Možná hledáte: Úrania (múza astronomie), nebo Urania (nakladatelství).

Afrodité Úrania „Afrodita Nebeská“, starořecky Ἀφροδίτη Οὐρανία, byla jedna z forem řecké bohyně Afrodity, často dávaná do protikladu k Afroditě Pandemos „Obecné“. Byla zobrazována stojící na labuti, želvě či glóbu.[2] V různých scholiích se uvádí, že při úlitbách na její počest se neužívalo víno.[3]

Afrodité Brazzà, socha bohyně stojící na želvě, snad kopie Feidiovy sochy Afrodity Úránie v Élidě[1]

Platón ji zmiňuje v Symposionu, v rámci řeči přisouzené Pausaniovi. Podle té existují dvě Afrodity, z nichž první se nazývá Obecnou (Pandemos) a je dcerou Dia a Dióné, zatímco druhá, zvaná Nebeská (Úrania) je starší, zrozená bez matky z Úrana, boha nebes. Každá z nich je matkou jiného Eróta. Syn první je bohem lásky „všedních lidí“, tělesné a k dívkám i k chlapcům. Syn druhé je ale bohem lásky bez ženského prvku, tedy pouze ke chlapcům, zaměřené spíše na rozumové a charakterové kvality.[4] Sepětí Afrodity Úránie s pederastií, respektive homosexuální láskou, vedlo sexuologa a aktivistu Karla Heinricha Ulrichse v 60. letech 19. století k vytvoření termínu uranismus pro sexuální a romantickou přitažlivost mezi dvěma muži.[5] Zhruba o půl století po Platónovi pak v díle zvaném taktéž Symposion filosof Xenofón uvádí, že si není jist, zda se skutečně jedná o dvě rozdílné bohyně, ale zmiňuje že mají oddělené oltáře i svatyně.[6]

Hérodotos ji ztotožnil velkými bohyněmi Předního východu, s asyrskou Mylitta, arabskou al-Lát a perským Mithrou.[pozn. 1][7][8] Kromě toho zmínil její chrám v syrském Aškalónu, ze kterého měli převzít její kult Kypřané a Řekové. Ten byl kdysi vypleněn Skyty, kteří za to byli bohyní prokleti „ženskou nemocí“, snad ztrátou mužnosti. Z těchto nájezdníků odvozuje Hérodotos původ skytských „hermafroditů“, čímž snad má na mysli Enary.[9] Řecký cestoval Pausaniás ve 2. století popsal chrám Afrodity Úránie na agoře v Élidě, doplněný o posvátný okrsek pod širým nebem. Její sochu, stojící na želvě, měl ze slonoviny a zlata vytvořit Feidiás.[10]

Klasický učenec John Henry Freese se domníval, že titul Úrania vznikl pod předovýchodním vlivem. Srovnává ho s titulem „Královna nebes“, který nesly různé semitské bohyně. Zároveň ale považuje chápání Afrodity Pandemos jako svého druhu méněcenné oproti Úranii za invenci filosofů a moralistů a připomíná, že byla označována jako semné „skromná, slušná“ a sloužila ji kněžka, od níž bylo vyžadováno panenství.[2]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Mitra je mužské božstvo, snad měl Hérodotos ve skutečnosti na mysli bohyni Anáhitu

Reference editovat

  1. DOUGHERTY, Carol L. Why Does Aphrodite Have Her Foot on That Turtle?. S. 25-48. Arion: A Journal of the Humanities and the Classics [online]. 2020. Roč. 27, čís. 3, s. 25-48. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b FREESE, John Henry. Aphrodite [online]. 1911 Encyclopædia Britannica [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Aphrodite Titles [online]. Theoi [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Platón. Symposion. Praha: Oikoymenh, 1993. S. 24-25. 
  5. MADDEN, Ed. Uranianism. In: HAGGERTY, George. Encyclopedia of Gay Histories and Cultures: An Encyclopedia. [s.l.]: Routledge, 2000. ISBN 0-203-79612-8. S. 1394-1395. (anglicky)
  6. Xenofón. Symposion [online]. Wikisource [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. BOYCE, Mary. Anāhīd [online]. Encyclopædia Iranica, 30. 12. 2012 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Hérodotos. Dějiny 1.131.3 [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Hérodotos. Dějiny 1.105 [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Pausaniás. Cesta po Řecku I.. Praha: Svoboda, 1973. S. 485. Kniha VI, kapitola 25. 

Externí odkazy editovat