Antonín Hromádka

Narozen 10.3.1876 v Městě Žďáru, zemřel 2.8.1950 asi v Brně. Učitel hudby, dirigent, profesor církevního zpěvu, autor cvičebnic zpěvu.

Antonín Hromádka (10. března 1876 Žďár nad Sázavou2. srpna 1950 Brno)[2] byl skladatel, varhaník a hudební pedagog.[3][4]

Antonín Hromádka
Narození10. března 1876
Žďár nad Sázavou
Úmrtí2. srpna 1950 (ve věku 74 let)
Brno
Povoláníučitel, dirigent, hudební skladatel a varhaník
DětiJaroslav Hromádka[1]
Bohumil Hromádka[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

 
Antonín Hromádka starší

Antonín Hromádka se narodil 10. března 1876 ve Žďáru nad Sázavou jako syn Antonína Hromádky staršího, který byl dlouholetým varhaníkem v klášterní bazilice ve Žďáru nad Sázavou. Po studiu u Leoše Janáčka na brněnské Varhanické škole v letech 1896 až 1897 Antonín Hromádka mladší učil do roku 1898 na hudební škole Moravana v Kroměříži, další dva roky vyučoval zpěv v bohosloveckém semináři v Brně, kde uvedl například oratorium Vzkříšení Krista Lorenza Perosiho. Od roku 1899 byl ředitelem kůru v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně, kde provedl mnoho českých skladeb. V Praze složil státní zkoušky ze hry na klavír a varhany (1897), zpěvu (1904) a ze hry na housle (1910). V letech 1904 až 1919 byl po Leoši Janáčkovi učitelem, od roku 1909 profesorem hudby na Českém ústavu ku vzdělávání učitelů v Brně. Souběžně byl také od roku 1899 dirigentem Českého orchestru, na jehož koncertech v Brně i jinde uváděl skladby Antonína Dvořáka, Petra Iljiče Čajkovského, Alexandra Glazunova aj. Po roce 1918 byl dlouholetým předsedou Československé jednoty hudebních stavů, roku 1920 založil a dva roky vedl časopis Hudební výchova. Při výkonu funkce inspektora hudebního školství (1919–1933) se zasloužil o vznik 60 nových hudebních škol. Spolupracoval na založení brněnské konzervatoře, kde vyučoval církevní zpěv (1919–1933), byl též tajemníkem a následně ředitelem zkušební komise pro učitele hudby. Dále byl profesorem hudby na Státním mužském ústavu učitelském v Brně (1933–1939), na Českém státním ženském učitelském ústavu v Brně (1936–1939). Též vyučoval na Komenského vyšší škole lidové. Vytvořil vlastní metodu výuky základů hudby, která se však nerozšířila. Napsal kolem 500 z větší části chrámových skladeb. Kromě jiného 10 mší, 8 Te Deum, 10 pange lingua, 7 Regina Coelis, responsoria, graduale, offertoria, spolupracoval na kancionálu Karla Eichlera Cesta k věčné spáse a na sbírce zpěvů Věnec nejkrásnějších písní Matce Boží. Největší část Hromádkových světských skladeb tvoří klavírní kusy, mužské sbory a úpravy písní pro ženský a mužský sbor.[4]

V Moravském zemském muzeu jsou uloženy rukopisy některých Hromádkových chrámových skladeb a jeho korespondence s Leošem Janáčkem. Antonín Hromádka zemřel 2. srpna 1950 v Brně.

Dílo (výběr) editovat

Pedagogické práce a sbírky písní editovat

  • Zpěvánky. Cvičebnice hudební výchovy pro školy mateřské a nižší třídy škol obecných, Státní nakladatelství, 1933–1934
  • Zpívejme s nejmenšími. Praha, Státní nakladatelství, 1934
  • Prvouka zpěvu a výřečnosti podle metody Lasybo. Brno, Společnost pedagogického musea, 1940
  • Zpěv pro všechny! 66 lidových písní pro smíšený sbor, Brno. Občanská tiskárna, (cca 1941)

Církevní hudba editovat

  • Missa brevis in honorem B.M.V. „inter Spinas“ (hudebnina) : ad quatuor voces inaequales et organum, Praha, Mojmír Urbánek (cca 1900)
  • Čtyřicetčtyři zpěvů kostelních pro chovance ústavů učitelských. Snadnými průvody opatřil Antonín Hromádka, Brno, Knihtiskárna Benedikt 1912
  • Vesperale pro dominius et diebus festivis, Bruna [s.n.], 1915
  • Ave Maria, pro střední hlas, housle a varhany, (rukopis, cca 1930)
  • Při Betlemě. Sbírka dětských koled se snadným doprovodem klavíru nebo harmonia, Brno, Občanská tiskárna (1939 ?)
  • Vínek koled, které zpívával literátský sbor ve Městě Žďáře na Moravě, pro smíšený sbor a varhany, Brno, Občanská tiskárna (1942 ?)
  • Te Deum, pro smíšený sbor a varhany obligátní (2 trubky, 3 pozouny a tuba neobligátní), Brno, Moravské hudební vydavatelství František Soukal 1946
  • Responsoria in Sabbato Sancto, ad IV voces inaequales, Brno, Moravské hudební vydavatelství František Soukal (asi 1946)
  • Responsoria ad Matutinum tenebrarum, feria 6. in Parasceve: ad IV voces inaequales, Brno, Moravské hudební vydavatelství František Soukal (asi 1946)
  • České zpěvy k slavnosti Božího Těla, pro smíšený sbor s průvodem dechové harmonie, Brno, Moravské hudební vydavatelství František Soukal, 1947
  • České pašije na Květnou neděli a Velký pátek, pro sóla a smíšený sbor, Brno, Moravské hudební vydavatelství František Soukal, 1947

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online.
  2. Matrika VII Žďár - město [online]. Acta Publica. Dostupné online. 
  3. Antonín Hromádka (* 10.3.1876 v Městě Žďáru – 2.8.1950 asi v Brně) – Učitel hudby, dirigent, profesor církevního zpěvu, autor cvičebnic zpěvu. [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-04-06]. Identifikační číslo: jk01042816. Dostupné online. 
  4. a b MENŠ. Antonín Hromádka (* 10.3.1876 Žďár nad Sázavou (okres Žďár nad Sázavou) – † 2.8.1950 Brno) [online]. web: Encyklopedie Brna cz, 2019-08-02 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Pazdírkův hudební slovník naučný. II., Část osobní, svazek prvý, A–K, Brno 1937, s. 427
  • Pernica, Bohuslav: Západní Morava v hudbě, Velké Meziříčí, Bohuslav Pernica 1938, s. 38–39
  • Fric, Ota: Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku, Kroměříž 1941, s. 71
  • Gardavský, Čeněk: Antonín Hromádka, Cyril, ročník 71, 1946, čísla 3–4, s. 35–37.
  • Šenkyřík, Stanislav: Hudební výchova na elementárním stupni národních škol podle metody Lasibo od prof. A. Hromádky (státní práce na pedagogické fakultě univerzity v Brně 1949)
  • SMÉKALOVÁ, Miroslava. Hudba v klášterní bazilice ve Žďáru nad Sázavou. Praha, 2011 [cit. 2023-04-07]. 84 s. bakalářská. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta a Collegium Marianum – Týnská vyšší odborná škola; Studijní obor: Sbormistrovství chrámové hudby. Vedoucí práce Mgr. Pavla Semerádová. s. 31–33, 50, 72. Údaje o Antonínu Hromádkovi starším i jeho stejnojmenném synovi Antonínu Hromádkovi mladším jsou uváděna bez rozlišení, o kterého jde; totéž o fotografii. Dostupné online.

Externí odkazy editovat