Agathodaimon (mytologie)
Agathodaimon (starořecky: ἀγαθοδαίμων, agathodaímōn) či agathos daemon (ἀγαθός δαίμων, agathós daímōn; ušlechtilý duch) je v řeckém náboženství bůh (daimón). Byli osobními duchy[1][2] srovnatelní s římskými genii, kteří zajišťovali štěstí, zdraví a moudrost.
| Agathodaimon | |
|---|---|
 | |
| Původ | Starověké Řecko |
| Význam | bůh štěstí, zdraví a moudrosti |
| Partner | Týché? |
| Oblast uctívání | Starověké Řecko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spisy řecké mytologie obsahují o tomto božstvu málo informací (Pausaniás se domníval že se jedná o epiteton boha Dia),[3] prominentní byl v řeckém lidovém náboženství.[4] Bylo zvykem na každém sympoziu nebo formálním banketu pít nebo ulít několik kapek vína a tím ho uctít. Aristofanovo dílo Mír popisuje situaci kdy Hermes vyzývá lidi k připití na počest tohoto božstva.
Je popisován jako společník či partner bohyně Týché.
V umění je zobrazován jako mladý muž s hadem či jako mladý držící v jedné ruce roh hojnosti a mísu a v druhé mák a klas.
V synkretickém období pozdní antiky mohly být Agathodaimoni ztotožněni s egyptskými nositeli bezpečí a štěstí: drahokam s vyrytými magickými znaky a obrazem Serapise s krokodýlem, sluneční lev, Usirova mumie obklopená lvem s hadí hlavou Chnum–Agathodaimon–Aión s Harpokratésem na zadní straně.[5]
Je protikladem Cacodémona.[6]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agathodaemon na anglické Wikipedii.
- ↑ Quintus Horatius Flaccus, Epistulae, ll, 2, 187.
- ↑ Albius Tibullus, IV, 8
- ↑ Pausaniás, Popis Řecka, VIII. 36. § 3
- ↑ Martin P. Nilsson, Greek Folk Religion. (Columbia University Press), 1981:33, 70, 73.
- ↑ Ilustrace: W. Fauth, Helios Megistos: zur synkretistischen Theologie der Spätantike (Leiden: Brill) 1995:85.
- ↑ AGATHOS DAEMON OR TYCHON. www.theoi.com [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Agathodaimon na Wikimedia Commons
