna v roce 1698 rodinou Nentwigů (tzv. holandské baroko). Byla první poštovní stanicí ve Slezsku a jedna z mnoha na cestě do Polska. Jako poštovní úřad sloužila do roku 1936. V současné době slouží jako městské muzeum. Dům byl obnoven v období 2013–2016. V přízemí je umístěna pamětní mramorová deska s latinským nápisem, který připomíná návštěvu císaře Josefa II. a jeho doprovod ve Zlatých Horách 8. července 1766.[6]
Expozice editovat
V městském muzeu se nachází stálá expozice změřena na historii hornictví, zlatohorského regionu a obce Rejvíz. Mezi exponáty je vystaveno dobové náčiní a nářadí, soubor exponátů zahrnující různorodou sbírku např. tresorů, radiopřijímačů, optických přístrojů, psacích strojů, porcelánových zátek atd. V přízemí je galerie a klubovna zlatohorského vojenského historického klubu. V prvním patře je selská jizba a expozice vývoje hornictví, sbírka minerálů a expozice zaměřena na region. Ve sklepě je umístěna mučírna a model štoly.[6][7] V roce 2018 bylo muzeum vybaveno interaktivními skenery, zařízeními zvukových efektů a podlahové animace.[8]
Stavební podoba editovat
Stará pošta je jednopatrová nárožní zděná stavba se sedlovou střechou. Průčelí orientované do náměstí je tříosé, členěné čtyřmi svazkovými pilastry s korintskými hlavicemi, které nesou úseky kladí přecházející na okapové straně v korunní římsu. V přízemí ve střední ose je kamenný portál se stlačeným obloukem, klenákem a přímou římsou. V klenáku je vyryt letopočet 1698. Po stranách portálu ve vpadlinách na parapetních římsách jsou pravoúhlá okna v ostění s ušima a s nadokenní římsou. Okna jsou zamřížovaná. Okna v patře jsou stejného typu, v podokenním parapetu středního okna je umístěn štukový erb, ve kterém jsou dvě poštovní trubky a písmena F.C.N. Krajní okna a parapetní výplně vytvářejí pas. Na kladí nasedá tříosý štít, se dvěma dvojicemi svazkových korintských pilastrů. Nad nimi nasedá na průběžnou římsu rozeklaný volutový štít s malým volutovým štítkem s vázou na vrcholu a iniciálami VR. Mezi pilastry ve středu štítu je okno v šambráně s ušima a podokenní římsou. Nad oknem v šambráně je oválné okno. Po stranách pilasrů na atikových úsecích jsou volutová křídla, po stranách pilířky s protáhlou vázou. Boční fasáda je hladká v přízemí tříosá s pravoúhlým vstupem, který má po stranách zamřížovaná okna. Zadní strana je trojosá zakončena trojúhelníkovým štítem.[9][10]
Interiér editovat
Středem budovy prochází chodba zaklenutá křížovými klenbami, které jsou oddělené dvojicemi pasů na čabrakových konzolkách. Prostor v pravé části mají valenou klenbu s lunetami. V přední části chodby se zachoval interiér z počátku 20. století.[9][10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-25]. Identifikátor záznamu 142932 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 2205 (Pk)
- ↑ Aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Zlaté Hory pro rok 2017 –2020. m.zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-19.
- ↑ Socha sv. Josefa ve Zlatých Horách. Mozaika, Zlatohorský vlastivědný občasník [online]. 2013-02-27 [cit. 2019-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-19.
- ↑ KAREL, Kuča. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri volumes <8> s. ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725
- ↑ a b Městské muzeum - Zlaté Hory | Turistika Jeseníky - Muzea. www.jeseniky.net [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum: Město Zlaté Hory. zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum Zlaté Hory - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Olomoucký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0275180. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Aktualizace Programu ... c.d., s. 77
Související články editovat
Literatura editovat
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl, V-Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.