Abraham Godijn

vlámský barokní malíř (1655-1724)

Abraham Godijn nebo Abraham Godyn (1655/56, Antverpy – po roce 1724) byl vlámský malíř, který po pobytu v Itálii pracoval nějaký čas jako dvorní malíř v Praze, kde vytvořil nádherné barokní fresky v Trojském zámku. Později se vrátil do Antverp.[1]

Abraham Godijn
Řád zlatého rouna,Abraham Godijn, freska v Trojském zámku, Praha
Řád zlatého rouna,Abraham Godijn, freska v Trojském zámku, Praha
Jiná jménaAbraham Godyn
Narození1655/56
Antverpy
Úmrtípo 1724
neznámé
Národnostvlámská
Povoláníbarokní malíř
Příbuznímalíř Izaak Godijn, bratr
Znám jakomalíř fresek
HnutíCech svatého Lukáše
Gilda romantiků
Významná dílafresky v Trojském zámku, Praha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Podrobnosti o jeho životě jsou vzácné. Abraham Godijn se pravděpodobně narodil v roce 1655 nebo 1656 v Antverpách, kde studoval u významného malíře Hendrika Herregoutse. V roce 1681 se stal členem „Sodaliteit van de Bejaerde Jongmans“, společenství mladých mužů zřízeného jezuitským řádem. Nedlouho poté odcestoval do Itálie.[1] Jeho dílo bylo dobře přijato v Římě, kde se stal dvorním malířem papeže a získal titul "Malíř kanceláře jeho císařského a katolického veličenstva“.[2]

 
Sedm svátostí, pokání, katedrála v Pontoise, Francie

V roce 1690 se přestěhoval do Prahy, kde až do roku 1698 pracoval jako dvorní malíř. Dostal zakázku namalovat fresky v Trojském zámku v Praze. Na nich spolupracoval jak se svým bratrem Izaakem, tak i s dalšími umělci, které si na tuto práci najal v roce 1687 hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka.[1] Mezi malíři byli i vlámští umělci jako Johann Baptiste Bouttats.[2]

V roce 1711 byl Godijn opět v Antverpách. V tomto roce se také stal členem antverpského uměleckého spolku Cech svatého Lukáše.[1][3] Byl znám především jako dekorativní umělec.[4] V roce 1716 vstoupil do antverpské gildy romantiků. Aby se umělec mohl stát členem gildy romantiků, musel navštívit Itálii, hlavně Řím. On a Jan Pieter van Bredael mladší byli posledními umělci, kteří se stali členy této gildy.[5] V roce 1723 v ní zastával post děkana. Datum a místo jeho smrti nejsou známy.[1]

Měl mnoho žáků v Praze i v Antverpách, z nichž nejvýznamnější byl Marten Jozef Geeraerts.[1]

Dílo editovat

 
Chrám boha Januse, freska Trojského paláce

Z jeho prací se dochovalo jen málo.[4] Mezi Goodijnova nejznámější díla patří fresky, které namaloval pro hraběte Šternberka v Trojském zámku. Obrazy, které v letech 1691 až 1697 vytvořil za pomoci svého bratra Izaaka, jsou považovány za jeden z nejlepších příkladů barokní fresky v severní Evropě. Jeho freska využívá iluzionistické efekty a triumfálně vypráví historii habsburské dynastie. Malíř využívá barokní schéma architektonické symboliky, kdy strop zobrazuje nebeský svět a stěny svět pozemský. Strop zdobí nebeské bytosti, které údajně chránily habsburskou dynastii. Na zakřiveném stropě se vznášejí andělé a putti ve stylu trompe-l'œil. Fresky ukazují scény z historie Habsburků. Zdi zobrazují pozemský svět, na jedné z kratších stěn je scéna oslavující vítězství Leopolda I, císaře Svaté říše římské nad Osmany (1683). V jedné scéně je vidět účinek trompe-l'œil, Turka padajícího s rukama nataženýma, zatímco jeho stín se odráží na malbě (viz ilustrace). Delší zeď podporují sochy nebo busty habsburských panovníků v grisaille.[6] Ve freskové malbě dosáhl Abraham Godijn sofistikované a komplexní syntézy fiktivního malířství architektury a živých figurálních scén.

Namaloval také sérii sedmi svátostí pro klášter sv. Martina v Pontoise (nyní v katedrále Pontoise).[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham Godijn na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Abraham Godijn na stránkách Nizozemského institutu dějin umění
  2. a b Abraham Godyn at the Biographie Nationale de Belgique, Volume 8, s. 21-22
  3. Théodore François Xavier van Lerius, De Liggeren en andere historische archieven der Antwerpsche Sint Lucasgilde, Volume 2, Antwerp. St. Lucas gilde, N. Israel, 1961, s. 675
  4. a b Reginald Howard Wilenski, Flemish Painters: 1430-1830, Viking Press, 1960, s. 356-362
  5. Bulletin et annales de l'Académie d'archéologie de Belgique, Volume 70, Académie d'archéologie de Belgique, Chez Froment, 1922, s. 421
  6. Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte, Böhlau Verlag Wien, 1996, s. 114
  7. Mojmír Horyna, Pavel Zahradník, Pavel Preiss, Czernin Palace in Prague, Opus, 2001, s. 149

Externí odkazy editovat