Arsenij Tarkovskij
Arsenij Alexandrovič Tarkovskij (Арсе́ний Алекса́ндрович Тарко́вский, 25. června 1907 Jelizavetgrad – 27. května 1989 Moskva)[1] byl ruský básník a překladatel narozený na Ukrajině. Používal také pseudonym Taras Podkova.
| Arsenij Tarkovskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12.jul. / 25. června 1907greg. Kropyvnyckyj |
| Úmrtí | 27. května 1989 (ve věku 81 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Místo pohřbení | Peredělkinský hřbitov |
| Pseudonym | Тарас Подкова |
| Povolání | básník, překladatel, jazykovědec a spisovatel |
| Alma mater | Top State Courses in Literature |
| Žánr | poezie |
| Ocenění | Státní cena SSSR Řád přátelství mezi národy Řád rudého praporu práce Řád Vlastenecké války 1. třídy Řád rudé hvězdy |
| Manžel(ka) | Maria Tarkowska (1928–1940) Tatyana A. Ozerskaya (od 1951) |
| Děti | Andrej Arseňjevič Tarkovskij Marina Arsen'jevna Tarkovskaja |
| Rodiče | Oleksandr Tarkovksy |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho otec Alexandr Tarkovskij pocházel z polské šlechty, vedle práce v bance se věnoval literární činnosti a byl vězněn za členství v organizaci Narodnaja volja. Arsenij vyrůstal v uměleckém prostředí, rodinným přítelem byl dramatik Ivan Tobilevič. Měl staršího bratra Valerije, který padl v občanské válce. V roce 1921 byl Arsenij odsouzen v Mykolajivě k smrti za posměšnou báseň o Leninovi, ale podařilo se mu uprchnout.
Od roku 1923 žil v Moskvě, pracoval jako novinář a studoval literaturu, v roce 1927 publikoval časopisecky první verše. Od roku 1932 se živil jako překladatel, do ruštiny překládal gruzínskou, arménskou a turkmenskou poezii. Další překlady vytvořil z kyrgyzštiny a srbštiny. Roku 1940 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR. Ve druhé světové válce byl raněn a přišel o nohu. Teprve v roce 1962 vydal první vlastní sbírku Než napadne sníh.[2] Do konce života se mu podařilo publikovat osm sbírek a výbor z díla. V roce 1989 mu byla posmrtně udělena Státní cena SSSR.[1] Je pohřben v Peredělkinu.[1]
S Marií Ivanovnou Višňakovovou měl dvě děti, syn Andrej Tarkovskij[1] se proslavil jako filmový režisér.[3] V jeho filmu Zrcadlo zazněly básně Arsenije Tarkovského přednesené autorem.[4]
Česky vyšel výbor z jeho poezie pod názvem Poselství kamene (přeložil Jiří Honzík).
Reference editovat
- ↑ a b c d Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-11-08]. Heslo ТАРКО́ВСКИЙ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-03. (rusky)
- ↑ http://www.nostalghia.cz/webs/andrej/lide/otec.php
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1179034-andrej-tarkovskij-nepohodlny-filmovy-genius
- ↑ https://www.mlp.cz/cz/akce/e5739-zrcadlo./?knihovna=[nedostupný zdroj]
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arsenij Tarkovskij na Wikimedia Commons - https://24smi.org/celebrity/42435-arsenii-tarkovskii.html
- http://reading-hall.ru/publication.php?id=18911
