Alexandre Benois

Alexandre Benois
Alexandre Benois
Rodné jméno	Александр Николаевич Бенуа
Narození	21. dubnajul. / 3. května 1870greg.; Petrohrad
Úmrtí	9. února 1960 (ve věku 89 let); Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Batignolles
Alma mater	Imperátorská petrohradská univerzita (do 1894); Druhé petrohradské gymnázium
Povolání	malíř, spisovatel, choreograf, historik umění, libretista, kreslíř, scénograf, exlibrista, kritik umění, designér, dekorátor a režisér
Choť	Anna Benoisová
Děti	Nikolaj Alexandrovič Benua; Hélène Clémentová-Benoisová
Rodiče	Nicholas Benois a Camilla Cavosová
Rod	Benoisové
Příbuzní	Leon Benois a Albert Benois (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre Benois, někdy též uváděn jako Aleksandr Nikolajevič Benua, rusky Александр Николаевич Бенуа (3. května 1870, Petrohrad – 9. února 1960, Paříž) byl ruský divadelní scénograf, kostýmní návrhář, malíř a baletní libretista. Významně ovlivnil podobu moderního baletu a scénické výpravy.

Dílo

S Léonem Bakstem a Sergejem Ďagilevem spoluzaložil roku 1899 v Petrohradě vlivný časopis Mir iskusstva (Svět umění), z jehož okruhu vzešel později Ďagilevův Ballets Russes. Mir iskusstva se stal i uměleckou skupinou. Benois a jeho generační druhové usilovali o syntézu nových západoevropských trendů a tradičního ruského lidového umění. Napadli z jejich pohledu nízké umělecké normy realistických Peredvižniků a kritizovali izolaci ruského umění. Zdůraznili individualismus a uměleckou osobnost. Časopis, který Benois spoluvytvářel do roku 1904, získal velký vliv zejména na scénografii.

Benois začal svou tvůrčí kariéru kolem roku 1901 v Mariinském divadle v Petrohradě, jako kostýmní a scénický návrhář pro balety Sylvia a Cupidova pomsta. Když Ďagilev roku 1909 založil Ballets Russes, Benois pro něj začal navrhovat dekorace a kostýmy, mimo jiné pro představení Les Sylphides (1909), Giselle (1910) a Petruška (1911), na kterém spolupracoval s Igorem Stravinským. K jeho pozdějším oceňovaným scénografickým dílům patří La Valse (1929, pro společnost Idy Rubinsteinové), Louskáček (1940, pro Ballets Russes) a Maturitní ples, kde napsal i libreto (1957, pro London Festival Ballet).^[3]