Andrej Dimitrov
bulharský zápasník
Andrej Dimitrov Stojnov je bulharské jméno, v němž Andrej je rodné jméno, Dimitrov je patronymum a Stojnov je příjmení. Zvláště u sportovců bývá, že osoba vejde ve známost pod svým patronymem.
Andrej Dimitrov Stojnov (* 12. prosince 1957[1]) je bývalý bulharský zápasník – klasik.
| Andrej Dimitrov | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Андрей Димитров Стойнов |
| Datum narození | 12. prosince 1957 (66 let) |
| Místo narození | Sofie,  Bulharsko |
| Stát | Bulharsko |
| Sportovní informace | |
| Klub | OSK Slavija Sofija (klub) |
| Kategorie | těžká váha |
| Zápasnický styl | řecko-římský styl |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | MS 1983 | těžká váha |
| zlato | MS 1985 | těžká váha |
| bronz | MS 1982 | těžká váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | ME 1982 | těžká váha |
| zlato | ME 1983 | těžká váha |
| stříbro | ME 1981 | těžká váha |
Sportovní kariéra editovat
Připravoval se v Sofii v klubu OSK Slavija. Specializoval se na řecko-římský (klasický) styl. V bulharské mužské reprezentaci se pohyboval od konce sedmdesátých let dvacátého století ve váze do 100 kg. Od roku 1981 nahradil na pozici reprezentační jedničky olympijského vítěze Georgi Rajkova. V roce 1984 přišel kvůli mezinárodní politice, jako jeden z mnoha sportovců z východního bloku, o možnost bojovat o zlatou olympijskou medaili na olympijských hrách v Los Angeles. Kvůli vleklým zraněním formu do dalších olympijských her neudržel. Při bulharské olympijské nominaci na olympijské hry v Soulu v roce 1988 dostal přednost Ilija Vasilev.
Výsledky editovat
| Turnaj | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
| -100 | ||||||||||
| Olympijské hry | — | — | — | |||||||
| Mistrovství světa | — | 5. | 3. | 1. | 1. | — | — | |||
| Mistrovství Evropy | 6. | — | 2. | 1. | 1. | 5. | — | úč. | — | 4. |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Archivovaná kopie. www.zarata.info [online]. [cit. 2018-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-30.