Wikipedie

Aféra Írán-Contras

Politický skandál v USA z roku 1987

Aféra Írán-Contras (anglicky: Iran-Contra Affair), též známá jako Irangate, byl politický skandál v USA v roce 1987.

Aféra Írán-Contras
Reagan při setkání (zleva) s ministrem obrany Casparem Weinbergerem, ministrem zahraničí Georgem Shultzem, generálním prokurátorem Edwinem Meesem a náčelníkem štábu Donem Reganem v Oválné pracovně
Základní informace
Datum20. srpna 1985 – 4. března 1987
StátUSA
ÚčastníciRonald Reagan, George H. W. Bush, Robert McFarlane, Caspar Weinberger, Hezbollah, Contras, Oliver North, Manucher Ghorbanifar, John Poindexter, Manuel Noriega

Odhalení editovat

V roce 1986 bylo zjištěno, že Reaganova administrativa prodávala ilegálně zbraně Íránu, který válčil proti Iráku v irácko-íránské válce, a z výtěžku financovala protivládní povstalce Contras v Nikaragui. Írán byl však v té době na seznamu zemí podporujících terorismus a nebylo tedy možné tam exportovat zbraně.[1] Od tohoto postupu si administrativa slibovala, že docílí propuštění amerických rukojmí, kteří byli zadržováni v Libanonu. Aféra Írán-Contras byla největší americkou politickou aférou 80. let.[2] Reagan tvrdil, že o ničem neví, a volal po nezávislém vyšetřování. Mezinárodní soudní dvůr konstatoval, že Spojené státy v Nikaragui porušily mezinárodní právo[3], protože se v rozporu s mezinárodními úmluvami a mezinárodní zvyklostí vměšovaly do vnitřních záležitostí jiného státu.

Vyšetřování editovat

John Tower, Edmund Muskie a Brent Scowcroft byli jmenováni Reaganem, aby utvořili komisi, která má vyšetřit skandál. Konstatovali, že prezident neměl kompletní informace o programu, a tudíž nelhal úmyslně americkému lidu. Byl však komisí kritizován za to, že na své podřízené dostatečně nedohlížel a neměl ponětí o jejich činnosti, čímž bylo umožněno financování Contras.[4] Zpráva, kterou vypracoval Kongres, tvrdila: „Pokud prezident nevěděl, co dělali jeho poradci pro bezpečnost, měl to vědět.“[4] Ministr obrany Caspar Weinberger byl obviněn z křivé přísahy, ale později byl prezidentem Bushem sr. omilostněn.[5]

Mnoho Středoameričanů kritizovalo Reagana za jeho podporu Contras a tvrdili, že to byl fanatický bojovník proti komunismu, který nehleděl na lidská práva, zatímco jiní tvrdí, že „zachránil střední Ameriku.“[6] Daniel Ortega, sandinistický vládce Nikaragui v letech 1979–1990, prohlásil, že doufá, že Bůh Reaganovi promine jeho „špinavou válku proti Nikaragui“.[6]

Během vyšetřování kromě toho vyšlo najevo, že Contras s vědomím CIA propašovali do USA několik tun kokainu.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ The Iran Contra scandal. CNN (2001).
  2. ↑ Parry, Robert (2. 6. 2004). NYT's apologies miss the point. consortiumnews.com.
  3. ↑ "Managua wants $1B from US; demand would follow word court ruling", Associated Press, Boston Globe, 29. června 1986.
  4. ↑ a b Reagan's mixed White House legacy. BBC (2004).
  5. ↑ Final Report of the Independent Counsel for Iran/Contra Matters. Federation of American Scientists (1993).
  6. ↑ a b Sullivan, Kevin a Mary Jordan. "In Central America, Reagan Remains A Polarizing Figure", The Washington Post, 10. června 2004.

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aféra_Írán-Contras&oldid=23150946“