Alfred Offner
Alfred Offner (ukrajinsky Альфред Оффнер) (22. září 1879 Černovice – 22. března 1947 Poběžovice) byl secesní malíř židovského původu a v letech 1907–1923 člen Vídeňské secese. Narodil se v předlitavské Bukovině v Černovicích ve smíšené rodině, kdy otec byl židovského původu.[1] První umělecké vzdělání mu dal akademický umělec Huho Zonka (ukrajinsky Гуго Зонка),[2] dále studoval umění na vídeňské univerzitě, kde nastoupikl přímo do 4 kurzu a pak přešel na mnichovskou univerzitu.[1]
| Alfred Offner | |
|---|---|
| Narození | 22. září 1879 Černovice, Bukovina, Předlitavsko (dnes Ukrajina) |
| Úmrtí | 22. března 1947 (ve věku 67 let) Poběžovice, Československo |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | akademický malíř, grafik, profesor (Vídeň) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Dílo
editovatMezi realizace paří např. alegorická triptychová výmalba schodišťové komunikace v lékařské univerzitě v Černovicích[3] nebo skleněná mozaika Lov na medvěda v budově fakulty Historie Černovické univerzity, která je jediným místním dobovým dílem.[4] Dále se podílel na freskách a designu interiéru tamního Německého domu.[5] V Bukovině byl členem společnosti Gesellschaft der Kunstfreunde in Czernowitz a v období 1905–1912 i v Černovicích vystavujícím umělcem.[2] Byl v čele První oficiální umělecké školy v Bukovině (1912).[2] Práce na ilustracích, pohlednicích a plakátech pro Červený kříž a vídeňskou banku pokračovaly v zakázkách v podobě ztvárnění dluhopisů či upomínkových stuh s nápisem Vivat.[6]
Podle periodika Austria Today (2/1989) požádal Offnera černovický rodák Josef Drach v roce 1922 o vytvoření návrhů pro měnu jednotné Evropy s hlavním sídlem ve Vídni. Pro měnu byly již připraveny tiskařské desky, ale k samotné realizaci nedošlo.[7] Začátkem první světové války opouští Černovice a míří do Vídně a Berlína.[8] Z Vídně Offner odešel roku 1927 a cestoval pak po Evropě[1], např. Plzeň Tábor[9] či Krakov, který opouští 8. dubna 1937. Zde byl po dlouhou dobu poslední známý pobyt Offnera a někdy se mylně uvádí jako letopočet úmrtí.[10] Ve skutečnosti poslední místo pobytu jsou Poběžovice (německy Ronsperg),[11] kde mj. rekonstruoval fresky v místním kostele.[12]
Pobyt v Česku
editovatZa druhé světové války se skrýval v západních Čechách na zámku v Poběžovicích u německy mluvící šlechty Coudenhove-Kalergi, kde nadále maloval obrazy. Převážně šlo o portréty šlechty a místních lidí, např. obraz Sestra Charitas v majetku Státního zámku Horšovský Týn.[13] Na zámku v Poběžovicích pobýval sám i po státním vyvlastnění, kde také zemřel na plicní tuberkulózu.[14] Ze záznamu z poběžovické matriky je zřejmé, že byl katolík a že byl 22. března 1947 pohřben na farním hřbitově sv. Josefa v Poběžovicích.[15]
- galerie prací
-
-
-
-
-
-
Reference
editovat- ↑ a b c MRÁZOVÁ, Klára. V Poběžovicích za války ukrývali malíře Alfreda Offnera, nyní zde má výstavu. Plzensky.denik.cz [online]. Denik.cz [cit. 1-08-2017]. Dostupné online.
- ↑ a b c МІЩЕНКО, Ірина. АЛЬФРЕД ОФФНЕР – ПРИЗАБУТЕ ІМ’Я В ІСТОРІЇ УКРАЇНСЬКОГО МИСТЕЦТВА ПЕРШОЇ ТРЕТИНИ ХХ СТОЛІТТЯ [online]. [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Bukowiner Handels - und Gewerbekammer in Czernowitz (Allgemeine Bauzeitung Wien 1911) Dostupné online
- ↑ ДУГАЄВА, Тетяна. Мистецтво шовкової стрічки - Чернівці, Чернівецька область - новини в газеті Версії. Чернівці, Чернівецька область - новини в газеті Версії. 2014-03-20. Dostupné online [cit. 2018-10-30]. (ukrajinsky)
- ↑ Польский и Немецкий народные дома — Черновцы сити гид. Черновцы сити гид. 2016-11-22. Dostupné online [cit. 2017-08-02]. (rusky)
- ↑ Vitalni_strichki_Offner_2 - Чернівці, Чернівецька область - новини в газеті Версії. Чернівці, Чернівецька область - новини в газеті Версії. Dostupné online [cit. 2018-02-10]. (ukrajinsky)
- ↑ The Capital of the United States of Europe will be Vienna (1065 km). hauster.blogspot.cz [online]. [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.
- ↑ На історичні гостини до мешканців вулиці Української. Частина ІІІ. www.dobrabiblioteka.cv.ua [online]. [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.
- ↑ 8 th Austrian War Bond: Alfred Offner Design. Ruby Lane [online]. [cit. 2017-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Alfred Offner 1937 - Hledat Googlem. www.google.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online.
- ↑ MANFRED, Neureiter,. Lexikon der Exlibriskünstler. 4., überarbeitete, erweiterte und korrigierte Auflage. vyd. Berlin: [s.n.] 750 Seiten in 1 Teil s. ISBN 3864603943. OCLC 946131216
- ↑ Bischofteinitz. www.bischofteinitz.de [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-24.
- ↑ Vernisáž s autogramiádou - INFO Zličín.Řepy.Hostivice. www.zlicin.info [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-31.
- ↑ Offner Alfréd. Chodsko.net [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné online.
- ↑ EFFECT, NET. Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice – Kalendárium: březen 2017. www.mekbn.cz [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-02.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Offner na Wikimedia Commons
