Albert Klein von Wisenberg

český podnikatel

Albert Klein von Wisenberg, také Vojtěch Klein z Vízenberku (16. ledna 1807 Kociánov[1]31. října 1877 Sobotín[2]), byl rakouský podnikatel a politik z rodiny Kleinů, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Albert Klein von Wisenberg
Klein-Wisenberg, Albert Freiherr von (1807 - 1877).jpg
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1863 – 1865
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1867 – 1871

Narození16. ledna 1807
Kociánov Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. října 1877 (ve věku 70 let)
Sobotín Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťAmalie Langerová
Dětimj. Hubert Klein von Wisenberg
PříbuzníFranz Klein (sourozenec)
Profesepodnikatel a podnikatel
CommonsAlbert Klein von Wisenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Vystudoval gymnázium v Brně a později měl domácího učitele v Rajhradě, kde studoval i v tamním benediktinském klášteře. Od roku 1836 spolu s bratrem Franzem vedl rodinnou firmu. Společně koupili v roce 1844 panství Wiesenberg, včetně pivovarů, pil a železáren. V letech 1844–1856 byl zástupcem rodinné firmy v Praze – vedl zde stavbu silnic a železniční tratě do Olomouce. Po Franzově smrti se vrátil na Moravu, aby po něm převzal vedení firmy. V téže době zemřel i bratr Hubert a Albert místo něj vedl i doly na Slovácku. Investoval do zemědělských usedlostí - v roce 1869 koupil slezský velkostatek Jindřichov a statek Damašek, o 4 roky později zase jihomoravský velkostatek Kostelec, statky Ždánice a Skalka a domy ve Vídni.[3] Pod jeho vedením zažila rodinná firma významný rozkvět – podílela se na velkých železničních stavbách (např. na české západní dráze, dráze císařovny Alžběty nebo moravsko-slezské ústřední dráze[4]), byla rozšířena hutní výroba. V roce 1873 ale nastala ekonomická krize a stavební a průmyslové podniky se dostaly do potíží.[5]

V moravských zemských volbách 1861 byl zvolen ve velkostatkářské kurii (II. sbor) poslancem Moravského zemského sněmu. Mandát pak sice nezískal ve volbách v lednu 1867, ale na sněm se vrátil po volbách v březnu 1867 a mandát obhájil i ve volbách v roce 1870. Sněm jej v roce 1863 navíc zvolil poslancem Říšské rady. Nebyl na sněmu příliš aktivní.[3]

V roce 1841 se oženil s Amalií Langerovou (1820–1899), sestrou jeho švagrové (manželky bratra Libora), a měl s ní 11 dětí[5], z nichž pouze 8 se dožilo dospělosti (Albert, Marie, Hubert, Friedrich, Wilhelm, Julie, Amalie (matka Sidonie Nádherné), Josef).[4]

Za své podnikatelské úspěchy byl roku 1858 povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Wisenberg (nikoli Wiesenberg, jak se často uvádí), roku 1864 se stal rytířem a roku 1872 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Na svém erbu nechal zobrazit 4 spojené ruce, které měly symbolizovat rodinnou spolupráci a vzájemnost. Stal se také čestným občanem Sobotína, Brna a Prahy.[5] Byl známý svou dobročinností a podporoval umění.[4]

Zemřel v roce 1877 a byl pochován v hrobce u zdi sobotínského kostela. Jeho dědic Friedrich Klein von Wisenberg pak nechal přesunout ostatky zde pohřbených členů rodiny do nové hrobky v Sobotíně postavené v letech 1880 až 1887.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Sobotín
  3. a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 342–343. 
  4. a b c Albert Klein. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2014-07-19]. Dostupné online. 
  5. a b c MATĚJKOVÁ, Irena. Rozvoj a úpadek průmyslu v Loučné nad Desnou a Sobotíně v 19. a 20. století. Olomouc, 2013 [cit. 2014-07-19]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat