Agnethe Nielsenová

grónská politička
(přesměrováno z Agnethe Nielsen)

Marie Agnethe Kathrine Nielsenová, roz. Salomonsenová; (13. květen 1925, Qeqertarsuaaraq11. únor 2011, Narsaq) byla grónská politička a bojovnice za práva žen.[1]

Marie Agnethe Kathrine Nielsenová
Poslankyně Grónského parlamentu
Ve funkci:
1981 – 1983
Ve funkci:
1991 – 1995

Narození13. května 1925
Qeqertarsuaaraq
Dánsko Jižní Grónsko
Úmrtí11. února 2011 (ve věku 85 let)
Narsaq
GrónskoGrónsko Grónsko
Profesepolitička
OceněníNersornaat in silver (1990)
rytíř 1. třídy Řádu Dannebrog (1997)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Raná léta editovat

Agnethe Salomonsen se narodila roku 1925 poblíž Qassimiutu jako nemanželská dcera Johanne Helgy Ingeborg Bole Eleonory Salomonsen a Valdemara Frederiksena, člena posádky inspekční lodi Iceland Falk.[2]

Vyrůstala u svých prarodičů. V letech 19401942 navštěvovala dívčí Efterskole v Aasiaatu, což bylo v té době pro vesnické dívky velmi neobvyklé, ale katecheta a básník Simon Nielsen bystrou Agnethe, která ráda četla, povzbuzoval. Po ukončení školy žila v dánské rodině v Grónsku, což jí umožnilo naučit se dánsky. Jejímu přání stát se učitelkou zabránila izolace Grónska způsobená druhou světovou válkou. Po skončení války se v roce 1946 přestěhovala do Dánska za svým dánským partnerem Kaiem Nielsenem, za kterého se provdala 17. září téhož roku.[1]

Do Grónska se vrátili již v roce 1951. Roku 1954 se Agnethe Nielsenová stala tlumočnicí.

Politická kariéra editovat

V roce 1955 se nechala přesvědčit, aby kandidovala jako zástupkyně Ingvara Høegha do městské rady v Narsaqu. Ingvar Høegh krátce poté Narsaq opustil a Agnethe Nielsenová se dostala do obecní rady. V roce 1960 byla zvolena starostkou Narsaqu. Do obecního zastupitelstva byla následně volena soustavně až do roku 1989.

V roce 1975 kandidovala jako první zástupkyně Ingvara Høegha ve volbách do Grónské zemské rady.[3][4] V roce 1979 kandidovala jako první zástupkyně Larse Godtfredsena v prvních volbách do Grónského parlamentu.[5] Když ten v roce 1981 z osobních důvodů odstoupil z parlamentu, nastoupila na jeho místo Agnethe Nielsenová[5], která se tak stala první ženou v parlamentu a zároveň druhou političkou po Elisabeth Johansen, která byla předtím jedinou ženou v zemské radě. S odchodem do politického důchodu v roce 1989 se vzdala i funkce starostky.[1]

Z politického důchodu se vrátila ještě jednou v parlamentních volbách v roce 1991 a byla zvolena. Roku 1995 mandát obhájila, avšak následně definitivně ukončila svou politickou kariéru.[6]

První roky působení Agnethe Nielsenové v místní radě byly poznamenány vlnou tuberkulózy v Grónsku. Zřídila proto hlídání a dohled nad dětmi, jejichž rodiče byli v nemocnicích v Nuuku nebo v Dánsku kvůli léčbě tuberkulózy. Byla jednou z iniciátorek zákona o sociální péči v Grónsku v polovině 60. let. V letech 19681972 si mohla splnit své dětské přání stát se učitelkou, když školila první grónské sociální pracovníky. Z iniciativy Agnethe Nielsenové byly zaměstnány také první pomocnice v domácnosti. V roce 1969 byla členkou výboru pro analýzu postavení žen v grónské společnosti. V roce 1975 se podílela na vydání čtyř publikací o roli žen v Grónsku. Když její manžel v roce 1987 zemřel na rakovinu, založila Agnethe Nielsenová spolu s Neriuffikem grónskou pobočku Kræftens Bekæmpelse, Dánské asociace pro boj proti rakovině, v níž se aktivně angažovala v letech 19891998.[1][7]

Stáří a smrt editovat

Za své služby byla Agnethe Nielsenová v roce 1982 vyznamenána řádem Dannebrogorden, nejprve jako rytířka, v roce 1997 jako rytířka 1. třídy. 29. listopadu 1990 obdržela také stříbrný řád Nersornaat. Kromě toho byla nositelkou řádů Královské medaile za odměnu a Medaile za zásluhy, čímž se stala nejvíce vyznamenanou ženou v Grónsku.[8]

Po smrti manžela na rakovinu se z těžké kuřačky stala odpůrkyně kouření. Přesto jí byla v lednu 2011 diagnostikována rakovina plic, na kterou 11. února zemřela v nemocnici v Narsaqu.[9][10]

Rodina editovat

Se svým manželem Kaiem Nielsenem (1915–1987) měla tři syny: Jakoba (*1955), Christiana (*1958) a Johana (*1962).

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnethe Nielsen na německé Wikipedii.

  1. a b c d Dansk Kvindebiografisk Leksikon - Agnethe Nielsen. web.archive.org [online]. 2021-01-17 [cit. 2022-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-17. 
  2. 1916-1927. Grønlands Nationalmuseum og Arkiv [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky) 
  3. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky) 
  4. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky) 
  5. a b HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky) 
  6. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky) 
  7. Grønlands grønne bog 2001-02. København: Tusagassiivi, Grønlands Hjemmestyres Informationskontor 142 s. Dostupné online. ISBN 87-89685-16-4, ISBN 978-87-89685-16-8. OCLC 961298489 
  8. Agnethe Nielsen fylder 85 år. Sermitsiaq.AG [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky) 
  9. Agnethe Nielsen døde fredag aften. Sermitsiaq.AG [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky) 
  10. Agnethe Nielsen er død. KNR [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky)