Otevřít hlavní menu

Alexandre Benois

ruský scénograf, kostýmní výtvarník, malíř

Alexandre Benois, někdy též uváděn jako Aleksandr Nikolajevič Benua, rusky Александр Николаевич Бенуа (3. května 1870, Petrohrad9. února 1960, Paříž) byl ruský divadelní scénograf, kostýmní návrhář, malíř a baletní libretista. Významně ovlivnil podobu moderního baletu a scénické výpravy.

Alexandre Benois
Бенуа Александр Николаевич.png
Rodné jméno Aleksandr Nikolaevich Benois a Алекса́ндр Никола́евич Бенуа́
Narození 21. dubnajul. / 3. května 1870greg.
Petrohrad
Úmrtí 9. února 1960 (ve věku 89 let)
Paříž
Místo pohřbení Hřbitov Batignolles
Alma mater Imperial St. Petersburg University (do 1894)
Rodiče Nicholas Benois
Příbuzní Leon Benois a Albert Nikolayevitch Benois (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DíloEditovat

S Léonem Bakstem a Sergejem Ďagilevem spoluzaložil roku 1899 v Petrohradě vlivný časopis Mir iskusstva (Svět umění), z jehož okruhu vzešel později Ďagilevův Ballets Russes. Mir iskusstva se stal i uměleckou skupinou. Benois a jeho generační druhové usilovali o syntézu nových západoevropských trendů a tradičního ruského lidového umění. Napadli z jejich pohledu nízké umělecké normy realistických Peredvižniků a kritizovali izolaci ruského umění. Zdůraznili individualismus a uměleckou osobnost. Časopis, který Benois spoluvytvářel do roku 1904, získal velký vliv zejména na scénografii.

Benois začal svou tvůrčí kariéru kolem roku 1901 v Mariinském divadle v Petrohradě, jako kostýmní a scénický návrhář pro balety Sylvia a Cupidova pomsta. Když Ďagilev roku 1909 založil Ballets Russes, Benois pro něj začal navrhovat dekorace a kostýmy, mimo jiné pro představení Les Sylphides (1909), Giselle (1910) a Petruška (1911), na kterém spolupracoval s Igorem Stravinským. K jeho pozdějším oceňovaným scénografickým dílům patří La Valse (1929, pro společnost Idy Rubinsteinové), Louskáček (1940, pro Ballets Russes) a Maturitní ples, kde napsal i libreto (1957, pro London Festival Ballet).[1] Od roku 1927 žil trvale ve Francii.

OdkazyEditovat