Arnoštka Libická

česká herečka

Arnoštka Libická, vlastním jménem Arnoštka (Ernestina) Nápravníková, provdaná Reimerová (19. února 1835 Humpolec[1] (některé dokumenty uvádějí chybné datum narození 28. února 1837[2])1. prosince 1893, Světlá nad Sázavou[3]), byla česká divadelní herečka.

Arnoštka Libická
Arnoštka Libická (1883)
Arnoštka Libická (1883)
Rodné jménoArnoštka Nápravníková
Narození16. února 1838
Humpolec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. listopadu 1893
Světlá nad Sázavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníSvětlá nad Sázavou
PříbuzníRobert Nápravník (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arnoštka Libická-Nápravníková hvězda Prozatímního divadla v Praze

Životopis editovat

Arnoštka Nápravníková se narodila 19. února 1835 v Humpolci a již od mládí přišla do osobního kontaktu s místním ochotnickým divadlem. Jako dvacetiletá odešla do Prahy. Tehdy však ještě herecké školy nebyly, a tak se začala v tomto oboru vzdělávat soukromě u herečky Wiedermanové. Talent spolu se školením způsobil, že již za rok, v roce 1859, vystoupila pod uměleckým jménem Libická třikrát na scéně Stavovského divadla, ale angažmá nepodepsala.

Samostatnou hereckou dráhu zahájila spolu s Jindřichem Mošnou v kočovné společnosti J. KullasJ. Štandera, ale již v roce 1862 se ocitla jako hotová herecká osobnost oboru tragických hrdinek na prknech Prozatímního divadla. Vytvořila zde řadu významných rolí, z nichž jsou nejvíce ceněny ty, které vznikly v režii J.J. Kolára. Oceňován byl její půvab a příjemný, modulace schopný hlas.

Po tvrdém konkurenčním boji s Otýlií Sklenářovou – Malou, která přebírala její úlohy, odešla v roce 1895 k německému divadlu do Olomouce. Ale tam ji stihla v této profesi tragédie – onemocnění hlasivek. Stačila se ještě provdat za hereckého kolegu Reimera, ale záhy ovdověla. Divadla se však nevzdala a v roce 1871 založila vlastní divadelní společnost, se kterou hostovala i na Slovensku. V jejím souboru sloužil i Josef Faltys, jeden z výrazných objevů této doby. Ekonomika a hospodárnost provozu kočovné společnosti však byla bývalé hvězdě první scény vzdálená, a tak roku 1883 společnost rozpustila, aby se stala garderobiérkou Národního divadla. Po roce však spolek s novou odvahou obnovila a stála v jejím čele až do své smrti, která ji zastihla v rodném kraji.

Zemřela 30. listopadu 1893 ve Světlé nad Sázavou. Pohřbena byla na zdejší městský hřbitov.

Její koncesi pak převzal Arnošt Josef Frýda.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Humpolec
  2. [1]
  3. SOA Zámrsk, Matrika zemřelých 1858-1913 ve Světlé nad Sázavou, sign.6005, ukn.9333, str.216. Dostupné online

Externí odkazy editovat