Acetabularia

rod řas

Acetabularia je rod mořských zelených řas z třídy Dasycladophyceae. Ačkoli jsou 1 až 6 cm velké, jde o jednobuněčný eukaryotický organismus.[1][2] Pro svůj tvar bývá v anglické literatuře nazýván také jako mermaid's wineglass (pohár na víno mořské panny).[3]

Jak číst taxoboxAcetabularia
alternativní popis obrázku chybí
Acetabularia poblíž Sardinie
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Oddělenízelené řasy (Chlorophyta)
TřídaDasycladophyceae
ŘádDasycladales
ČeleďPolyphysaceae
RodAcetabularia
Lamouroux
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika editovat

Jedná se o cca 3 cm velký organismus podobný houbě, se stélkou obsahující uhličitan vápenatý. K nejznámějším druhům patří Acetabularia mediterranea z oblasti Středozemního moře.[4]

Buňka je vysoce diferenciovaná - tvoří ji rhizoid s diploidním jádrem a stélka, na které se během rozmnožování vytvoří pohárovitá čepička složená z několika desítek paprsků.[5][6] Organismus má složitý pohlavní rozmnožovací cyklus - velké jádro několikrát prochází mitózou, všechna dceřiná jádra poté meiózou a dále jsou transportována do paprsků v čepičce, kde se vytváří dvoubičíkaté isogamety.[6][1]

Organismus vykazuje také cirkadiánní rytmy, které ovlivňují funkce buňky i vývoj ve smyslu růstu a morfogeneze.[7] Má velmi dobrou schopnost regenerace při poškození a je tak vhodným organismem pro různé manipulační experimenty. Buňka se dokáže nepohlavně rozmnožovat různými způsoby - při odříznutí vytvořit novou čepičku a je schopná zregenerovat ze stélky i v případě, že je od ní oddělen rhizoid s jádrem.[8] Zajímaví jsou zástupci této skupiny jako modelové organismy pro studium vývojové biologie a genetiky (hlavně genové exprese).[1]

Díky tomu, že organismus často v přírodě kalcifikuje (ukládá uhličitan vápenatý do stélky), má třída Dasycladaceae téměř nepřerušený fosilní záznam už zhruba z doby před 600 miliony let (rod Yakutina bývá považován za nejstarší kalcifikovanou zelenou řasu vůbec). Přímo rod Acetabularia se pak objevil asi před 38 miliony let a zahrnuje kolem 8 druhů.[1]

Tento rod řas se objevuje i v akvaristice, ale roste pomalu a vyžaduje chráněné osvětlené místo.[3]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acetabulária na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d DUMAIS, Jacques; SERIKAWA, Kyle; MANDOLI, Dina. Acetabularia: A Unicellular Model for Understanding Subcellular Localization and Morphogenesis during Development. Journal of Plant Growth Regulation. 2000-09-01, roč. 19, s. 253–264. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. DOI 10.1007/s003440000035. 
  2. BONOTTO, Silvano. Developmental biology of Acetabularia. Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom. 1994/02, roč. 74, čís. 1, s. 93–106. Dostupné online [cit. 2020-04-10]. ISSN 1469-7769. DOI 10.1017/S0025315400035694. (anglicky) 
  3. a b Marine Plants in the Aquarium. www.marineplantbook.com [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedický ústav SAV. Encyclopaedia Beliana (A-Belk). I. vyd. Banská Bystrica: Veda, vydavateľstvo SAV a Stredoslovenské vydavateľstvo, a. s., 1999. 696 s. ISBN 80-224-0554-X. číslo publikácie 3259. Kapitola A, s. 38. 
  5. SRIVASTAVA, Lalit M. CHAPTER 4 - Determination, Differentiation, and Dedifferentiation in Plants. Příprava vydání Lalit M. Srivastava. San Diego: Academic Press Dostupné online. ISBN 978-0-12-660570-9. S. 93–115. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-012660570-9/50144-1. 
  6. a b Acetabularia J.V.Lamouroux, 1812, nom. cons. :: Algaebase. www.algaebase.org [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  7. DRIESSCHE, Thérèse Vanden; VRIES, Ghislaine M. Petiau-De; GUISSET, Jean-Luc. Differentiation, growth and morphogenesis: Acetabularia as a model system. New Phytologist. 1997, roč. 135, čís. 1, s. 1–20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. ISSN 1469-8137. DOI 10.1046/j.1469-8137.1997.00575.x. (anglicky)  Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
  8. FOSKET, Donald E. 2 - The Genetic Basis of Plant Development. Příprava vydání Donald E. Fosket. Boston: Academic Press Dostupné online. ISBN 978-0-12-262430-8. S. 41–78. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-262430-8.50006-1. 

Externí odkazy editovat