Wikipedie

Auspitzové

židovský lékařský a šlechtický rod původem z Moravy

Rodina Auspitzů (německy Auspitz von Artenegg) je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších židovských rodin s původem na Moravě. Jejich příjmení je odovzeno od místního jména jihomoravské obce Hustopeče - německy Auspitz.

Auspitzové
Rodový znak Auspitzů z Arteneggu, rok 1900
ZeměMoravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Rok založení17. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lazar Auspitz (1772–1853)
Židovský hřbitov v Mikulově kolem roku 1926

Z tohoto moravského rodu pocházeli také členové vídeňské bankéřské rodiny Auspitzů a jejich větve povýšené do šlechtického stavu Auspitzové šlechticů z Arteneggu[1] a větev šlechticů von Auspitz.

Historie rodu

editovat

V roce 1657[2] je v Mikulově doložen jistý Löwel Auspitz a v roce 1754 Jacob Auspitz.[3]

Abraham S. Auspitz a jeho potomci

editovat

Předkem vídeňské rodiny bankéřů byl Abraham Šaje Auspitz, právník[4] a od roku 1755 židovský soudce v Mikulově[5] a vrchní zemský rabín na Moravě ve druhé polovině 18. století (1769-1774),[6] pohřbený v Mikulově, hrob VI /8/3. Abraham Šaje Auspitz zanechal několik potomků:

  1. Samson Auspitz, zmíněný již v roce 1764,[7] podle epitafu Simson Auspitz ben Rabbi Abraham Auspitz (zemř. 15. března 1806), převzal úřad zemského staršího v roce 1781.[8] Pessel, jeho manželka, zemřela 25. listopadu 1807[9]
  2. Lazar Auspitz[8] (1772, Mikulov - 1853, Brno), obchodník v Brně, patřil k bohaté židovské vyšší vrstvě.[10] Lazar byl prvním brněnským Židem, který zde byl pohřben, neboť Židé v Brně nesměli být pohřbíváni až do roku 1852. Židovský hřbitov je nyní v městské části Židenice. [11]

Lazar Auspitz v roce 1833 založil Společnost pro třídění vlny / Woll-Assortierungsanstalt L. Auspitz. Byl prvním moravským výrobcem a velkoobchodníkem, který vyvážel vlnu do Anglie. Lazar Auspitz byl sakularizovaný Žid, o němž jeho vnuk Theodor Gomperz (1832–1912) později řekl: „Když se objevil v synagoze, což se stávalo jen zřídka, ležela před ním místo modlitební knížky spíše nauka o přírodě."

Jeho manželkou byla Rosa Weinbergerová, která byla popisována jako žena výjimečné jemnosti fyzické i duševní. Toto její založení a její tendence k náboženské exaltaci[12] znemožňovaly manželské soužití, což způsobilo, že se za 18 let jejich manželství narodily pouze dvě děti a manželství skončilo rozvodem. Následujících 24 let zůstal Lazar svobodný, načež se oženil s Babette Gomperzovou, sestrou svého zetě Philippa Josuy Feibelmana Gomperze (1782-1857). Toto manželství zůstalo bezdětné a svou ženu Lazar přežil o mnoho let.

V pokročilém věku pro své dva vnuky založil továrnu na výrobu sukna, později známou jako L. Auspitz Enkel. Podnik byl vybaven parním strojem o výkonu 8 koňských sil, pod vedením mistra s několika dělníky, který zřídil pro dvě ze svých vnuků a který se pod jejich vedením .

Příbuzenství

editovat

Auspitzové se opakovaně příbuzensky spojovali s dalšími židovskými patricijskými rodinami Oppenheimerů, Wertheimerů, Todesců, Gomperzů a Liebenů.[10]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě; Praha, 2017; s. 631–632 ISBN 978-80-86781-35-8
  2. ↑ Bruno Trapp: Geschichte der Juden in Nikolsburg in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, ed. Hugo Gold, Jüdischer Buch- und Kunstverlag Brünn 1929, S. 421
  3. ↑ Bruno Trapp: Geschichte der Juden in Nikolsburg in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, ed. Hugo Gold, Jüdischer Buch- und Kunstverlag Brünn 1929, S. 431
  4. ↑ Bruno Trapp: Geschichte der Juden in Nikolsburg in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, ed. Hugo Gold, Jüdischer Buch- und Kunstverlag Brünn 1929, S. 429
  5. ↑ Encyclopaedia Judaica: Band 3 Apostel - Beerajim, Eschkol 1972, ISBN 965-07-0235-0, S. 876
  6. ↑ Leopold Löw: Ben-Chananja, Monatsschrift für jüdische Theologie, Erster Jahrgang, Siegmund Burger Szegedin 1858, S. 413
  7. ↑ Bruno Trapp: Geschichte der Juden in Nikolsburg in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, ed. Hugo Gold, Jüdischer Buch- und Kunstverlag Brünn 1929, S. 433
  8. ↑ a b Encyclopaedia Judaica: Band 3 Apostel - Beerajim, Eschkol 1972, ISBN 965-07-0235-0, S. 876
  9. ↑ A. Willman: Ausgewählte Grabinschriften des jüdischen Friedhofes in Nikolsburg in: Gedenkbuch Nikolsburg, ed. Alfred Engel, 1936, Mikulov
  10. ↑ a b Martin Pollack: Des Lebens Lauf. Jüdische Familienbilder aus Zwischeneuropa, C. Brandstätter 1987, ISBN 3-85447-198-X, S. 32ff
  11. ↑ Weimarer historisch-genealoges Taschenbuch des gesamten Adels jehudäischen Ursprunges, Volume 1, Kyffhauser-Verlag 1912, S. 261
  12. ↑ Anmerkung: Aufgeregtheit, Übererregung, Vorwalten der erregenden, sthenischen Affekte (WUNDT, Gr. d. Psychol.5, S. 327). Mit den Depressionszuständen bilden Exaltationszustände charakteristische Symptome allgemeiner psychischer Störungen (vgl. KRAEPELIN, Psychiatrie I5). Aus: Rudolf Eisler; Wörterbuch der philosophischen Begriffe, Band 1. Berlin 1904, S. 328

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Auspitzové&oldid=24414237“