Otevřít hlavní menu

Alice Prinová

francouzská modelka
(přesměrováno z Alice Prin)

Alice Ernestine Prinová řečená Kiki z Montparnassu (2. října 190129. dubna 1953) byla modelka pařížských umělců, zpěvačka v nočních klubech, herečka a malířka.

Alice Prinová
Gwozdecki - Kiki de Montparnasse, 1920.jpg
Narození 2. října 1901
Châtillon-sur-Seine
Úmrtí 23. března 1953 (ve věku 51 let) nebo 29. dubna 1953 (ve věku 51 let)
7. obvod
Místo pohřbení Cimetière parisien de Thiais (1953–1974)
Montparnasse
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét Kiki z Montparnassu od Juliana Mandela

ŽivotEditovat

Alice Prinová se narodila ve městě Châtillon-sur-Seine v departementu Côte-d'Or. Jako nemanželské dítě žila v bídě a chudobě a starala se o ní její babička. Ve věku dvanácti let byla poslána za svou matkou do Paříže, aby si tam našla práci. Nejprve pracovala v obchodech a pekárnách, ale ve čtrnácti letech začala stát modelem pro sochaře, který se nepohodl s její matkou.

Kiki z Montparnassu stala symbolem společenské scény Montparnassu, byla populární umělkyní a modelkou pro desítky umělců, mezi jinými byli například i Chajim Soutine, Julian Mandel, Tsuguharu Foujita, Francis Picabia, Jean Cocteau, Arno Breker, Alexander Calder, Per Krohg, Hermine David, Pablo Gargallo, Mayo a Tono Salazar. Moise Kisling namaloval portrét Kiki z Montparnassu s názvem Nu assis, který se stal jedním z jeho nejznámějších děl.

Společníkem a souputníkem Prinové po většinu dvacátých let byl fotograf Man Ray, který nasnímal několik stovek jejích portrétů. Kiki z Montparnassu je na některých jeho nejlepších a nejznámějších obrazech, včetně pozoruhodného surrealistického díla Le violon d'Ingres[1] a Noire et blanche.[2]

...„ta Kiki“, slavná montparnasská Múza, jež stála modelem pro řadu Man Rayových fotografií včetně světoznámého „ingresovského aktu“ s dvěma houslovými „f“ na zádech...[3]
— Lucie Vonková

Alice Prinová zemřela v roce 1953 v Paříži ve věku padesát jedna let, zřejmě po komplikacích s alkoholismem nebo kvůli drogové závislosti. Jejího pohřbu se zúčastnil velký zástup umělců a jejích obdivovatelů.

DíloEditovat

 
Pablo Gargallo - Kiki de Montparnasse, bronzová socha, Louvre

Jako malířka malovala Alice Prinová portréty, autoportréty, společenské aktivity, fantaskní zvířata a zasněné krajiny v lehkém expresionistickém stylu, který byl odrazem jejího snadného způsobu života a nekonečného optimismu.[4]

Její autobiografie byla vydána v roce 1929 pod názvem Kiki's Memoirs ve spolupráci Ernestem Hemingwayem a Tsuguharu Foujitou, kteří napsali úvodní slovo.

FilmografieEditovat

Alice Prinová se objevila v devíti krátkých a často experimentálních filmech bez jakéhokoliv honoráře.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Le violon d'Ingres, Getty Museum
  2. Noire et blanche, Getty Museum
  3. VONKOVÁ, Lucie. Modigliani aneb Jak by neměla vypadat výstava. Ateliér – čtrnáctideník současného výtvarného umění. 2011, čís. 4, s. 6. ISSN 1210-5236. 
  4. "Kiki of Montparnasse" Archivováno 27. 7. 2009 na Wayback Machine, Zabrieski Gallery

LiteraturaEditovat

  • (francouzsky) Catel & Bocquet, Kiki de Montparnasse, Bruxelles: Casterman 2007
  • (anglicky) Frederick Kohner, Kiki of Montparnasse, London: Cassell 1968, ISBN 0-304-93242-6
  • (francouzsky) Lou Mollgaard, Kiki: Reine de Montparnasse, Paris: Laffont, 1988
  • (anglicky) Kiki's Memoirs, 1996
  • (anglicky) Kiki's Paris, 1989

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat