Adolf Doležal

Narozen 18.2.1898 v Kuklenách u Hradce Králové, zemřel 25.9.1978 asi v Hradci Králové. Akademický malíř, grafik, ilustrátor.

Adolf Doležal, křtěný Adolf Jan Emil (18. února 1898 Kukleny[1] (Hradec Králové) – 25. září 1978 Hradec Králové) byl český akademický malíř, grafik a ilustrátor.

Adolf Doležal
Narození18. února 1898
Kukleny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. září 1978 (ve věku 80 let)
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, grafik a ilustrátor
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Doležal se narodil v Kuklenách, dnešní části Hradce Králové v rodině poštovního úředníka Adolfa Doležala a jeho ženy Leopoldiny rodem Sejvlové z Farářství.[1]. V Hradci Králové studoval reálné gymnázium, kde získal první malířské školení na hodinách Antonína Hudce.[2] V roce 1914 navštěvoval Schlosser-Petersovu školu. V letech 1915–22 studoval na pražské Akademii výtvarných umění, nejprve rok u Josefa Loukoty, poté dva roky u Vlaho Bukovace, další dva roky u Maxmiliána Pirnera a poslední dva roky u Karla Krattnera.[3] V roce 1925 obdržel stipendium města Hradce Králové a odjel na šestiměsíční studijní pobyt do Francie. Zúčastnil se výstavy dekorativního umění v Paříži a pobýval též v Normandii v Le Havru, Remeši a Verdunu. Ještě v roce 1925 zvládl uspořádat v hradeckém muzeu svou první soubornou výstavu. V roce 1926 pokračoval ve svých studijních cestách na Šumavě (Buk pod Boubínem) či během kratšího letního pobytu v Krkonoších. Trvale ovšem pracoval v Hradci Králové.[4] V roce 1943 zajížděl na studijní cesty do Posázaví a na Českomoravskou vrchovinu.[2]

Tematicky bylo jeho dílo široce rozkročené, nicméně v něm převažovaly krajinomalby východních Čech a hlavně pohledy na stará zákoutí Hradce Králové a jeho bezprostředního okolí, většinově dnešních součástí města (Kukleny, Malšovice, Plačice, Kluky, Nový Hradec Králové, Zámeček, Třebeš, Libčany).[2] Nejprve byl zastáncem realismu. Maloval v duchu pozdní nápodoby impresionismu.[4] Jeho krajinné obrazy jsou zabydleny lidmi, často oráči, mlatci apod., věnoval se např. vyobrazení žní.[5] Kromě krajiny maloval také zátiší, zejména květinová, a portréty.

Prosadil se nejen v malířství, ale i dalšími výtvarnými technikami (dřevoryt, linoryt, litografie) jako grafik. Byl autorem plakátů, příležitostných grafik a ilustrací v knihách a časopisech. Nejvíce pracoval pro pražské nakladatelství Antonína Krále.[4] Na paměť požáru společné cihelny ve Svobodných Dvorech v roce 1925 vytvořil dřevoryt nazvaný Požár cihelny ve Dvorech Svobodných. Během první republiky pořídil pro Jednotu divadelních ochotníků Tyl v Kuklenách dekorace divadelní scény.

Výstavy

editovat

Samostatné výstavy

editovat
  • 1925 (15. listopadu až 6. prosince[6]), Městské muzeum, Hradec Králové – 121 obrazů a 33 kreseb[7], díla z období tří let po ukončení studií včetně studijní cesty po Francii[2]
  • 1943 (5. až 24. prosince[6]), Městské muzeum, Hradec Králové – 150 děl[7], obrazy a kresby z let 1939–43, katalog k výstavě od Františka Tichého[2]
  • 1946, knihkupectví Svoboda, Hradec Králové

Kolektivní výstavy

editovat

Knižní ilustrace

editovat

Zajímavosti

editovat
  • Jeho žena byla také malířkou.[2]
  • V Hradci Králové bydlel na adrese Komenského 241.[8]
  • V Hradci Králové – Malšovicích se nachází ulice Adolfa Doležala.[9]
  • Podobiznu Adolfa Doležala vytvořil v roce 1925 Franta Líbal.[3]
  • Na jaře roku 1923 proběhla v městském muzeu v Hradci Králové výstava Stavební živnosti a průmysl. Vystavený Doležalův obraz s pohledem na výstaviště a muzeum byl věnován Františku Ulrichovi, který jej věnoval muzeu.[6]
  • V roce 1925 vytvořil pro královéhradecký sokol slavnostní prapor.[10]
  • Za obraz Mlácení v Plačicích dostal dostal od rady Krajského národního výboru čestné uznání za záslužnou práci[5]

Literatura

editovat
  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1955 Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p. (SNKLHU), Praha
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference

editovat
  1. a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1898 v K uklenách, str.201. Dostupné online
  2. a b c d e f TICHÝ, František. Adolf Doležal [online]. Hradec Králové: Kulturní úřad města Hradce Králové, 1943 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  3. a b Katalog souborné výstavy obrazů a kreseb akad. malíře Adolfa Doležala výstavní sál Musea v Hradci Král. : 15. listopad - 6. prosinec 1925 [online]. Hradec Králové: Městské museum, 1925 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  4. a b c d DOLEŽAL Adolf 18.2.1898-25.9.1978 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  5. a b Památce akademického malíře Adolfa Doležala: Cesty, kterými šel. S. 5. Nové Hradecko: orgán OV KSČ a ONV v Hradci Králové [online]. 1978 [cit. 2024-03-06]. S. 5. Dostupné online. 
  6. a b c d e f Výstavy 2008 a starší - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. 
  7. a b MALINA, Jiří. Královéhradecké obrázky (63): Obrazy oslavil rodné město. Hradecké noviny [online]. 2001-05-26 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  8. Adresář a schematismus velkého Hradce Králové [online]. Hradec Králové: 1931 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  9. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  10. Sokolové ke státnímu svátku. Hradecké noviny [online]. 2001-10-29 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat