Otevřít hlavní menu

Arnošt Vaněček (13. srpna 1900 v Nových Benátkách - dnes Benátky nad Jizerou I[1]28. září 1983 Praha) byl úředník, překladatel, spisovatel, prezident českého PEN klubu.

Arnošt Vaněček
Narození 10. srpna 1900
Benátky nad Jizerou
Úmrtí 28. září 1983 (ve věku 83 let)
Praha
Povolání spisovatel a autor sci-fi
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Narodil se v Nových Benátkách, které jsou dnes součástí Benátek nad Jizerou. Jako otec byl v matrice zapsán umělecký zahradník Jan Vaněček (1849–??), zahradník v tehdejším Německém Brodu, jako matka jeho manželka Marie, rozené Vanclová (1863–??).[1] Podle vyjádření Arnošta Vaněčka však matka manžela brzy po svatbě (konala se 29. 10. 1889) opustila a vrátila se do rodných Nových Benátek. Tam se seznámila se skutečným otcem, notářem Arnoštem Čeřovským, který ale roku 1904 zemřel[2] a ke změně matričního záznamu nedošlo. Po „matričním“ otci měl Arnošt Vaněček křestní jméno.[3]

Obchodní akademii začal studovat v roce 1914 v Hradci Králové, maturoval po válce roku 1918 v Praze a nastoupil jako úředník na revizní odbor Ministerstvo národní obrany. Další zaměstnání měl v bankách a při něm studoval politickou ekonomii, estetiku a literaturu na pražské Karlově univerzitě. Roku 1921 se stal členem Komunistické strany Československa a po roce 1930 se angažoval v Umělecké besedě, vykonával také funkci prezidenta pražského PEN klubu. V roce 1940 byl zatčen gestapem a rok strávil v řadě vězení (Pankrác, Terezín, Mnichov, Drážďany) Roku 1941 byl propuštěn a vrátil se k práci bankovního úředníka. O rok později se stal redaktorem v nakladatelství Josef Lukasík a stal se i členem vedení Umělecké besedy.

Po skončení druhé světové války pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, odtud šel do filmového odboru ministerstva informací a další změnou byl do roku 1957 archiv Svazu československých spisovatelů. Po tomto roce se stal překladatelem z angličtiny a spisovatelem z povolání.[4] V letech 1952-1956 se stal presidentem českého centra PEN klubu.[3] Podnikl řadu zahraničních cest po Evropě. Po roce 1960 se věnovat jen spisovatelské činnosti. O 20 let později byl jmenován zasloužilým pracovníkem kultury. Zemřel v Praze ve věku 83 let.[5]

DíloEditovat

PřekladyEditovat

Přeložil řadu básnických prací, dílo O. Wildea, W. Blakea a dalších, hlavně amerických autorů

Románová tvorbaEditovat

  • Vor Medusy (1938), sociální román, (2008 Vor Medúzy)
  • Světlo v zámku (1945)
  • Písař u Svatého Víta (1946), historický román
  • Atomové město (1948), novela SF
  • Zlato na Labutí řece (1966), vzpomínkový cestopis
  • Husitská balada (1978), historický román

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, Benátky n. J. 36, 1872-1902, snímek 300, Záznam o narození a křtu, pozn. o vystoupení a navrácení do církve
  2. úmrtní oznámení Arnošta Čeřovského. Lidové noviny. 17. 6. 1904, s. 5. Dostupné online. 
  3. a b ŠIMÁŇOVÁ, Jana. Arnošt Vaněček - Život a dílo. Liberec, 2007. Magisterská diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Eva Koudelková. Dostupné online.
  4. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Vaněček, Arnošt, s. 232. 
  5. BLAHYNKA, Milan. Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Arnošt Vaněček, s. 673. 

Externí odkazyEditovat