Alexandre Benois
Alexandre Benois, někdy též uváděn jako Aleksandr Nikolajevič Benua, rusky Александр Николаевич Бенуа (3. května 1870, Petrohrad – 9. února 1960, Paříž) byl ruský divadelní scénograf, kostýmní návrhář, malíř a baletní libretista. Významně ovlivnil podobu moderního baletu a scénické výpravy.
Alexandre Benois | |
---|---|
Rodné jméno | Александр Николаевич Бенуа |
Narození | 21. dubnajul. / 3. května 1870greg. Petrohrad |
Úmrtí | 9. února 1960 (ve věku 89 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Batignolles |
Alma mater | Imperátorská petrohradská univerzita (do 1894) Druhé petrohradské gymnázium |
Povolání | malíř, spisovatel, choreograf, historik umění, libretista, kreslíř, scénograf, exlibrista, kritik umění, designér, dekorátor a režisér |
Choť | Anna Benoisová |
Děti | Nikolaj Alexandrovič Benua Hélène Clémentová-Benoisová |
Rodiče | Nicholas Benois[1] a Camilla Cavosová |
Rod | Benoisové |
Příbuzní | Leon Benois[2] a Albert Benois[2] (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dílo
editovatS Léonem Bakstem a Sergejem Ďagilevem spoluzaložil roku 1899 v Petrohradě vlivný časopis Mir iskusstva (Svět umění), z jehož okruhu vzešel později Ďagilevův Ballets Russes. Mir iskusstva se stal i uměleckou skupinou. Benois a jeho generační druhové usilovali o syntézu nových západoevropských trendů a tradičního ruského lidového umění. Napadli z jejich pohledu nízké umělecké normy realistických Peredvižniků a kritizovali izolaci ruského umění. Zdůraznili individualismus a uměleckou osobnost. Časopis, který Benois spoluvytvářel do roku 1904, získal velký vliv zejména na scénografii.
Benois začal svou tvůrčí kariéru kolem roku 1901 v Mariinském divadle v Petrohradě, jako kostýmní a scénický návrhář pro balety Sylvia a Cupidova pomsta. Když Ďagilev roku 1909 založil Ballets Russes, Benois pro něj začal navrhovat dekorace a kostýmy, mimo jiné pro představení Les Sylphides (1909), Giselle (1910) a Petruška (1911), na kterém spolupracoval s Igorem Stravinským. K jeho pozdějším oceňovaným scénografickým dílům patří La Valse (1929, pro společnost Idy Rubinsteinové), Louskáček (1940, pro Ballets Russes) a Maturitní ples, kde napsal i libreto (1957, pro London Festival Ballet).[3]
Od roku 1927 žil trvale ve Francii. Zemřel v Paříži 9. února 1960.
-
Procházka carevny Alžběty I. ulicemi Petrohradu (1903)
-
Petr I. promýšlí výstavbu Petrohradu na břehu Baltského moře
-
Vojenská přehlídka cara Pavla I. proti Michalovskému zámku (1907)
-
Návrh scény pro Petrušku Igora Stravinského (1911)
-
V německé čtvrti (1911)
-
Baba Jaga ze Slabikáře (1904)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Бенуа. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, doplňkový svazek I.
- ↑ a b Union List of Artist Names. 9. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
- ↑ http://www.britannica.com/biography/Alexandre-Benois
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre Benois na Wikimedia Commons
- Osoba Alexandre Benois ve Wikicitátech