Anna Kingsfordová
Anna Kingsfordová, rozená Bonusová (16. září 1846 Londýn – 22. února 1888 Londýn) byla britská lékařka, publicistka a aktivistka za práva žen a proti týrání zvířat.
| Anna Kingsfordová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. září 1846 Londýn  Spojené království |
| Úmrtí | 22. února 1888 (ve věku 41 let) Londýn Spojené království |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | St Eata's Church, Atcham |
| Alma mater | Pařížská univerzita |
| Povolání | básnířka, filozofka, lékařka, romanopiskyně, spisovatelka, teosof, sufražetka, feministka a aktivistka |
| Příbuzní | Isabel Bonus (neteř) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Narodila se v zámožné obchodnické rodině, byla nejmladší z dvanácti dětí. V dětství projevovala všestranné nadání a sklon k mystickým vizím, ve třinácti letech napsala román o pronásledování křesťanů v císařském Římě.[1] V roce 1867 se provdala za svého bratrance, anglikánského pastora Algernona Godfreya Kingsforda, měli jednu dceru jménem Eadith a žili ve vesnici Atcham v Shropshire. V roce 1870 konvertovala k římskokatolické církvi.[2]
Vydala naučné spisy Health, beauty, and the toilet, Letters to ladies from a lady doctor a The perfect way or the Finding of Christ, sbírku básní River Reeds a autobiograficky laděný román In My Lady’s Chamber (pod pseudonymem Colossa). Spolu s Frances Power Cobbeovou vydávala časopis The Lady's Own Paper, vedla také intenzivní přednáškovou činnost. Usilovala o to, aby ženy měly volební právo, mohly nakládat se svým majetkem a svobodně si vybírat vzdělání a povolání. Požadovala také zákaz štvanic na zvěř a vivisekce, propagovala vegetariánství a abstinenci.[3] V roce 1880 se stala jednou z prvních anglických promovaných lékařek, i když se během studia odmítala zúčastnit pokusů na zvířatech.[4] V Londýně provozovala lékařskou praxi, oblíbenou zejména u žen, které obtížně komunikovaly s mužskými doktory. Pohybovala se v teosofických kruzích, nesdílela však jejich odklon od křesťanství a v roce 1884 založila Hermetickou společnost, z níž později vznikl Hermetický řád Zlatého úsvitu.[5] Jejím nejbližším spolupracovníkem byl Edward Maitland, který napsal její biografii.
Její náboženská exaltovanost se prolínala s odporem k násilí na zvířatech, které považovala za projev utlačitelského patriarchátu. Označila Clauda Bernarda za černého mága a po jeho smrti tvrdila, že ho sama zahubila svým soustředěným spirituálním úsilím.[6] Osobně také vyhrožovala Louisi Pasteurovi.
Celý život se potýkala s chatrným zdravím, zemřela ve věku 41 let na tuberkulózu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ A Brief Biography of Dr. Anna Kingsford. victorianweb.org [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ WHITE, Rosalind. The Strange Story of Anna Kingsford. The Cabinet of Curiosity [online]. 2016-05-18 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History of Vegetarianism - Anna Kingsford M.D. (1846-1888). ivu.org [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ PURDUE, Melissa. Anna Kingsford’s Spiritual Thunderbolt – Journal of Victorian Culture Online [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dennis Denisoff, “The Hermetic Order of the Golden Dawn, 1888-1901” | BRANCH [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History of Anna Kingsford and the Spiritual Thunderbolt Part 3. www.trivia-library.com [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Kingsfordová na Wikimedia Commons - Anna Kingsford, her Life and Works
