Acetylcholinesteráza

Acetylcholinesteráza, též známá pod zkratkou AChE, je enzym působící (hydrolytickou aktivitou) degradaci neurotransmiteru acetylcholinu za vzniku cholinu a acetátu. Nachází se hlavně v nervosvalových spojeních a cholinergních synapsích v CNS, kde její účinek ukončuje synaptický přenos. AChE má velmi vysokou katalytickou aktivitu – každá molekula AChE degraduje 25 000 molekul acetylcholinu za sekundu. Cholin produkovaný při této degradaci se recykluje – přenáší se zpět do nervových zakončení, kde se z něj syntetizují nové molekuly acetylcholinu.[1]

Acetylcholinesteráza tetramer, Mus musculus.

Acetylcholinesteráza se nachází také na membránách červených krvinek, kde tvoří antigen skupiny Yt. Acetylcholinesteráza existuje ve více molekulárních formách majících podobné katalytické vlastnosti, ale lišících se oligomerní strukturou a způsobem vazby na povrch buňky.

U člověka je acetylcholinesteráza zakódována genem ACHE.[2]

InhibitoryEditovat

Na acetylcholinesterázu působí mnoho léčiv proti Alzheimerově nemoci, šalvějový olej, nervově paralytické bojové látky (zvláště organofosfáty, např. sarin) a insekticidy (organofosfáty a karbamáty). Tyto látky se označují jako inhibitory acetylcholinesterázy – blokují její funkci a způsobují akumulaci acetylcholinu v synaptických štěrbinách. To způsobuje nervosvalovou paralýzu (trvalý stah svalů) v celém těle, což vede k smrti udušením (staženo je i dýchací svalstvo).[1] Inhibitory AChE se mohou využívat při léčbě demence s Lewyho tělísky.

Endogenním inhibitorem AChE v neuronech je mikroRNA miR-132, který může umožňovat působení acetylcholinu jako protizánětlivého činidla.[3]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acetylcholinesterase na anglické Wikipedii.

  1. a b Dale Purves, George J. Augustine, David Fitzpatrick, William C. Hall, Anthony-Samuel LaMantia, James O. McNamara, and Leonard E. White. Neuroscience. 4th ed.. [s.l.]: Sinauer Associates, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-87893-697-7. S. 121–2. 
  2. Ehrlich G, Viegas-Pequignot E, Ginzberg D, Sindel L, Soreq H, Zakut H. Mapping the human acetylcholinesterase gene to chromosome 7q22 by fluorescent in situ hybridization coupled with selective PCR amplification from a somatic hybrid cell panel and chromosome-sorted DNA libraries. Genomics. August 1992, roč. 13, čís. 4, s. 1192–7. DOI:10.1016/0888-7543(92)90037-S. PMID 1380483. (anglicky) 
  3. Shaked I, Meerson A, Wolf Y, Avni R, Greenberg D, Gilboa-Geffen A, Soreq H. MicroRNA-132 potentiates cholinergic anti-inflammatory signaling by targeting acetylcholinesterase. Immunity. 2009, roč. 31, čís. 6, s. 965–73. DOI:10.1016/j.immuni.2009.09.019. PMID 20005135. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Chhajlani V, Derr D, Earles B, et al.. Purification and partial amino acid sequence analysis of human erythrocyte acetylcholinesterase.. FEBS Lett.. 1989, roč. 247, čís. 2, s. 279–82. DOI:10.1016/0014-5793(89)81352-3. PMID 2714437. (anglicky) 
  • Massoulie J, Pezzementi L, Bon S, Krejci E, Valette F. Molecular and Cellular Biology of Cholinesterases.. Prog. Brain Res.. 1993, roč. 93, čís. 1, s. 31–91. PMID 8321908. (anglicky)