Anna Radius Zuccari
Anna Radius Zuccari (7. května 1846 Milán – 13. července 1918 Milán) byla italská spisovatelka, která používala pseudonym Neera .
| Neera | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Anna Zuccari |
| Narození | 7. května 1846 Milán |
| Úmrtí | 13. července 1918 (ve věku 72 let) Milán |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
| Pseudonym | Neera |
| Povolání | spisovatelka |
| Národnost | italská |
| Žánr | próza |
| Manžel(ka) | Emilio Radius |
| Děti | Adolfo Radius |
| Rodiče | Fermo Zuccari, Maddalena Manusardi |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Dcera architekta Ferma Zuccariho a Maddaleny Manusardi se narodila jako Anna Zuccari v Miláně a vyrostla v Caravaggio. Její matka zemřela, když jí bylo deset let a vychovávaly ji dvě starší neprovdané tety z otcovy rodiny; otec zemřel, když jí bylo dvacet. V roce 1871 se provdala za bankéře Emilia Radiuse, se kterým měla syna Adolfa.
Svou první povídku publikovala v roce 1875 v publikaci Il Pungolo. Anna přispívala do různých časopisů a časopisů, jako je Rivista d'Italia , Nuova Antologia, L'illustrazione italiana, La Lettura a L'Idea Liberale. V roce 1890 založila časopis Vita Intima.
Navzdory své kariéře úspěšné autorky měla názor, že místo ženy je v domácnosti, což nazvala „skutečným feminismem“.
Zemřela v Miláně na rakovinu ve věku 72 let, nemoc ji upoutala na lůžko. V době před svou smrtí diktovala své paměti, které byly po její smrti vydány jako Una giovinezza del secolo XIX (Portrét mládí 19. století).
Dílo editovat
Novely editovat
- Perché restai celibe; Marcello; Un romanzo – 1876
- Addio! – 1877 — 11. ed. Milano: Baldini, Castoldi, 1904
- Vecchie catane; Novelle gaie; Il nido – 1878/1879
- Iride – 1880
- Teresa – 1886 — Milano: Galli, 1898
- Lydia – 1888
- L' indomani – 1890
Eseje editovat
- Il libro di mio figlio – 1891
- Battaglie per un'idea – 1897
Romány editovat
- Il castigo – 1881
- La Frecia del Parto – 1883
- La Regaldina – 1884
- Il Marito dell' amica – 1885
- Senio – 1892
- Nel sogno – con disegno di G. Segantini. Milano: Galli, 1893
- Voci della Notte – Napoli: Luigi Pietro, 1893
- Anima sola – Milano: C. Chiesa e F. Guindani, 1895
- L' amuleto – 1897
- La Vecchia casa. Milano: Baldini, Castoldi, 1900
- Le idee d'ona donna – 1903
- Il romanzo della fortuna – Milano: Antongini, 1906
- Crevalcuore – 1907 — Milano: Fratelli Treves, 1919
- Una passione: romanzo – Milano: Fratelli Treves, 1910
- La sottana del diavolo: novelle – Milano: Frateli Treves, 1912
- Un nido – 5a ed. Milano: Baldini a Castoldi, 1913
- Crepuscoli di libertà: romanzo – Milano: Fratelli Treves, 1919
- Vecchie catene – Milano: Fratelli Treves, 1920
- Duello d’anime: romanzo – Milano: Fratelli Treves, 1922
- Una passione: romanzo – Milano: Fratelli Treves, 1922
V češtině editovat
- Tereza – [Teresa] přeložila Marie Kalašová. Praha: vlastním nákladem, 1890
- Nazítří. Teta Severina – přeložila Marie Kalašová. Praha: František Šimáček, 1894[1]
- Osud – přeložil Alois Bořita; Ilustroval Josef Ullrich. Praha: Národní tiskárna a nakladatelství, 1897
- Addio – [Addio] přeložil J. Pavlišta. Praha: Jan Otto, 1898[2]
- Osamělá duše – [Anima sola] přeložila Marie Kalašová. Praha: Jan Otto, 1998[3]
- Pokuta – přeložila Eliška Řeháková; ilustroval K. Rélink. Praha: Jan Otto, 1904
- Crevalcore: [Crevalcuore] román – přeložil Václav Jiřina. Praha: F. Šimáček, 1908
- Hnízdečko – [Il nido] přeložil František Novotný. Praha: J. R. Vilímek, 1910
- Senio – [Senio] přeložila Eliška Řeháková. Praha: Jan Otto, 1910
- Angelika – přeložila Maryša Šárecká; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 67. Praha: J. R. Vilímek, 1913
- Lydia – [Lydia] přeložily M. Kolářová a J. Landová. Vinohrady: Alois Koníček, 1919[4]
- Nora a jiné povídky – přeložila Anna Ostenová. Praha: Jan Otto, 1921
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Radius Zuccari na anglické Wikipedii.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neera na Wikimedia Commons
Literatura editovat
- Neera – Benedetto Croce. Milano: Garzanti, 1942
