Ceny Benois de la danse
Ceny Benois de la danse (též rusky jako Приз Бенуа де ла Данс) jsou mezinárodní výroční ceny, které uděluje nekomerční centrum Benois se sídlem v Moskvě baletním umělcům, zejména choreografům a tanečníkům a tanečnicím.
Historie a současnost editovat
Ceny Benois de la danse byly založeny v roce 1991 v Moskvě na zasedání Mezinárodní taneční asociace (nyní Mezinárodní taneční unie).[1] Vzorem byly americké filmové ceny Oscar,[2] také proto bývají označovány za Baletní Oskary.
V porotě cen usedají významní světoví choreografové, v jejím čele je tradičně Jurij Grigorovič. Porotci jednotlivě nominují kandidáty na ceny, společně pak vybírají laureáty.[3]
Od roku 2004 se ceny předávají na galakoncertech ve Velkém divadle, na nichž vystupují významní tanečníci[1] včetně laureátů ceny a tanečníků nominovaných v příslušném roce. V roce 2009 se moskevský galakoncert nekonal z důvodu finančních potíží organizátorů.[4] Proběhl ale galaprogram v italské Vicenze.[5]
V roce 2020 byly festival a předávání cen přeloženy na rok 2021 kvůli komplikacím spojeným s pandemií koronaviru.
Název a trofej editovat
Cena dostala své jméno podle ruského uměleckého kritika a výtvarníka Alexandra Benoise, člena rozsáhlé rodiny Benois, patřící k ruské inteligenci přelomu 19. a 20. století, jenž mimo jiné v první polovině 20. století významně ovlivnil tzv. Ruské sezóny v Paříži včetně vystoupení Ruského baletu Sergeje Ďagileva, pro něž tvořil i návrhy scén.
Cenou je soška představující dvě proti sobě stojící postavy s rozpřaženýma rukama, jako kdyby si chtěly padnout do náruče. Autorem sochy je Igor Ustinov, Benoisův potomek.
Laureáti editovat
Za celoživotní přínos editovat
Tato cena nese oficiální název Za život v umění (rusky За жизнь в искусстве).
- 2000 – Alicia Alonsová
- 2002 – Jürgen Rose, William Forsythe, Rudy van Dantzig
- 2003 – Marina Semjonovová, Maurice Béjart, Michail Baryšnikov
- 2005 – Hans van Manen, Trisha Brownová
- 2006 – Mats Ek
- 2007 – Laurent Hilaire
- 2008 – Fernando Alonso
- 2011 – Toer van Schayk
- 2012 – Pierre Lacotte
- 2013 – John Neumeier
- 2014 – Brigitte Lefevreová
- 2017 – Marcia Haydéeová
- 2018 – Natalija Makarovová[6]
- 2019 – Jiří Kylián
- 2021 – Anthony Dowell[7]
Choreograf editovat
- 1992 – John Neumeier: Windows on Mozart (Hamburský balet)
- 1993 – Jiří Kylián: As if never been (NDT)
- 1994 – Roland Petit: Otto Dix (Státní opera Berlín)
- 1995 – Angelin Preljocaj: Le Parc (Pařížská opera)
- 1996 – Valentin Jelizarjev: Rogneda (Běloruské národní velké divadlo)
- 1997 – neudělena
- 1998 – Davide Bombana: Ein Traumspiel (Prinzregententheater Mnichov) a Carolyn Carlsonová: Signes (Pařížská opera)
- 1999 – Jiří Kylián: One of a Kind (NDT)
- 2000 – Nacho Duato
- 2002 – neudělena
- 2003 – David Dawson: The Grey Area (Nizozemský národní balet) a Edouard Lock: AndreAuria (Pařížská opera)
- 2004 – Paul Lightfoot a Sol Leon: Signing Off (NDT)
- 2005 – Alexej Ratmanskij: Anna Karenina (Dánský královský balet)
- 2006 – Boris Ejfman: Anna Karenina (Balet Borise Ejfmana Petrohrad)
- 2007 – Martin Schläpfer: String Quartet (Mainz Ballett)
- 2008 – Jean-Christophe Maillot: Faust (Balet Monte Carlo)
- 2009 – Eduardo Lao: Tres (Ballet Comunidad de Madrid) a Wayne McGregor: Infra (Královský balet Londýn)
- 2010 – neudělena
- 2011 – Sidi Larbi Cherkaoui a Damien Jalet: Babylon a Jorma Elo: Sen noci svatojánské (Vídeňská státní opera) a Slice to Sharp (Moskevské hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka)
- 2012 – Lar Lubovitch: Crisis Variations (Lubovitch Dance Company of New York)
- 2013 – Hans van Manen: Variace pro dva páry (Nizozemský národní balet) a Christopher Wheeldon: Popelka (Nizozemský národní balet)
- 2014 – Alexej Ratmanskij: Trilogie na hudbu Dmitrije Šostakoviče (Devátá symfonie, První klavírní koncert a Komorní symfonie) a Bouře (Americké baletní divadlo)
- 2015 – Christopher Wheeldon: Zimní pohádka (Královský balet Londýn)
- 2016 – Jurij Posochov: Hrdina naší doby (Velké divadlo v Moskvě), Johan Inger: One On One (NDT)
- 2017 – Crystal Piteová: The Season's Canon (Pařížská opera)
- 2018 – Jurij Posochov: Nurejev (Velké divadlo v Moskvě) a Deborah Colkerová: Pes bez peří (Deborah Colker Company)[6]
- 2019 – Christian Spuck: Zimní cesta (Curyšský balet) a Fredrik Benke Rydman: Duet s industriálním robotem (Stockholmské městské divadlo)
- 2021 – Jurij Posochov: Anna Karenina (Joffrey Ballet Chicago)[7]
Tanečník editovat
- 1992 – Alexander Koelpin, Julio Bocca
- 1993 – Andrej Uvarov
- 1994 – Sergej Filin
- 1995 – Nicolas Le Riche
- 1996 – Irek Muchamedov, Vladimir Děrevjanko
- 1997 – Gregor Seyffert, Faruch Ruzimatov
- 1998 – Manuel Legris, Vladimir Malachov
- 1999 – Nikolaj Ciskaridze
- 2000 – Angel Corella, Jean-Guillaume Bart
- 2002 – Jiří Bubeníček, Jeffrey Gerodias
- 2003 – Lukáš Slavický
- 2004 – Lloyd Riggins, Laurent Hilaire
- 2005 – Mathieu Ganio
- 2006 – Di Wang, Leonid Sarafanov
- 2007 – Hervé Moreau
- 2008 – Carlos Acosta, Marcelo Gomes
- 2009 – Ivan Vasiljev, Joaquín de Luz
- 2010 – Thiago Bordin, David Hallberg
- 2011 – Rolando Sarabia, Semjon Čudin, Fernando Romero
- 2012 – Mathias Heymann, Carsten Jung
- 2013 – Alban Lendorf, Vadim Muntagirov
- 2014 – Herman Cornejo
- 2015 – Edward Watson
- 2016 – Kim Ki-min
- 2017 – Hugo Marchand, Děnis Rodkin
- 2018 – Isaac Hernández, Vladislav Lantratov
- 2019 – Vadim Muntagirov
- 2021 – Jesús Carmona[7]
Olexandr Rjabko získal v roce 2016 zvláštní cenu za umění partnerství.
Tanečnice editovat
- 1992 – Naděžda Gračovová
- 1993 – Isabelle Guerinová
- 1994 – Sylvie Guillemová
- 1995 – Galina Stěpaněnková, Dominique Khalfouniová
- 1996 – Diana Višňovová
- 1997 – Uljana Lopatkinová
- 1998 – Marie Claude Pietragallová, Julija Machalinová
- 1999 – Sue Jin Kang, Elisabeth Platelová
- 2000 – Alessandra Ferriová, Julie Kentová
- 2002 – Aurélie Dupontová, Anastasja Volčkovová
- 2003 – Lucia Lacarrová
- 2004 – Alina Cojocaruová
- 2005 – Marie Agnes Guillotová, Světlana Zacharovová
- 2006 – Kim Joo-Won, Jekatěrina Kondaurovová
- 2007 – Agnés Letestuová, Světlana Lunkinová
- 2008 – Silvia Azzoni, Tamara Rojo
- 2009 – Kirsty Martinová, Natalja Osipovová
- 2010 – Helene Bouchetová
- 2011 – Bernice Coppietersová, Ču Jan
- 2012 – Alina Cojocaruová
- 2013 – Olga Smirnovová
- 2014 – Polina Semionovová, Mariko Kidová
- 2015 – Světlana Zacharovová
- 2016 – Alicia Amatriainová, Hannah O'Neillová
- 2017 – Ludmila Paglierová, Maria Riccettová
- 2018 – Pak Se-un[6]
- 2019 – Ashley Bouderová, Elisa Carillová Cabrerová
- 2021 – Amandine Albissonová, Jekatěrina Krysanovová[7]
Skladatel editovat
- 1996 – George Kouroupos: Odyssea
- 2012 – Michel Legrand: Liliom
- 2015 – Joby Talbot: Zimní pohádka
- 2018 – Ilja Děmuckij: Nurejev[6]
- 2021 – Thomas Adès: The Dante Project[7]
Scénograf editovat
- 1997 – Olivier Debre: Signes (Pařížská opera)
- 2000 – Jaffar el Halabi
- 2007 – Carlos Gallardo: The Tempest (Teatro San Martin Buenos Aires)
- 2015 – John Macfarlane: Kolibřík (San Francisco Ballet)
- 2016 – Ženg Tung-šeng: Císař Ju Li (Pekingská taneční akademie)
- 2018 – Kirill Serebrennikov: Nurejev (Velké divadlo)[6]
- 2019 – John Macfarlane: Labutí jezero (Královský balet Londýn)
- 2021 – Tacita Deanová: The Dante Project (Královský balet Londýn)[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Benois de la danse: O projekte [online]. Centrum Benois, [mezi 2004 a 2009] [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Art-direktor: konkurs "Benua dě lja Dans" sozdan po primeru "Oskara". RIA Novosti [online]. 2010-04-22 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Na Benua dě la dans vydvinuty samye vostrebovannye v mire choreografy. World News Daily [online]. 2010-04-26 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky)[nedostupný zdroj]
- ↑ DOPINA, Asja. Nazvany laureaty "Benois de la Dance-2010". Vesti.ru [online]. 2010-05-19 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Benois International Prize Stars Gala took Vicenza by storm. Danza Ballet [online]. 2009-05-28 [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-07. (anglicky)
- ↑ a b c d e Serebrennikov, Posochov i Děmuckij polučili premiju «Benua de la dans» za balet «Nurejev» [online]. Muzykalnoje obozrenije, 2018-06-07 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f Nazvany imena poběditělej XXVIII meždunarodnogo baletnogo priza Benua de la Dans. Expert.ru [online]. 2021-06-11 [cit. 2021-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-11. (rusky)
Externí odkazy editovat
Zpráva Baletního Oscara dostali Hallberg, Bordin a Bouchetová ve Wikizprávách- Oficiální stránky (anglicky), (rusky)
