Otevřít hlavní menu

Commedia dell'arte znamená (přeloženo z italštiny) „komedie profesionálních herců“. Zkráceně také CD'A. Jde o druh improvizovaného divadla renesanční Itálie. Největšího rozmachu dosahovala v letech 15701650. Od 18. století její vliv postupně slábne, nicméně řídce se hraje dodnes. Kočovné herecké společnosti commedie dell'arte ovlivnily herce a dramatiky ve všech evropských zemích, kam doputovaly. K nejznámějším společnostem patřili I Gelosi, Confidenti, Accessi, Desioi či Fedeli, slavní herci byli např. Zan Ganassa (vlastním jménem Alberto Naselli), Francesco Adreini a jeho choť Isabella.

Obsah

Jak se hráloEditovat

Komedie dell'arte je založena na pevných, ustálených charakterech postav a improvizaci. Existovaly typy postav, které se objevovaly v každém představení (s mírnými změnami). Všechny postavy měly vlastní masku, takže obecenstvo je hned poznalo. Herec hrál často celý život stejnou postavu. Měl naučené vhodné repliky a zvládal její charakter. Před vystoupením se dohodla pouze jakási osnova děje (zápletka, konec), které se všichni drželi, ale samotné dialogy byly dílem herců přímo na jevišti. Představení tedy bylo spontánní a schopné pružně se přizpůsobit konkrétním reakcím diváků.

 
Kolombína a Harlekýn při tanci

Kategorie postavEditovat

Postavy komedie dell'arte zpravidla rozdělují do tří skupin.

VecchiEditovat

Vecchi jsou staří muži, páni. Brání mladým v lásce. (Pantalone, Dottore, Capitano). Služebnictvo jim dělá všelijaké potíže.

InnamoratiEditovat

Innamorati jsou milenci. Nemívali masky a byli oblečeni dle poslední módy. Na scénu přicházeli v předem jasných párech. Zamilují se a po různých peripetiích a trápení (hlavně ze strany starých) jsou na konci hry konečně spolu. Většinou byly dva páry milenců.

ZanniEditovat

Zanni jsou sluhové, které najal jeden z pánů. Existuje několik charakterů (Brighella, Pedrolino, Pulcinella…). Patří sem i Harlekýn a Kolombína.

Konkrétní typyEditovat

HarlekýnEditovat

Harlekýn (Arlecchino) je komickým sluhou jednoho z pánů, velmi oblíbený u publika. Většinou bývá zamilovaný do Kolombíny, ale jeho touha soupeří s hladem či strachem z pána. Je mazaný až zlomyslný, často myslí hlavně na sebe. Ve své lásce se musí potýkat se starším sokem. Diváci ho poznají podle mnohobarevného kostkovaného obleku a černé škrabošky.

KolombínaEditovat

Kolombína (Columbina, Arlecchina) je služka zaměstnaná u pana Pantalona, stará se o jeho dceru. Pomáhá jí vyjádřit její city k milému, zařizuje schůzky a odstraňuje jim Pantalona z cesty. Ten jí také často dělá neslušné návrhy, Kolombína je často za účelem jeho zesměšnění vybavena tamburínou. Bývá nejchytřejší ze všech, umí intrikovat a klamat. Zároveň je mileneckým protějškem Harlekýna, kterého občas využívá ku prospěchu milenců. Její představitelky se velmi silně líčily kolem očí, ale masku nenosily. Obléká se do záplatovaných šatů odpovídajících jejímu postavení.

PantaloneEditovat

Pantalone je lakomý, chlípný a bohatý (ale někdy naopak chudý) obchodník původem z Benátek, hovoří tedy benátským dialektem. Je otcem jednoho z „innamorati“ (častěji má dceru). Vždy má nějaké vztahy s Dottorem či Capitanem, obchodní nebo osobní. Dělává se mladším a dvoří se jedné z mileneckých postav. Jindy má zase mladou ženu, které připadá odporný. Jeho sloužící mu provádějí nejrůznější naschvály a pokaždé ho napálí. Jeho kostým je červený, má plášť.

DottoreEditovat

Dottore je právníkem nebo lékařem. Neustále se snaží předvádět své znalosti, střílí latinské a řecké citáty. Postrádá ale smysl pro logiku, jeho myšlenky nemají spojitost. A přesto si myslí, že ví naprosto vše. Také je extrémně požitkářský (jídlo, víno či ženy), dělá si kruté žerty z opačného pohlaví. Nejčastější jsou dialogy s Pantalonem, ať už jako přítelem nebo protivníkem. Mívá syna a mluví boloňským přízvukem (kde studoval), je velmi bohatý. Nosí černý doktorský talár.

Vliv komedie dell'arteEditovat

Mnoho spisovatelů použilo vytvořené postavy ve svých dílech. Ku příkladu William Shakespeare (Bouře, Prospero=Dottore), Molière (Lakomec, Harpagon=Pantalone), Edmond Rostand (Cyrano de Bergerac, de Guiche=Capitano).

ReferenceEditovat