Arača
Arača (srbsky Арача) je zřícenina středověkého románského kostela, který se nachází mezi obcemi Novi Bečej a Novo Miloševo v Srbsku, v autonomní oblasti Vojvodina. V roce 1948 byla stavba prohlášena jako kulturní dědictví.[1]
| Kostel svatého Michaela archanděla, Arača | |
|---|---|
_near_Novi_Be%C4%8Dej.jpg) Zřícenina kostela Arača | |
| Místo | |
| Stát |  Srbsko |
| Autonomní oblast | Vojvodina |
| Okruh | Středobanátský okruh |
| Obec | Novo Miloševo |
| Souřadnice | 45°38′38,44″ s. š., 20°16′21,54″ v. d. |
  Arača | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Užívání | nevyužíván |
| Zasvěcení | Michael archanděl |
| Zánik | 1280, 1551 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský, gotický |
| Typ stavby | trojlodní bazilika |
| Výstavba | 1. polovina 13. století, 1370 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, pískovec, mramor, cihla |
| Další informace | |
| Adresa | Novo Miloševo, Srbsko |
| Oficiální web | http://www.zrenjaninheritage.com/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Arača byla postavena kolem roku 1230 na základech staršího kostela z 11. století. V roce 1280 byl vypleněn a zničen a v roce 1370 znovu vybudován a přestavěn na příkaz královny Jelisavety Kotromanić z Anjou. Během této rekonstrukce byla přidána gotická věž, jejíž pozůstatky dodnes existují. Předpokládá se, že kostel patřil k panství, které v roce 1407 král Zikmund dal despotu Stefanovi Lazarevićovi. Později patřila despotovi Djurdjovi Brankovićovi, který jej daroval Pavlu Birinji.
V roce 1551 uspořádali Srbové v Arače shromáždění, na kterém se rozhodli připojit se k Turkům.[2] V roce 1551 osmanští Turci kostel vypálili a od té doby nebyl nikdy znovu vystaven.
Vesnice Arača existovala ještě v 17. století. V roce 1660 přišli mniši srbského kláštera Pećského patriarchátu vybírat příspěvky. Během toho byla sepsána následující jména obyvatel, pravoslavných Srbů: hostitel Vujica (u něhož pobývali), Jovan, pop Kosta, kníže Petar a kněžna Draginja, Boža Jovin, Dmitar, Ognjan a Petar Stojanović.[3]
Od roku 1970 do roku 1978 na kostele probíhají konzervační a restaurátorské práce. Ty byly vedeny Institutem ochrany kulturních památek v Novém Sadu a vedl je archeolog Muzea Vojvodiny v Novém Sadu Sandor Nadj. V roce 2013 byly na místě prováděny další práce, vedené Vojvodinským muzeem a Oblastním ústavem pro ochranu kulturních památek a to v rámci přeshraniční spolupráce Maďarsko-Srbsko.[4]
Galerie editovat
-
Východní strana kostela -
Západní strana kostela -
Fotografie oblouků -
Fotografie pilířů
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Арача na srbské Wikipedii.
- ↑ Crkva Sv. Arhanđela Mihaila, Arača, Приступљено 23. 7. 2015.
- ↑ Феликс Милекер: "Историја вароши Велики Бечкерек 1333-1918. године", репринт, Зрењанин 2011.
- ↑ Душан Поповић, С. Матић: "О Банату и банатском становништву у 17. веку", Сремски Карловци 1931.
- ↑ Нови пројекат у оквиру ИПА програма прекограничне сарадње Мађарске и Србије
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arača na Wikimedia Commons
