Amalie von Peter

německá malířka-portrétistka (1807-1853)

Amalie von Peter, také Amalia de Peter, Amalie Petter, česky Amálie šlechtična z Peterů, (* 28. června 1807 Memmingen; † 3. listopadu 1853 Praha) byla německá malířka portrétních miniatur i oltářních obrazů, činná posledních 15 let svého života v Praze a na panství Valdštejnů-Vartenberků v Litomyšli.

Amalie von Peter
Narození28. června 1807
Memmingen Bavorské královstvíBavorské království Bavorské království
Úmrtí3. listopadu 1853 (ve věku 46 let)
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnostněmecká
VzděláníAkademie výtvarných umění Mnichov
Povoláníakademická malířka, grafička
Hnutíklasicismus, romantismus
Významná dílaportréty
MecenášValdštejnové
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodila se v rodině bavorského advokáta a člena královského dvorního soudu Aloise von Petera a jeho manželky Marie Anny, rozené Angermeierové. Byla první ženou, které bylo povoleno studovat malířství na Akademii v Mnichově, a to dokonce od 14 let věku, zatímco oficiální předpis zněl po absolutoriu nižšího gymnasia. Zvolila si obor portrétní malby.

Malovala miniatury technikou olejomalby, také kreslila na litografický kámen a později malovala velké oltářní obrazy. Působila v Mnichově a pravděpodobně také ve Vídni. Již v polovině 30. let přijela za klienty do Prahy, původně jen na krátko. Ale našla výhodné uplatnění, takže zde strávila posledních 15 let svého života. Byla první akademicky vzdělanou malířkou v Čechách a již v roce 1839 se pěti portréty zúčastnila výstavy Společnost vlasteneckých přátel umění a absolventů Pražské akademie, konané v Klementinu.[1]

V letech 18401848 působila ve službách Adama I. z Valdštejna-Vartenberka († 1848) a jeho manželky Kajetány na zámku v Litomyšli. Vyučovala hraběcí děti kreslení a malbě a členy rodiny portrétovala. Mimo to namalovala tři oltářní obrazy pro piaristický kostel v Litomyšli, na nichž za modely k postavám andělů sloužily děti Valdštejnů.

Příbuzenství stejnojmenné dámy, dcery plzeňského rodáka Johann Petera, žijící v Praze v letech 1856-po 1891, zatím nebylo prokázáno.[2]

Dílo (výběr) editovat

 
Miniatura barona Otty von Stutterheim
 
Oltářní obraz sv. Václava s anděly, Litomyšl, kostel Nalezení svatého Kříže
  • Miniatura barona Otto von Stutterheima v uniformě poručíka bavorské armády († 12. 12. 1872), olejomalba, kolem 1840
  • Miniatura dívky s pektorálním křížkem, kolem 1840[3]
  • Miniatura Johanny Jungmannové, rozené Světecké z Černčic, manželky filologa Josefa Jungmanna, olejomalba, (1839), Národní muzeum
  • Miniatura Julie Šafaříkové, manželky filologa Pavla Josefa Šafaříka, olejomalba na plátně, (1839), Národní muzeum v Praze [4]
  • Miniatura Zuzany Šafaříkové-Ambrózyové de Séden (1803-1876), tchyně Pavla Josefa Šafaříka, olejomalba na plátně, 1839, Národní muzeum v Praze[5]
  • Tři oltářní obrazy v piaristickém kostele v Litomyšli
    • Apoteóza sv. Václava mezi anděly, olejomalba (1842)
    • Panna Marie, olejomalba (1843)
    • Svatý Josef Kalasanský, olejomalba na dřevě (1847)
  • Portrét Johanny Hartmannové (1827-1863), olejomalba na plátně, kolem 1850, Národní muzeum v Praze[6] (autorství připsáno)

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat