Anton Schmerda

československý člen československého Národního shromáždění a politik německé národnosti

Anton Schmerda (1. února 1887 Brno[1][2]19. května 1949 Brno[3]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Anton Schmerda
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1929
Stranická příslušnost
Členstvírakouská soc. dem.
DSAP
KSČ

Narození1. února 1887
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. května 1949 (ve věku 62 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Navštěvoval německojazyčné školy v Brně. Vyučil se typografem u firmy Winnicker a Schickardt. V tomto podniku se tiskl i sociálnědemokratický list Volksfreund. Díky tomu se Schmerda začal angažovat v rakouské sociální demokracii. Ve věku dvaceti let se stal předsedou Svazu rakouských dělníků (Verband der österreichischen Arbeiter) a na tomto postu setrval několik let. Po první světové válce působil jako úředník nemocenské pojišťovny (od roku 1919 v Šumperku). Byl členem levicového křídla německé sociální demokracie, pak se podílel na budování organizační sítě KSČ. Byl osobním přítelem spisovatele Ivana Olbrachta. Byl aktivní v organizaci Mezinárodní rudá pomoc.[4]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal mandát v Národním shromáždění za komunisty.[5][6] Podle údajů k roku 1926 byl profesí úředníkem v Šumperku.[7]

V letech 1931-1932 byl pro svou politickou aktivitu vězněn. Pracoval pak První pražské nemocenské pojišťovně v Brně a přestal se výrazněji politicky angažovat. Po nacistické okupaci zbytku českých zemí jej zatklo gestapo, ale po několika dnech byl propuštěn. Byl pak aktivní v ilegálních strukturách KSČ. V roce 1943 byl nacistickou justicí obviněn z velezrady a strávil 10 měsíců ve vězení. V květnu 1945 se podílel na přebírání moci v Brně. Zajišťoval také vydání prvního čísla obnoveného listu Rovnost. Pracoval v Antifašistickém výboru a spolurozhodoval o odsunu německého obyvatelstva z Brna.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1307. 
  2. Matrika 17139, sn. 54 [online]. MZA [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  3. http://muzeum-sumperk.cz/cinnost/publikacni-cinnost/sumperske-portrety/s-u/
  4. a b Ludvík Kubíček: Antonín Schmerda [online]. muzeum-sumperk.cz [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. 
  5. Anton Schmerda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. 
  7. 19. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat