Otevřít hlavní menu

Aškenázská výslovnost hebrejštiny označuje druhy výslovnosti tohoto jazyka v židovských komunitách ve střední a východní Evropě. Důsledkem migrace se aškenázská výslovnost rozšířila do celého světa, hlavní centrum jejích uživatelů se nyní nachází v USA a Rusku.

Obsah

RozdílyEditovat

Hlavním znakem aškenázské výslovnosti je absence rozdílu ve vyslovování hlásek alef a ajin (obě jsou vyslovovány jako ráz), v některých variantách je tento znak ještě doplněn vyslovováním [n] (כאשר se může namísto ka-ašer jako kanšer). Dalším je vyslovování třené hlásky tav jako [s] namísto [t] nebo [θ].

Ohledně vokálů je výslovnost značně nejednotná, např. hláska cholem je vyslovována jako diftong [oj], taktéž i jako [ej], [ou] nebo [au], kamec je ve většině případů vyslovován jako [o], někdy též jako [u].

Až do 13. století se přitom aškenázská výslovnost hebrejštiny v zásadě nelišila od sefardské. Podle Maxe Weinricha nastal zlom po příchodu řady babylónských židů do Evropy ve 13. století, kteří s sebou přinesli babylónskou výslovnost, jež vycházela z tiberiadského systému. Aplikace této výslovnosti na aškenázské kulturní prostředí způsobila změny ve výslovnosti vokálů a ovlivnila následně i výslovnost nesemitského jazyka jidiš.

DruhyEditovat

Protože původní západní výslovnost téměř vymizela s přesunem aškenázského židovstva na východ, rozlišujeme dnes pouze tři nejrozšířenější druhy výslovnosti, a to variace východní výslovnosti.

KonsonantyEditovat

Aškenázská výslovnost hebrejštiny
po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
Severovýchodní Jihovýchodní Střední
Písmeno Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka
א ’ (ráz) ʔ
 
      
’ (ráz) ʔ
 
      
’ (ráz) ʔ
 
      
בּ b b
 
      
b b
 
      
b b
 
      
ב v v
 
      
v v
 
      
v v
 
      
גּ g g
 
      
g g
 
      
g g
 
      
ג g g
 
      
g g
 
      
g g
 
      
דּ d d
 
      
d d
 
      
d d
 
      
ד d d
 
      
d d
 
      
d d
 
      
ה h h
 
      
h, (ráz) h, ʔ
 
      
 
      
h, (ráz) h, ʔ
 
      
 
      
ו v v
 
      
v v
 
      
v v
 
      
ז z z
 
      
z z
 
      
z z
 
      
ח ch x
 
      
ch x
 
      
ch x
 
      
ט t t
 
      
t t
 
      
t t
 
      
י j j
 
      
j j
 
      
j j
 
      
כּ k k
 
      
k k
 
      
k k
 
      
כ ch x
 
      
ch x
 
      
ch x
 
      
ל l l
 
      
l l
 
      
l l
 
      
מ m m
 
      
m m
 
      
m m
 
      
נ n n
 
      
n n
 
      
n n
 
      
ס š ʃ
 
      
s s
 
      
s s
 
      
ע ’ (ráz) ʔ
 
      
’ (ráz) ʔ
 
      
’ (ráz) ʔ
 
      
פּ p p
 
      
p p
 
      
p p
 
      
פ f f
 
      
f f
 
      
f f
 
      
צ c ʦ
 
      
c ʦ
 
      
c ʦ
 
      
ק k k
 
      
k k
 
      
k k
 
      
ר r r
 
      
r r
 
      
r r
 
      
שׂ s s
 
      
s s
 
      
s s
 
      
שׁ š ʃ
 
      
š ʃ
 
      
š ʃ
 
      
תּ t t
 
      
t t
 
      
t t
 
      
ת s s
 
      
s s
 
      
s s
 
      

VokályEditovat

Výslovnost vokálů v aškenázské hebrejštině
po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
jméno vokálu znak vokálu Aškenázská hebrejština
šva quiescens ְ prázdný vokál
šva mobile ְ ə, e
 
      
 
      
chatef segol ֱ v severovýchodní e, jinak též ej
 
      
chatef patach ֲ a
 
      
chatef kamec ֳ v severovýchodní o, jinak u
 
      
 
      
chirek ִ v severovýchodní i, jinak též ə
 
      
 
      
chirek male י ִ i
 
      
cere ֵ v severovýchodní ej, jinak aj
cere male י ֵ v severovýchodní ej, jinak aj
segol ֶ v severovýchodní e, jinak též ej
 
      
patach ַ a
 
      
kamec ָ v severovýchodní o, jinak u
 
      
 
      
cholem ׂ v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj
cholem male וֹ v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj
kibuc ֻ u
 
      
šurek וּ u
 
      

Související článkyEditovat