Alžběta Braniborská

Alžběta Braniborská (140331. října 1449, Lehnice) byla kněžna břežsko-lehnická a těšínská. Pocházela z rodu Hohenzollernů, byla dcerou braniborského kurfiřta Fridricha I.

Alžběta Braniborská
Lehnická kněžna
Období14361449
PředchůdceLudvík II. Lehnicko-Břežský
NástupceLudvík III. Lehnicko-Břežský
Břežská kněžna
Období14361449
PředchůdceLudvík II. Lehnicko-Břežský
NástupceLudvík III. Lehnicko-Břežský

Manželka I. Ludvík II. Lehnicko-Břežský [1]
II. Václav I. Těšínský [1]
Potomci Jiří, Magdaléna, Hedvika
Dynastie Hohenzollernové
Otec Fridrich I. Braniborský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Stala se druhou manželkou Ludvíka II. Lehnicko-Břežského s nímž měla čtyři děti (syna Jiřího a tři dcery). Ludvík z peněz z jejího věna odkoupil Střelínské knížectví.[2] Po jeho smrti roku 1436 vládla nad manželovými državami až do své smrti roku 1449.[1][2] Později se znovu provdala, tentokráte za knížete těšínského Václava I. Dne 5. srpna 1444 zformovala spolu s dolnoslezskými bezprostředními knížectvími obranný spolek.[3] Po Alžbětině smrti došlo ke snaze proměnit knížectví lehnické a břežské na bezprostřední knížectví (např. lehničtí konšelé požádali českého krále Ladislava Pohrobka o uznání bezprostředního statusu),[4] ale nakonec z obav před případným ovládnutím zemí kališnickým českým zemským správcem Jiřím z Poděbrad se zástupci knížectví vyslovili pro předání držav příbuzným Jiřího II. Lehnicko-Břežského.[5]

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Fridrich IV. Norimberský
 
 
Jan II. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Markéta Goričská
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Berthold VII. z Henneberg-Schleusingenu
 
 
Alžběta z Hennebergu
 
 
 
 
 
 
Adéla Hesenská
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Míšeňský
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Lobdeburgu
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Matylda Bavorská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
Alžběta Braniborská
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Štěpán II. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
 
Fridrich Bavorský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sicilský
 
 
Alžběta Sicilská
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Anjou
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Stefano Visconti
 
 
Bernabo Visconti
 
 
 
 
 
 
Valentina Doria
 
 
Maddalena Visconti
 
 
 
 
 
 
Mastino II. della Scala
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
 
 
 
 
 
Taddea da Carrara
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na sklonku středověku. In: BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na rozcestí. K dějinám Horní a Dolní Lužice a Dolního Slezska na přelomu středověku a raného novověku (1437-1526). Praha: Casablanca, 2010. ISBN 978-80-87292-10-5. S. 35.
  2. a b JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 321. 
  3. Slezsko v dějinách českého státu I., s. 370.
  4. Slezsko v dějinách českého státu I., s. 375.
  5. Slezsko v dějinách českého státu I., s. 381-382.

LiteraturaEditovat

  • FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 111, 313.