Alexej I. Turzo
Alexej (I.) Turzo nebo Alexius (I.) Turzo (dříve též Alexej Thurzo, Alexius Thurzo Bethlenfalvy; maďarsky Thurzó Elek) (1490?, Slovensko – 25. leden 1543; pohřben v Levoči) byl stoliční a královský hodnostář z rodu Turzo.
| Alexej Turzo | |
 Zobrazení hraběcího náhrobku | |
| Narození |
1490? Slovensko |
|---|---|
| Úmrtí |
21. leden 1543 Levoča |
| Rodiče | Ján III. Turzo |
| Funkce | uherský palatin |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
RodinaEditovat
- rodiče:
- otec Ján III. Turzo (1437–1508)
- matka Barbora Becková (Barbara Beck)
- bratr Juraj III. Turzo (1467–1521)
- manželky (jména jsou v moderní maďarštině):
- Anna Szatmári
- Magdolna Székely
- děti (s Magdolnou):
- Anna Turzová
- Alžbeta Turzová († 1573)
ŽivotopisEditovat
Po otci a bratrovi to byl hlavní představitel turzovsko-fuggerovské společnosti v Uhersku, kremnický hrabě (do 1523), dědičný spišský hrabě (do 1543), královský místodržitel Ferdinanda I., zemský soudce a palatin. Udržoval bohaté styky s významnými humanistickými spisovateli, Erasmus Rotterdamský mu věnoval výklad Plutarchovy knihy De non erascendo (1527). Podporoval rozvoj evangelických škol, byl mecenášem studentů a chudých.
PamátkyEditovat
- Renesanční náhrobní epitaf (1543) v křestní kapli kostela sv. Jakuba v Levoči
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexej I. Turzo na slovenské Wikipedii.
