Alexander von Middendorff
Alexander von Middendorff (rusky Александр Фёдорович Миддендорф; 18. srpna 1815, Petrohrad – 28. ledna 1894)[1] byl rusko-estonský zoolog, geograf a cestovatel, baltský Němec.
| Alexander von Middendorff | |
|---|---|
 Alexander von Middendorff (1880) | |
| Rodné jméno | Алекса́ндр Фёдорович Ми́ддендорф |
| Narození | 6.jul. / 18. srpna 1815greg. Petrohrad |
| Úmrtí | 16.jul. / 28. ledna 1894greg. (ve věku 78 let) Hellenurme |
| Alma mater | Lékařská fakulta Imperátorské dorpatské univerzity Humboldtova univerzita Vídeňská univerzita Vratislavská univerzita Erlangensko-norimberská univerzita |
| Povolání | biolog, objevitel, zoolog, ornitolog, botanik, vysokoškolský učitel, majitel půdy a lékař |
| Zaměstnavatel | Imperátorská univerzita svatého Vladimíra |
| Ocenění | Medaile patrona (1846) Medaile Karla Ernsta von Baer (1888) Řád sv. Anny 2. třídy Řád sv. Vladimíra 3. třídy Řád sv. Anny 1. třídy … více na Wikidatech |
| Choť | Hedwig von Hippius |
| Děti | Ernst von Middendorff Max von Middendorff Hedwig von Middendorff |
| Rodiče | Theodor Johann von Middendorff |
| Rod | Middendorffové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v Petrohradě, ale jeho matka se s ním později vrátila do svého rodného Estonska. V letech 1831-1837 vystudoval lékařství na Univerzitě v Tartu. Poté si doplňoval vědecké vzdělání na univerzitách v Berlíně, Erlangenu, Vídni a Vratislavi. V roce 1839 přijal pozici mimořádného profesora na univerzitě v Kyjevě, pod řízením Karla Ernsta von Baera. Roku 1840 Baer Middendorffovi nabídl účast v expedici, jejímž cílem původně byla Novaja Zemlja. Kvůli bouřím sice expedice do cíle určení nikdy nedorazila, ale Middendorf díky ní prozkoumal Laponsko, Barentsovo a Bílé moře a také poloostrov Kola. Sesbíral přitom velké množství zoologického materiálu. Roku 1843 se vydal na druhou výpravu, na Sibiř, která měla cíl u řeky Amur, a během dvou let sbíral další vědecký materiál. Po návratu do Petrohradu vydal tři knihy, kde vytěžil své poznatky z výprav, nejcennější byly pasáže o stěhování ptáků a o měkkýších. Tyto práce mu zajistily vědeckou proslulost.[2]
V roce 1845 se stal viceprezidentem Ruské zeměpisné společnosti. V letech 1855–1857 byl tajemníkem akademie věd v Petrohradě. Byl též člen geografické společnosti v Berlíně a v Londýně. Byl učitelem syna cara Alexandra II., Nikolaje Alexandroviče (1843–1865).
Později uspořádal ještě dvě výpravy, na západní Sibiř, do oblasti mezi řekami Irtyš a Ob (1870) a do oblastí dnešního Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu (1878).
V pozdějších letech se stal rovněž významným vlastníkem půdy a začal se věnovat agronomii (chov červeného dobytka, ardenského koně, zavedení sibiřského modřínu v Estonsku apod.)
Je po něm pojmenováno 17 druhů živočichů, 11 rostlin a tři geografické útvary.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2021-01-24]. Heslo МИДДЕНДО́РФ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-30. (rusky)
- ↑ https://books.google.cz/books?id=hnq7AwAAQBAJ&pg=PA152&lpg=PA152&dq=Alexander+von+Middendorff&source=bl&ots=vMTwSgxqFf&sig=CKGXIDF9JF8-4mOh1oOxeh6alKM&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjtnfGtlIvNAhVGahoKHcqmCtMQ6AEIVjAO#v=onepage&q=Alexander%20von%20Middendorff&f=false
- ↑ http://www.deutsche-biographie.de/sfz63183.html
- ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander von Middendorff na Wikimedia Commons
