Wikipedie

Arnoldova vila

vila a kulturní památka České republiky v obci Brno

Arnoldova vila v Brně je vlastní vila stavitele Josefa Arnolda, který si ji nechal postavit v roce 1862 na svazích Černých Polí nad lužáneckým parkem, v nejstarší vilové kolonii v Brně. Po nedaleké Kaiserově vile je druhým nejstarším domem v této oblasti. Do roku 2012 byla využívána jako mateřská škola, od roku 2021 probíhala její rekonstrukce na Centrum dialogu, věnující se architektuře.

Arnoldova vila
Boční průčelí Arnoldovy vily před rekonstrukcí
Boční průčelí Arnoldovy vily před rekonstrukcí
Základní informace
Pojmenováno poJosef Arnold
Poloha
AdresaBrno-sever, Černá Pole, ČeskoČesko Česko
UliceDrobného
Souřadnice49°12′25,68″ s. š., 16°36′51,82″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky103865 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čelní jihozápadní strana vily před rekonstrukcí

Sám Josef Arnold je rovněž autorem Kaiserovy vily (1860) a dvojice téměř identických vil, které byly realizovány v sousedství jeho domu: Giskrovy vily (1862) a již neexistující Adamčikovy vily (1863).[1][2]

Stavba editovat

Dochované Arnoldovy plány jeho vlastní vily jsou datovány 26. března 1862.[3] Od téhož data byli dle kupní smlouvy manželé Josef a Katharina Arnoldovi majiteli pozemku ve svahu nad Lužánkami.[4] K plánové dokumentaci je také přiloženo písemné povolení vydané 7. dubna 1862 a podepsané brněnským starostou Christianem d'Elvertem: „Panu Josefu Arnoldovi se na základě komisionelního jednání 31. minulého měsíce povoluje, aby ve svém vlastním vinohradu nad Lužánkami zbudoval pavilón. Tuto stavbu je třeba provést dle přiloženého schváleného plánu, který se vrací, a dodržovat přitom všeobecné stavební a policejní předpisy. Započetí stavby je třeba oznámit stavebnímu oddělení, její ukončení rovněž za účelem revize dle předpisů. Stavební deník se přikládá. Brno, 7. dubna 1862.“ Stavba pokračovala zřejmě velmi rychle, neboť již 17. května se v novinách objevila zpráva: „Vila pana Arnolda v Černých Polích u Lužánek je připravena k osazení krovu.“ Je tedy pravděpodobné, že nejpozději do konce léta 1862 byla stavba dokončena.[zdroj⁠?]

Dispozice vily editovat

Dispozice Arnoldovy vily byla řešena na principu podélného dvoutraktu v levé části půdorysu a příčného jednotraktu v pravé části půdorysu. Vstup do domu s předloženými schody byl situován v pravé krajní ose jihovýchodního průčelí. Obdélná vstupní hala ve zvýšeném přízemí byla volně propojena s dvouramenným schodištěm, s kterým sousedila kuchyně. Proti schodišti s bohatě dekorativním, zřejmě litinovým zábradlím, byl vstup do jídelny. Ta byla propojená dveřmi s dalším pokojem, z něhož byl stejně jako ze vstupní haly přístupný velký obytný salón s hlubokou obdélnou nikou. K pokoji za jídelnou a salónu přiléhala veranda. Obytné místnosti i schodiště byly prolomeny sdruženými okny, okno v nice salónu, která měla na jihozápadním průčelí formu rizalitu, bylo třídílné.

Půdorys patra byl téměř identický – velký salón s balkónem nad rizalitem, pokoj pro hosty a dvě menší komory. Sdružená okna v patře byla dvou- a třídílná. Plány průčelí v dochovaném konvolutu chybí. Nad oknem hostinského pokoje (jihovýchodní průčelí) byl trojúhelný dřevěný štít zastřešení, pravděpodobně s dekorativní řezbou. Se schodištěm sousedila ložnice.

Ve vysoké hrázděné „věži“ se sedlovou stříškou byl jeden pokoj. V březnu 1863 Josef Arnold na parcele u své vily navrhl a realizoval stavbu obdélného skleníku. „Panu Josefu Arnoldovi (…) se povoluje postavit (…) na parcelách (…) nad Lužánkami u nově zbudovaného pavilonu č. 101 (…) skleník dle povoleného přiloženého plánu, který se vrací. (…) Stavební deník se přikládá. Brno, 2. března 1863.“[5]

Další majitelé editovat

Manželé Arnoldovi vlastnili vilu téměř 21 let. Dle kupní smlouvy z 30. září 1883 „prodává Josef Arnold, stavitel v Brně a jeho žena Katharina Arnoldová, paní Charlotte Martini jim patřící vilu a zahradu na Hutterově 38“.[6] Po 13 letech, 17. července 1896, prodala Charlotte Martini vilu Albertině Antonii Langer, jejíž jméno je však v kupní smlouvě uvedeno jako Lange.[7] V souvislosti se jménem Lange je třeba uvést, že v říjnu 1883, tedy měsíc poté, co se dle pozemkové knihy stala majitelkou nemovitosti Charlotte Martini, byl vypracován „plán na adaptaci vily na Hutterově č. 38, patřící panu Langemu“ (?).[8]

Autor návrhu, snad Carl Schuhang (?),[zdroj⁠?] ponechal Arnoldovu dispozici prakticky beze změny. Pouze při západním nároží v přízemí byla navržena obdélná přístavba s toaletou a z pokoje pro hosty a dvou komor v patře se staly jen dvě místnosti. To se v patře jihovýchodního průčelí projevilo prolomením dvou oken (oproti původnímu jednomu). Podle nákresu jihovýchodního průčelí byly fasády domu navrženy v duchu romantizující gotiky. Vzhledem k absenci jakýchkoli dalších pramenů nelze jednoznačně určit, zda tato adaptace byla realizována.[9]

V březnu 1909 se stala majitelkou vily Cecílie Hože, manželka brněnského advokáta Kornelia Hože a teta Grety Tugendhatové. Období let 1909–1915 odpovídá také typ dekorativních litinových radiátorů, ale i výtvarné pojetí některých konstrukcí a detailů, jako např. schodišťového zábradlí, dřevěných ostění a obložení dveří, štukových dekorů na stropech, typů dlažeb apod. Většina z uvedených prvků je doposud zachována v autentickém stavu a jsou plně funkční (radiátory, jídelní výtah apod.).

Na základě srovnání původních Arnoldových plánů z roku 1862 a půdorysů přízemí a patra z roku 1952, kdy byla vila upravena pro potřeby mateřské školy, a na základě orientační prohlídky objektu, byla zpracována schematická stavebně-historická analýza. Dispozice Arnoldovy vily z roku 1862 včetně schodišťového prostoru (kromě zábradlí) zůstala prakticky nedotčena, stavba však byla v přízemí i v patře rozšířena. Fasády byly provedeny v kombinaci hladké a hrubě strukturované omítky s nárožní omítkovou bosáží včetně dřevěné verandy a zábradlí balkónu na jihozápadním průčelí. U vstupní partie vznikla zcela nově dřevěná přízemní veranda.

Architektonická úprava stavby v duchu art deco, realizovaná za vlastnictví Cecílie Hože, představuje kvalitní dobovou intervenci ve špičkovém řemeslném provedení, která je navíc umocněna faktem, že se až do současnosti zachovala prakticky v nedotčeném autentickém stavu. Na severovýchodním průčelí je dodnes patrné poškození omítky střelbou. Ze vzpomínek pamětníků a z osudů blízké vily Tugendhat je známo, že v této oblasti Černých Polí operovala v dubnu 1945 Rudá armáda, v případě vily Tugendhat konkrétně kavalerie maršála Malinovského složená převážně z vojáků asijských republik Sovětského svazu. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že všeobecnému drancování padly za oběť i další domy v nejbližším okolí.[10] Z původní stavby z roku 1862 byla zachována „Arnoldova věž“ z hrázděného cihlového zdiva. Rozsáhlá zahrada charakteru anglického parku byla v průběhu let kultivována a užívána v souladu s objektem vily (zahradní altánky, besídky, nábytek apod.).

Vila na Drobného ulici č. 26 byla krátce po vypuknutí války, v říjnu 1939, zabrána gestapem. Všichni členové rodiny, židovského původu, byli zřejmě záhy odvlečeni do koncentračních táborů. Cecílie Hože zemřela ve věku 78 let 7. září 1942 v Terezíně. Její syn Max Hože i se ženou Bedřiškou zemřeli oba 17. listopadu 1942 neznámo kde. Pravděpodobně byli společně zplynováni v některém koncentračním táboře, neboť oba byli usnesením okresního civilního soudu pro Prahu-východ ze dne 18. června 1947 prohlášeni za mrtvé.

Po druhé světové válce editovat

Někdejší Arnoldova vila, jejíž poslední majitelkou byla v letech 1909–1939 Cecílie Hože, přešla po druhé světové válce (1946–1948) pod národní správu a později pod správu Bytových podniků města Brna (v nájmu Státních lesů, n. p., ředitelství „Masarykův les“). V roce 1953 se stala majetkem Československého státu.[11]

V roce 1951 bylo rozhodnuto o úpravě vily pro potřeby mateřské školy. Souhlas s provedením adaptace pro mateřskou školu byl vydán výměrem technického referátu Ústředního národního výboru v Brně dne 18. března 1952. V letech 1973–1975 byl při ulici Drobného postaven družstevní bytový dům dvou stavebních bytových družstev, který má adresu Drobného 26a.[12] Průjezd a průchod na pozemek k Arnoldově vile prochází přímo tímto domem.

21. století editovat

V roce 2010 byla vila prohlášena kulturní památkou[13] a v roce 2012 byla zařazena na seznam nejohroženějších kulturních nemovitých památek ČR.[14] Mateřská škola fungovala ve vile do srpna 2012, kdy byla kvůli nevyhovujícím podmínkám ve zchátralém domě přesunuta.[15] Poté zůstala budova bez využití a město Brno, jako její majitel, plánovalo její rekonstrukci, na kterou shánělo finanční prostředky.[16]

Roku 2016 vznikl v Brně spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda, který se snažil o záchranu vily. Účelem spolku byla historická obnova objektu dle dobových plánů a vytvoření kulturního centra. Upravil také část zanedbané zahrady domu, která měla být dále využívána pro kulturní činnost.[17] V letech 2017 a 2018, v rámci celorepublikového Dne architektury, uspořádalo Kulturní centrum Josefa Arnolda celodenní program pro veřejnost spojený s prohlídkami vily.[18][19] Budova byla zpřístupněna také v rámci několika ročníků akce Open House Brno.[20][21]

Dům v majetku města Brna byl v letech 1993–2019 svěřen do péče městské části Brno-sever. Následně získalo vilu do správy Muzeum města Brna,[22] které ve spolupráci s městem pracovalo na přípravách rekonstrukce objektu.[23] Ta byla zahájena v prosinci 2021[24][25] a dokončena v prosinci 2023. Náklady na obnovu stavby dosáhly 130 milionů korun, z čehož 38,5 milionu korun činila dotace z Fondů EHP a Norska.[26] Ve vile, slavnostně otevřené 14. prosince 2023, vzniklo Centrum dialogu, věnující se architektuře a historii 19.–21. století. V rámci něj byly vytvořeny dvě stálé expozice, „Genius Loci“ o vile a jejím architektovi Josefu Arnoldovi a „Židé v Brně“. Zahájení zkušebního provozu vily bylo ohlášeno na 15. ledna 2024, se zamýšleným programem spočívajícím v přednáškách, komunitních setkáních, vzdělávacích programech a dalších projektech. Na duben 2024 (tak aby od 1. května 2024 mohl být zahájen plný provoz celého areálu) bylo naplánováno dokončení obnovy zahrady s rozpočtem 20 milionů korun, při které byl zamýšlen i vznik průchodu k sousední vile Löw-Beer.[26][27]

Reference editovat

  1. ↑ ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Arnoldova vila nad Lužánkami. Mateřská škola na Drobného ulici č. 26 (č.p. 299) v Brně. K první vilové kolonii v Brně. Stavebněhistorická dokumentace [online]. Tugendhat.eu, 2009-10 [cit. 2021-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-15. 
  2. ↑ ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně. In: Jana Čermáková, Radana Červená, Hana Jordánková, Irena Loskotová, Jitka Šibíčková. A vůbec… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-86736-18-1. S. 394–427.
  3. ↑ Půdorysy sklepa, přízemí, patra a krovu a řez A-B, datované 26/III 62 a signované Josefem Arnoldem (AMB, fond U 9 – sbírka map a plánů, sign. IVh/537-542).
  4. ↑ Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-venkov se sídlem v Brně, Archiv Pozemkové knihy, knih. vl. č. 100 – Drobného 26 (tehdejší č.p. 101).
  5. ↑ Plán skleníku viz AMB, fond U 9 – sbírka map a plánů, sign. IVh/537-542.
  6. ↑ Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-venkov se sídlem v Brně, Archiv Pozemkové knihy, knih. vl. č. 100 – Drobného 26; sbírka listin ke knih. vl. č. 100, č. d. 9441/1883.
  7. ↑ Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-venkov se sídlem v Brně, Archiv Pozemkové knihy, knih. vl. č. 100 – Drobného 26; sbírka listin ke knih. vl. č. 100, č. d. 10340/1896.
  8. ↑ „Plan über die Adaptierung der Villa, Hüttergasse Nro 38 dem Herrn Lange gehörig.“ (AMB, fond U 9 – sbírka map a plánů, sign. IVh/537-542). Jméno Lange se však v pozemkové knize objevuje až o 13 let později.
  9. ↑ Zásadní pramenná základna – archiv stavebního úřadu města Brna, na konci druhé světové války vyhořel. V dalších brněnských archivech jsou dochovány jen fragmenty stavební dokumentace k jednotlivým objektům.
  10. ↑ D. Černoušková – J. Janeček – K. Ksandr – P. Zahradník, o. c. v pozn. 18, s. 98-100.
  11. ↑ Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-venkov se sídlem v Brně, Archiv Pozemkové knihy, knih. vl. č. 100 – Drobného 26.
  12. ↑ Stavbu realizovalo Stavební bytové družstvo (SBD) zaměstnanců Vojenské akademie Antonína Zápotockého (VAAZ) a Stavební bytové družstvo (SBD) Mládí. Stavební povolení je z 15. 3. 1973, kolaudace proběhla 9. 12. 1975. Viz (Archiv Odboru územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna, počítačová databáze).
  13. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-23]. Identifikátor záznamu 849994950 : Arnoldova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  14. ↑ Nejohroženější nemovité památky – Arnoldova vila [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ SPĚŠNÝ, Jan. Školka se stěhuje z Arnoldovy vily. Vystřídá ji muzeum [online]. Brnensky.denik.cz, 2012-08-21 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ PROKOPOVÁ, Milada. Vzkříšení Arnoldovy vily je na dosah, Brno však musí stihnout dotaci [online]. Idnes.cz, 2019-03-09 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ Představení Kulturního centra Josefa Arnolda - Artalk.cz. Artalk.cz. 2017-08-31. Dostupné online [cit. 2017-09-21]. 
  18. ↑ KADRNOŽKOVÁ, Tereza. Nahlédněte do Arnoldovy vily, zapomenuté a chátrající secesní památky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-09-21 [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ POTĚŠIL, Tomáš. Brno – Arnoldova vila [online]. denarchitektury.cz [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ Festival Open House Brno otevře jinak běžně nepřístupná místa [online]. Propamatky.info, 2019-03-17 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Stovky lidí se vypravily do mimořádně přístupných interiérů v Brně. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-05-29 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ Arnoldovu vilu by mohlo získat Muzeum města Brna [online]. Brno.cz, 2019-09-18 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ Arnoldova vila se dočká rekonstrukce, smlouva se zhotovitelem je podepsaná [online]. Brno.cz, 2021-11-16 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  24. ↑ SEKÁČOVÁ, Terezie. V Brně zahájili obnovu Arnoldovy vily: vznikne z ní Centrum dialogu s kavárnou [online]. Brnensky.denik.cz, 2021-12-14 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ Rekonstrukce Arnoldovy vily začala. Vznikne zde Centrum dialogu [online]. Brno.cz, 2021-12-14 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b ČTK. Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně za 130 milionů korun je u konce. Archiweb.cz [online]. 2023-12-06 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ BLAŽKOVÁ, Magdaléna. VIDEO: Arnoldova vila v Brně po velké rekonstrukci. Nahlédněte dovnitř [online]. Brnensky.denik.cz, 2023-12-14 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arnoldova_vila&oldid=23624801“