Wikipedie

Aleš Palán

český novinář, publicista a spisovatel

Aleš Palán (* 23. listopadu 1965 v Jihlavě) je novinář, publicista a spisovatel.

Aleš Palán
Narození23. listopadu 1965 (57 let)
Jihlava
Povoláníspisovatel, novinář, publicista, redaktor a básník
Tématažurnalistika, publicistika a literatura
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis Editovat

V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77.[1] V druhé polovině osmdesátých let (i na začátku let devadesátých) pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice (Jihlavské listy, Duklák, Lidové noviny, Česká televize, TV Nova, Katolický týdeník, Hospodářské noviny, Host, …) Vedl kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a Vysoké škole kreativní komunikace. Za román Ratajský les a knihu rozhovorů Být dlužen za duši byl nominován na Magnesii Literu. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox toto ocenění získal. Za knihu rozhovorů Kdo chodí tmami dostal výroční cenu Českého literárního fondu, jeho rozhovory s Vítem Tajovským, bratry Reynkovými a s Ludvíkem Armbrusterem obsadily první místo v anketě Dobrá kniha Katolického týdeníku. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině byly v anketě Lidových novin vyhlášeny Knihou roku. Jeho zatím poslední spis Jako v nebi, jenže jinak: nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, obsahující rozhovory se solitéry z celé republiky, vyšel koncem roku 2019.[2] Od února 2018 do března 2019 byl ředitelem nakladatelství Kalich. Nyní na volné noze.

Dílo Editovat

Knižní rozhovory Editovat

Beletrie Editovat

  • Miss exitus (Prostor 2018)
  • Ratajský les (Pistorius a Olšanská 2016)
  • Zápisky o válce česko-slovenské (Kalich 2012)
  • Lžikultura dvacet devět (samizdat 1989)

Publicistika Editovat

  • Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět ještě líp (Prostor 2021)
  • Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět (Prostor 2020)
  • Ten den. Vzpomínky aktérů 17. 11. 1989 (Kalich 2019)
  • Návrat do divočiny (Prostor 2019)
  • Vinnetou se chce bratřit a další tajemství prachatického hospice (Hospic sv. J. N. Neumanna 2017)
  • Brnox, průvodce brněnským Bronxem (Kateřina Šedá 2016)
  • 51+, katalog Nejkrásnějších českých knih roku 2015 (Památník národního písemnictví 2016)
  • Příběh sportu na Praze 10 (MČ Praha 10 a Aleš Palán 2014)
  • Jmenuješ se Josef Šedý (Kateřina Šedá 2012)
  • Rozsvítil pro mne, Přátelství Otokara Březiny a Matěje Lukšů (Host 2010; spoluautor David Lukšů)
  • o Vladimíru Zábrodském Skutečný příběh hokejové legendy (Edice ČT 2010; spoluautor David Lukšů)
  • knižní esej Xenophobe's guide to the Czechs (Oval Books 2008; česky XYZ 2009; spoluautor Petr Šťastný)
  • o Janu Suchém Souška (Epocha 2008, 2015; spoluautor David Lukšů)
  • o Stanislavu Konopáskovi Hráč, který přežil (Edice ČT 2007; spoluautor David Lukšů)
  • o Zdeňku Čížkovském Než krokodýl spolkne stín (Karmelitánské nakladatelství 2005)

Básnické sbírky Editovat

  • překlad básnické sbírky Jamese Wrighta Tahle větev se nezlomí (Dauphin 2011)
  • Říkejte si tiše se mnou (Inverze 1990)
  • Pohádky (Inverze 1989)

Edičně připravil Editovat

  • Za oknem. 19 spisovatelů proti covid 19 (Prostor 2020)
  • Jaderná puma a její výroba v amatérských podmínkách (UTE 2016)
  • konverzační příručka Bedřichovice nad Temží (Kateřina Šedá 2015)
  • sborník pro Bohuslava, Daniela a Jiřího Reynkovy Petrkovu s láskou (Katolický týdeník 2014; spolueditor Vlastimil Vokolek)
  • nástěnný kalendář pro Bedřichovice 2014/15 a 2012 (Kateřina Šedá 2014, 2012)
  • Bohumil Vít Tajovský ve vzpomínkách a dokumentech (Cesta 2012; spolueditor Jan Paulas)
  • Hlavou zeď 2011, úvahy nad civilizací a její budoucností – Ivan M. Havel, Josef Kelemen, Stanislav Komárek, Luboš Kropáček, Antonín V. Líman, Milan Nakonečný, Tomáš Sedláček, Jan Sokol, Jiří Stehlík, Marek Vácha (dybbuk 2011)
  • konverzační příručka bedřichovicko-anglická Z B do Z (Kateřina Šedá 2011)
  • korespondence Josefa Floriana a Georgese Rouaoulta Na křižovatce větrů (Vltavín 2010)
  • sborník fotografií Daniela Reynka s texty Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud Z vln, které zkameněly (Karmelitánské nakladatelství 2007)
  • text Bohumila Víta Tajovského Siard Falko, opat želivský (Dauphin 2007)
  • České srdce pro Jana Pavla II. (Karmelitánské nakladatelství 2005; spolueditorka Ivana Jeništová)
  • korespondence Bohuslava Reynka Tereze Sumové Dnes jen o té prašivině (Paseka 2005; spolueditor Martin Bedřich)

Odkazy Editovat

Reference Editovat

  1. ↑ Lidí se nebojím. Bojím se jen sebe a svých vlastních neschopností a frustrací, prozrazuje spisovatel Palán. Plus [online]. 2022-12-04 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ KAŇKOVÁ, Markéta. Jsem jako dítě, nic neočekávám. Aleš Palán přichází s novou knihou rozhovorů se samotáři, tentokrát z Čech a Moravy. Fotografie Roman Souček, Johana Pošová; Nakladatelství Prostor; Mozaika. ČRo Vltava [online]. Český rozhlas, 31. prosinec 2019 [cit. 2020-01-05]. Délka audia 14:21. Dostupné online. 

Externí odkazy Editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aleš_Palán&oldid=23200931“