Altina Schinasi

Altina Schinasi
Narození	4. srpna 1907 ; New York; USA
Úmrtí	19. srpna 1999 (ve věku 92 let) ; Santa Fe; USA
Povolání	filmová producentka, filmová režisérka a sochařka
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Altina Schinasi (4. srpna 1907 New York – 19. srpna 1999 Santa Fe) byla americká sochařka, filmařka, podnikatelka, dekoratérka, návrhářka a vynálezkyně. Je známá svým návrhem designu tzv. harlekýnových brýlí, obecně známých jako kočičí brýle.

Narodila se 4. srpna 1907 v sídle rodiny Schinasi na Manhattanu. Byla nejmladším dítětem Morrise Schinasiho, sefardského Žida narozeného v Manise v Turecku, který zbohatl na mezinárodním obchodu s tabákem. Vzdělávání získávala nejprve doma a později navštěvovala prestižní střední školy v Bronxu a Wellesley, Massachusetts. Poté odjela se svou sestrou do Paříže, kde studovala malbu. Když se vrátila do Spojených států amerických, rozhodla se pro uměleckou školu.

V roce 1928 se provdala za architekta Morrise Sanderse. Měli spolu dva syny, kteří se oba stali režiséry.

Dekoratérka výloh editovat

Pracovala jako dekoratérka pro obchody na Fifth Avenue. Během této práce se setkala s Salvadorem Dalím, který byl pověřen navržením dvou výloh pro Bonwit Teller.

Německý umělec George Grosz, kterého Altina obdivovala, se po útěku před Hitlerovým režimem v roce 1932 usadil v New Yorku. Altina, ve svých dvaceti letech již rozvedená matka dvou dětí, studovala u Grosze ve škole, kterou založil a kde se opět setkala se Salvadorem Dalím.

Rámečky brýlí Harlekýn editovat

Obroučky brýlí Harlekýn

Průlom v její kariéře přišel, když vytvořila a uvedla na trh rámečky brýlí Harlekýn, který definoval módu konce 30. let.

Příklady nošení kočičích brýlí v 90. letech 20. století a ve druhé dekádě 21. století

Nápad na tento design se zrodil při její procházce ulicí, kdy se cítila zklamaná z nevýrazných rámečků v okně optika. Rozhodla se tedy vytvořit rámeček, který vyjadřuje hravost, tajemství a romantiku. Vycházela z masky harlekýna, což dalo brýlím jejich původní název. Velcí výrobci brýlí ji odmítli s tím, že její design je příliš odvážný. Začala tedy s výrobou i marketnigem sama a brzy se brýle staly hitem po celých Spojených státech amerických.

Za svůj radikální přístup k brýlím získala ocenění Lord & Taylor Annual American Design Award a časopisy Vogue a Life prohlásily její návrh za revoluci v průmyslu a estetice brýlí.

Kalifornská léta editovat

V 40. letech se přestěhovala do Los Angeles, kde nejprve rozšířila, ale později prodala svůj obchod s brýlemi, a poté se věnovala umění. V Los Angeles pracovala jako arteterapeutka a malířka nástěnných maleb v experimentálním duševním zdravotnickém středisku Synanon.

V Kalifornii také natočila dokumentární film George Grosz' Interregnum, který byl nominován na Oscara a získal první cenu na Filmovém festivalu v Benátkách. Po úspěchu tohoto dokumentu se začala zajímat o pochod Martina Luthera Kinga na Washington, na jehož zfilmování získala práva. Avšak, financování filmu se jí nepodařilo zabezpečit a film tak nikdy nevznikl.

Chairacters editovat

Inspirací k vytvoření „chairacters”, řady uměleckých sedadel, byla fotka prázdných židlí Henriho Cartier-Bressona. Její „chairacters” byly prezentovány na obálce Los Angeles Times Magazine.

Soukromý život a závěr života editovat

Po rozvodu manželství s Morrisem Sandersem se ve 40. letech provdala za vídeňského lékaře a klavírního virtuóza Erica Barretta. Poté, co Barrett zemřel na tuberkulózu, se provdala za Charlese Careyho. Později se přestěhovala do Santa Fe v Novém Mexiku, kde žila se svým čtvrtým manželem, malířem Celestinem Mirandou. Její vnoučka v roce 2014 natočila o jejím životě dokument, nazvaný Altina.

Odkaz editovat

Harlekýnové brýle se staly tak silně spojené s ženskými brýlemi, že je kreslíř Gary Larson pravidelně používal k identifikaci dospělých ženských postav. Při příležitosti jejích 116. narozenin v roce 2023 ji Google vzdal hold pomocí Doodle s doprovodným textem: „Všechno nejlepší k narozeninám ženě, která byla vícenásobnou vizionářkou”.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Altina Schinasi na anglické Wikipedii.