Albrecht Maxmilián I. Desfours

český šlechtic

Albrecht Maxmilián I. hrabě Desfours (respektive Desfours du Mont et Athienville) (3. srpna 1629 Hrubý Rohozec15. ledna 1683 Praha) byl šlechtic z lotrinského rodu Desfoursů usazeného v Čechách. V armádě dosáhl hodnosti generála, na svých statcích v severních Čechách prováděl kolonizaci dosud neosídlených oblastí Jizerských hor (Albrechtice v Jizerských horách, Desná/Dessendorf, dříve Desfoursdorf)

Albrecht Maxmilián I. Desfours
Hrubý Rohozec - Albrecht Maxmilián Des Fours, portrét.jpg
Narození3. srpna 1629
Hrubý Rohozec
Úmrtí15. ledna 1683 (ve věku 53 let)
Praha
Místo pohřbeníPraha
Manžel(ka)Marie Polyxena ze Schönfeldu
DětiVáclav Matyáš Desfours
Albrecht Maximilian II. Desfours
Ferdinand Magnus Desfours
RodičeMikuláš Desfours
PříbuzníJáchym Josef Desfours (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Rodová galerie Desfoursů v knihovně zámku Hrubý Rohozec, uprostřed portrét Albrechta Maxmiliána I.

Narodil se na zámku Hrubý Rohozec krátce poté, co jej získal jeho otec Mikuláš Desfours, jeho kmotrem byl Albrecht z Valdštejna. Od mládí sloužil v armádě, v níž nakonec dosáhl hodnosti generála, respektive generálního vachtmistra (1679), mimoto byl císařským komořím, tajným radou a dále přísedícím zemského a komorního soudu v Českém království. Za zásluhy mu byl v roce 1674 polepšen erb.

 
Deska původně zakrývající hrobku Albrechta Maxmiliána sv. Salvátora, v roce 1856 přesunuto na Hrubý Rohozec

Po otci zdědil panství Hrubý Rohozec, Semily, Malou Skálu a další statky, po vymřelé lotrinské větvi vlastnil také majetek v Lotrinsku (Athienville). Z Hrubého Rohozce vytvořil fideikomis potvrzený císařem Leopoldem I. (1678), pro mladší syny byly určeny statky Malá Skála a Semily. Podporoval rekatolizaci, v jejímž důsledku z jeho panství odešlo přes 2 500 osob, měl ale zásluhu na osidlování Jizerských hor, jeho jméno nesou Albrechtice v Jizerských horách a Maxov (dnes součást obce Josefův Důl). Byl též mecenášem katolické církve a na základě dohody s řádem paulánů zřídil rodovou hrobku v kostele sv. Salvátora v Praze.

RodinaEditovat

 
Zámecká kaple Nejsvětější Trojice na Hrubém Rohozci založená druhou manželkou Albrechta Maxmiliána I.

Byl dvakrát ženat, poprvé se oženil ve Vídni v roce 1651 s Annou Serafínou von Wolkenstein-Rodenegg (1622–1663), jeho druhou manželkou byla od roku 1663 Marie Polyxena ze Schönfeldu (1641–1697). Z obou manželství měl celkem 23 dětí, většina z nich (zvláště z prvního manželství) ale zemřela v dětství. Z druhého manželství se dospělosti dožili tři synové, kteří založili rodové větve rohozeckou (Albrecht Maxmilián II.), maloskalskou (Matyáš Václav) a semilskou (Ferdinand Magnus). Za nezletilé syny vedla poručnickou správu druhá manželka Marie Polyxena, která nechala zřídit zámeckou kapli Nejsvětější Trojice na Hrubém Rohozci a v roce 1691 založila obec Desfoursdorf (nyní Desná).

LiteraturaEditovat

  • Koblasa, Pavel: Rodina Desfours-Walderode a její državy v Čechách; Rodopisná revue, 2009
  • Weiss, Petr: Hrubý Rohozec a rody Des Fours a Des Fours Walderode; Národní památkový ústav Liberec, 2012 ISBN 978-80-87275-61-0

Externí odkazyEditovat