Augusta Opizová

Narozená 18.7.1817 v Praze, zemřela 24.9.1875 v Pardubicích. Spolková činovnice, B. Jahnovou zakladatelka dámského klubu v Pardubicích.

Augusta Opizová (česky Opicová, 18. července 1817 Praha24. září 1875 Pardubice) byla česká spolková činovnice, publicistka, sufražetka a feministka dlouhodobě působící v Pardubicích, spoluzakladatelka místního ženského pěveckého spolku Ludmila v Pardubicích, posléze pak i v Jindřichově Hradci, dcera botanika a lesníka Filipa Maxmiliána Opize. Díky zděděným prostředkům financovala první ženské vzdělávací spolky v Čechách. Spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí

Augusta Opizová
Augusta Opizová (cca 1860)
Augusta Opizová (cca 1860)
Narození 18. července 1817
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. září 1875 (ve věku 58 let)
Pardubice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání spolková činovnice, feministka
Manžel(ka) svobodná
Příbuzní Rudolfína Štulcová (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodila se v Praze do rodiny Filipa Maxmiliána Opize, vědce a botanika. Měla několik sourozenců. Ve věku jejích deseti let byla odeslána ke svému nevidomému dědovi Benedettimu, justicientovi do Pardubic. Díky němu získala obstojné vzdělání, v té době u dívky nebývalé, uměla mj. francouzsky. Po dvou letech se vrátila do Prahy, její vzdělání pak dokončil otec. V dospělosti pak odešla jako vychovatelka na Skřivánkův statek do městečka Věž nedaleko Německého Brodu. Po úmrtí otce roku 1858 se opět vrátila do Prahy k matce, kde uspořádávala otcovu pozůstalost a Opizovu nadaci určenou k podpoře botaniky, které Opiz odkázal většinu jmění.

 
Božena Jahnová, spolupracovnice Opicové v Pardubicích

Navázala vztah a byla snad i zasnoubena s jistým majetným mužem, který však zemřel ještě předtím, než stihli uzavřít sňatek. Ten ji však odkázal velkou část svého dědictví, které umožnilo Opizové důstojné žití a navíc prostředky k podpoře dobročinných aktivit.

V PardubicíchEditovat

Opizová se zde následně začala zapojovat do české spolkové činnosti: organizovala společenská setkání a zakládání spolků. 16. října 1865 se spolu s Boženy Jahnové stala spoluzakladatelkou a první prezidentkou ženského pěveckého spolku Ludmila, v myšlence navazujícího na činnost Spolku svaté Ludmily působícího v Praze pod vedením Marie Riegrové-Palacké, angažujícího se posléze mimo jiné v podpoře vzdělávání žen. Sbormistrem se stal Matěj Kučera. Roku 1867 se se svou šestaosmdesátiletou matkou přestěhovala do Pardubic, ta zde po několika letech zemřela. Opizová spolupracovala s osobnostmi ženského společenského života, byla též spoluzakladatelkou Ženského výrobního spolku českého.[1] Svým svobodným stavem měla zároveň blízko k učitelkám, pro které byl v Rakousku-Uhersku platný povinný celibát.

Spolky se staly jedněmi z prvních ženských mimopražských klubů v zemích koruny České a pořádal pěvecká vystoupení. Zároveň poskytovaly jedny z prvních příležitostí pro vzdělání dívek. Rovněž se pardubický spolek Ludmila zasadil o zřízení první místní dětské opatřovny, tedy první městské mateřské školy. Posléze se Opizová podílela také na založení spolku Ludmila, klubu s obdobnou náplní, také v Jindřichově Hradci.

Publikovala také články v ženských časopisech, jako například v časopisech Ženské listy.[2]

ÚmrtíEditovat

Augusta Opizová zemřela 24. září 1875 v Pardubicích ve věku 58 let. Nekrolog uvádí, že se tak stalo kvůli nemoci z pracovního vypětí.

RodinaEditovat

Nikdy se neprovdala a zůstala svobodná. Její sestra Rudolfina Opizová (1819–1906) se vdala za úředníka zemské pokladny Ladislava Štulce.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  2. ME., V. ...,. Discours de Me. V ... à son ordre assemblé le 3 décembre 1788.. [s.l.]: [publisher not identified] Dostupné online. OCLC 20667936 

Externí odkazyEditovat