Arnošt Vaněček

český spisovatel

Arnošt Vaněček (13. srpna 1900 Nové Benátky[1]28. září 1983 Praha) byl úředník, překladatel, spisovatel, prezident českého PEN klubu.

Arnošt Vaněček
Narození10. srpna 1900
Benátky nad Jizerou nebo Nové Benátky
Úmrtí28. září 1983 (ve věku 83 let)
Praha
Povoláníspisovatel, autor sci-fi, překladatel a publicista
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Narodil se v Nových Benátkách, které jsou dnes součástí Benátek nad Jizerou. Jako otec byl v matrice zapsán umělecký zahradník Jan Vaněček (1849–??), zahradník v tehdejším Německém Brodu, jako matka jeho manželka Marie rozená Vanclová (1863–??).[1] Podle vyjádření Arnošta Vaněčka však jeho matka manžela brzy po svatbě (konala se 29. 10. 1889) opustila a vrátila se do rodných Nových Benátek. Tam se seznámila se skutečným otcem, notářem Arnoštem Čeřovským. Ten ale roku 1904 zemřel a ke změně matričního záznamu nedošlo.[2] Po „matričním“ otci měl Arnošt Vaněček příjmení, po skutečném křestní jméno.[3]

Obchodní akademii začal studovat v roce 1914 v Hradci Králové, maturoval po válce roku 1918 v Praze a nastoupil jako úředník na revizní odbor ministerstva národní obrany. Další zaměstnání měl v bankách a při něm studoval politickou ekonomii, estetiku a literaturu na pražské Karlově univerzitě. Roku 1921 se stal členem Komunistické strany Československa a po roce 1930 se angažoval v Umělecké besedě.

V letech 1929–1937 založil a řídil v Praze nakladatelství bibliofilií, v němž vydával (ve spolupráci s básníkem Františkem Halasem a grafikem Vítem Obrtelem) bibliofilskou edici Mys dobré naděje (uplatnil tu vlastní tvorbu i drobné překlady z angličtiny nebo z francouzštiny).[4]

V roce 1940 byl zatčen gestapem a rok strávil v řadě vězení (Pankrác, Terezín, Mnichov, Drážďany). Roku 1941 byl propuštěn a vrátil se k práci bankovního úředníka. O rok později se stal redaktorem v Nakladatelství Josef Lukasík a stal se i členem vedení Umělecké besedy.

Po skončení druhé světové války pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, odtud šel do filmového odboru ministerstva informací a další změnou byl do roku 1957 archiv Svazu československých spisovatelů. Po tomto roce se stal překladatelem z angličtiny a spisovatelem z povolání.[5] V letech 1952–1956 byl presidentem českého centra PEN klubu.[3] Podnikl řadu zahraničních cest po Evropě. Po roce 1960 se věnoval jen spisovatelské činnosti. O 20 let později byl jmenován zasloužilým pracovníkem kultury. Zemřel v Praze ve věku 83 let.[6]

V místech, kde v Benátkách nad Jizerou stával jeho rodný dům, je po něm pojmenována Vaněčkova ulice.[7]

Překlady

editovat

Přeložil řadu básnických prací, dílo Oscara Wildea, Williama Blakea a dalších, hlavně amerických autorů (jeho antologie Američtí básníci vyšla v roce 1946).

Beletristická tvorba

editovat
  • Vor Medusy (1938), sociální román, (2008 Vor Medúzy)
  • Světlo v zámku (1945)
  • Dýka v kříži (1946), román
  • Písař u Svatého Víta (1946), historický román
  • Odvalený život (1948), román
  • Atomové město (1948), novela SF
  • Bílé zlato (1956), dobrodružný román pro mládež
  • Barvy století (1956), ke stým narozeninám ústecké chemičky
  • Hudba Jizery (1957), povídky
  • Modré a bílé dny (1959)
  • Příběhy opice Jenovéfy (1963), pohádky pro malé čtenáře
  • Zlato na Labutí řece (1966), vzpomínkový cestopis
  • Rastislavův meč (1967), beletristická studie o dějích raného středověku
  • Králův houslista (1977)
  • Severní sen (1977)
  • Husitská balada (1978), historický román
  • Pražská zastaveníčka (1982), pragensie

Reference

editovat
  1. a b Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  2. úmrtní oznámení Arnošta Čeřovského. Lidové noviny. 17. 6. 1904, s. 5. Dostupné online. 
  3. a b ŠIMÁŇOVÁ, Jana. Arnošt Vaněček - Život a dílo. Liberec, 2007. Magisterská diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Eva Koudelková. Dostupné online.
  4. Arnošt Vaněček - Slovník českých nakladatelství. www.slovnik-nakladatelstvi.cz [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  5. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Vaněček, Arnošt, s. 232. 
  6. BLAHYNKA, Milan. Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Arnošt Vaněček, s. 673. 
  7. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat