Azhdarchidae (podle slova Ajdarxo, názvu mytologického draka z uzbeckých dějin) je čeledí ptakoještěrů z podřádu pterodaktyloidů. Patří sem také největší známí pterosauři, a tím i létající živočichové vůbec, například blízce příbuzné rody Arambourgiania, Hatzegopteryx nebo Quetzalcoatlus[1] s rozpětím křídel až mezi 10 a 12 metry[2].

Jak číst taxoboxAzhdarchidae
alternativní popis obrázku chybí
Nová představa azdarchida kvetzalkoatla jako obdoby obřího čápa
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea
NadčeleďAzhdarchoidea
ČeleďAzhdarchidae
Nessov, 1984
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika editovat

Azdarchidé jsou charakterizováni dlouhými spodními končetinami a krčními obratli, dlouhým a štíhlým zobákem a celkově velikou hlavou v poměru k velikosti těla. Dříve se předpokládalo, že lovili nad hladinou ryby za letu. dnes však převládá názor, že zástupci této skupiny žili spíše nad pevninou a byli jakousi obří obdobou dnešních čápů. Zástupce této skupiny žil nejspíš také na našem území (druh Cretornis hlavaci od Chocně, představující mládě možného azdarchoida).[3][4] Dobře známá je obří velikost některých zástupců této skupiny. Rozpětí jejich křídel činilo asi 10 až 12 metrů, ačkoliv dříve se objevovaly přehnané odhady dokonce na úrovni 20 metrů.[5] Rekordně velkým jedincem by mohl být dosud nepopsaný rumunský exemplář (známý jen podle jednoho krčního obratle), který mohl vážit přes 500 kilogramů a patrně nelétal.[6]

Paleoekologie editovat

Je možné, že některé formy azdarchidů představovaly dominantní predátory v oblastech bez přítomnosti velkých teropodů (například rumunský Hatzegopteryx, který byl mohutně stavěnou specializovanou formou ptakoještěra).[7] U některých obřích forem azdarchidů se dokonce předpokládá druhotná nelétavost a specializace pro pozemní predátorský způsob života. Ten byl ale možný pouze v ostrovním prostředí, kde chyběli velcí teropodní dinosauři.[8]

Některé objevy fosilních stop ptakoještěrů naznačují, že byli schopni zaujmout vzpřímenou pozici, aby například lépe viděli do okolního terénu. O přesném mechanismu chůze a postoje těchto velkých ptakoještěrů ale zatím nemáme mnoho přesných informací.[9]

Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[10]

Klasifikace editovat

Podle Davida Unwina, 2006.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Andres, B. (2021). Phylogenetic systematics of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). Journal of Vertebrate Paleontology. 41: 203–217. doi: 10.1080/02724634.2020.1801703
  2. http://dinosaurusblog.com/2014/11/19/limit-pro-letajici-draky/
  3. http://www.osel.cz/8339-druhohorni-plazi-v-cechach-iii.html
  4. SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online.  (česky)
  5. Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 290).
  6. https://techfocus.cz/veda-vesmir/2649-nedavno-objeveny-obri-ptakojester-z-rumunska-mohl-mit-rozpeti-kridel-mensiho-turistickeho-letadla.html
  7. Článek na webu DinosaurusBlog (česky)
  8. Článek o obřím rumunském azdarchidovi na webu Pravek.info (česky)
  9. Archivovaná kopie. thepterosaurinquisition.wordpress.com [online]. [cit. 2020-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-13. 
  10. SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online.  (česky)
  11. Leonardo D. Ortiz David, Bernardo J. González Riga & Alexander W. A. Kellner (2022). Thanatosdrakon amaru, gen. et sp. nov, a giant azhdarchid pterosaur from the upper Cretaceous of Argentina. Cretaceous Research. 105228. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105228

Literatura editovat

Externí odkazy editovat