Otevřít hlavní menu

Astronomická věž (Klementinum)

věž v areálu pražského Klementina

Astronomická věž je součástí barokního areálu Klementinum na Starém Městě v Praze. Do roku 1938 byla využívána jako hvězdárna, nyní slouží jako vyhlídková věž.

Astronomická věž
Clementinum astronomical tower.jpg
Základní informace
Sloh barokní architektura
Výstavba 1722
Poloha
Adresa Staré Město, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Věž byla postavena v roce 1722 při rozšiřování Klementina. Zda byl autorem projektu František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, nebylo dosud spolehlivě určeno. Úpravy prováděl Anselmo Lurago.[1]

Původně se takto nejmenovala a byla používána především jako věž vyhlídková. Systematičtější astronomická pozorování začala v Klementinu poté, co zde mezi lety 1751-1752 jezuité zřídili astronomickou observatoř, v podstatě předchůdce astronomického ústavu. Jejím iniciátorem a prvním ředitelem byl matematik a fyzik Joseph Stepling. Věži Klementina se začalo říkat matematická (podle jiných zdrojů nebyl zpočátku pojem matematická věž názvem věže, ale nově zřízeného ústavu).[2] Observatoř po zrušení jezuitského řádu spravovala univerzita, byla známa pod názvem Observatorium regium Pragense nebo Königliche Prager Sternwarte.[3] Dlouho byla jedinou významnou hvězdárnou v českých zemích. Po vzniku Československa se stala Státní hvězdárnou. Poté, co v roce 1928 Josef Jan Frič věnoval svou hvězdárnu v Ondřejově státu, se většina pozorování přesunula tam, ale v Astronomické věži fungovala hvězdárna až do roku 1938.[1] Po nějakou dobu byly na věži umístěny přístroje k provádění meteorologických pozorování, než byly přemístěny na jinou budovu klementinského areálu.[4]

PopisEditovat

Věž je vysoká 68 metrů, na přístupný ochoz ve výšce 52 m vede 172 schodů. Vrchol věže tvoří olověná socha Atlanta nesoucího nebeskou sféru, která pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Na každé straně věže byly sluneční hodiny, dochovaly se však pouze jediné. Ve věži je tzv. Meridánová síň, v níž jsou dva do zdi zabudované kvadranty, pravděpodobně zkonstruované Janem Kleinem, správcem klementinského matematického muzea. Zde se také od roku 1842 až do roku 1928 pomocí slunečního paprsku procházejícího úzkým otvorem a dopadajícího na napjatou strunu určovalo poledne (princip camera obscura). Z ochozu Astronomické věže se pak dávalo mávnutím praporu polední znamení, podle něhož si lidé i seřizovali hodinky; v letech 1891-1926 po mávnutí následoval výstřel z děla z bašty sv. Máří Magdalény na Pražském hradě. [1]Ve věži je malá expozice historických astronomických, geofyzikálních a meteorologických přístrojů.

ZajímavostiEditovat

  • Mezinárodní astronomická unie IAU uctila ředitele klementinské hvězdárny tím, že po každém z nich je pojmenována planetka.[5]
  • Prapor, kterým se dávalo polední znamení, byl až do roku vzniku republiky v barvách zemských (červené a bílé) nebo rakouských (černé a žluté). Traduje se, že 29. října 1918 mával zřízenec bílým praporem, aby vyjádřil, že Klementinum nebylo dosud převzato československým státem. Poté byla používána československá vlajka.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Astronomická věž v Klementinu a slavné časové znamení — Národní knihovna České republiky. www.nkp.cz [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  2. ŠÍMA, Zidslav. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2011-05-28 [cit. 2011-07-11]. Kapitola Historie pražského Klementina. Čas 25:40 od začátku stopáže. Dostupné online. 
  3. VOIT, PETR. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze 183 s. Dostupné online. ISBN 8090109241, ISBN 9788090109247. OCLC 29671363 S. 69. 
  4. Astronomické, geofyzikální a meteorologické přístroje. wwwold.nkp.cz [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  5. Bulletin Plus 1/2004. wwwold.nkp.cz [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat