Otevřít hlavní menu

Artur Tajmazov

zápasník ve volném stylu, trojnásobný olympijský vítěz z roku 2004 a 2008 a 2012 a stříbrný z roku 2000, zároveň několikanásobný medailista z mistrovství světa a Evropy, své úspěchy získal pro Uzbekistán, který reprezentoval od roku 1998

Artur Tajmazov (Tajmazty) (* 20. července 1979) je bývalý ruský zápasník-volnostylař osetské národnosti, olympijský vítěz z roku 2004. Od roku 1999 až do konce sportovní kariéry reprezentoval Uzbekistán.

Artur Tajmazov
Artur Tajmazty
Artur Taymazov 2018.jpg
Osobní informace
Rodné jméno Артур Таймазты (oset.)
Артур Борисович Таймазов (rus.)
Artur Taymazov (uzb.)
Datum narození 20. června 1979 (40 let)
Místo narození Nogir, Severoosetinská ASSR Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Stát Rusko
Uzbekistán
Rodina Timur Tajmazov (bratr)
Sportovní informace
Klub Vladikavkaz (klub)
Dinamo Taškent (vrch. UZB)
Trenéři Chasan Apajev (zač.)
Salim Abduvalijev (manažer)
Achrol Ruzijev (osob.)
Kategorie těžká váha
Zápasnický styl volný styl
Účast na LOH 2000, 2004, 2008, 2012
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbro LOH 2000 Sydney v.s. -130 kg
zlato LOH 2004 Athény v.s. -120 kg
DQ LOH 2008 Peking v.s. -120 kg
DQ LOH 2012 Londýn v.s. -120 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
stříbro MS 2001 Sofie -130 kg
zlato MS 2003 New York -120 kg
zlato MS 2006 Kanton -120 kg
bronz MS 2007 Baku -120 kg
stříbro MS 2010 Moskva -120 kg

Sportovní kariéraEditovat

Zápasit začal ve Vladikavkazu pod vedením Chasana Apajeva. V dětství kombinoval zápasení se vzpíráním po vzoru svého staršího bratra Timura. V mladí prošel reprezentačními výběry Ruska a jeho talentu si brzy všimli v zahraničí. Jeden z jeho trenérů Kazbek Dedegkajev, působil v 80. letech jako trenér národního týmu volnostylařů Uzbecké SSR a společně s mecenášem uzbeckého sportu Salimem Abduvalijevem mu v roce 1999 zařídil start za Uzbekistán. Důvodem přestupu byly větší možnosti k realizaci ve vrcholovém sportu a především strategický plán Dedegkajeva, který byl osobním trenérem Davida Musulbese, tehdejší reprezentační jedničky Ruska. Na olympijských hrách v Sydney v roce 2000 tak nakonec startovali oba severoosetští zápasnici a dokonce se oba probojovali až do finále. Ve vyrovnaném finále bral Tajmazov stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 2004 odjížděl na olympijské hry v Athénách jako úřadující mistr světa a suverénním výkonu získal zlatou olympijskou medaili, když ve finále položil na lopatky Íránce Alírezu Rezájího. V roce 2008 se opět "velmi dobře" připravil a na olympijských hrách v Pekingu a získal druhou zlatou olympijskou medaili, když ve finále porazil ve dvou setech Bachtyjara Achmedova z Ruska. V roce 2012 útočil na vyrovnání rekordní medailové bilance legendárního ruského klasika Alexandra Karelina na olympijských hrách v Londýně. V turnaji neztratil jediná bod a s přehledem získal třetí zlatou olympijskou medaili. V roce 2014 ještě plánoval překonat absolutní zápasnický rekord v počtu olympijských medailí německého obojživelníka Wilfrieda Dietricha, ale stopku mu vystavilo zdraví.[1]

Doping a diskvalifikaceEditovat

V roce 2016 prošel jeho vzorek odebraný po olympijských hrách 2008 novou analýzou. Nové metody analýzy ukázaly v jeho vzorku stopy po užívaní anabolických steroidů. Konkrétně šlo o látku dehydrochlormethyltestosterone, která se do těla dostává tabletami Turinabol.[2]

To že anabolické steriody tvořily běžnou součást jeho přípravy na vrcholové turnaje potvrdil další retest jeho vzorku z olympijských her 2012 v roce 2019. Pozitivní dopingový nález na látku dehydrochlormethyltestosterone ho připravil o druhou zlatou olympijskou medaili.[3]

VýsledkyEditovat

Turnaj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
-130 -120
Olympijské hry 2. 1. 1. 1.
Mistrovství světa 2. úč. 1. úč. 1. 3. 2. 8.
Asijské hry 1. 1. 1.
Mistrovství Asie 1. 1.

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://news.uzreport.uz/news_10_e_136345.html
  2. Archivovaná kopie. www.olympic.org [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-31. 
  3. Archivovaná kopie. www.olympic.org [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-12. 

Externí odkazyEditovat