2006 BV39 (planetka)

asteroid

2006 BV39 je planetka Apollonovy skupiny, patřící současně mezi objekty pravidelně se přibližující k Zemi (NEO) a tedy i mezi potenciálně nebezpečná tělesa (PHA). Její dráha dosud není definitivně stanovena, proto jí nebylo dosud přiděleno katalogové číslo.

2006 BV39
Identifikátory
Typplanetka
Předběžné označení2006 BV39
Objeveno
Datum26. ledna 2006
MístoKitt Peak
ObjevitelT. H. Bressi, M. T. Read
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa171 148 837 km
1,144 059 au
Výstřednost0,270 819
Perihel124 798 397 km
0,8342 au
Afel217 499 277 km
1,4539 au
Perioda (oběžná doba)463,31 d
(1,22 a)
Sklon dráhy 
- k ekliptice0,7366°
Délka vzestupného uzlu127,163°
Argument šířky perihelu70,724°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost29,06
Rovníkový průměr0,005 až 0,012 km

Popis objektu

editovat

Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze po dobu dvou dní, nebylo možno provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý.

Historie

editovat

Planetka byla poprvé pozorována 26. ledna 2006 kolem 08:00 světového času (UTC) 1,8metrovým dalekohledem na Kitt Peak Observatory v rámci programu Spacewatch II. Objevili ji astronomové T. H. Bressi, M. T. Read. O dva dny později, 28. ledna v 07:28 UTC, prolétla v minimální vzdálenosti 330 tisíc kilometrů od středu Země, tedy blíže, než obíhá Měsíc, a opět se vzdálila do meziplanetárního prostoru. Naposledy byla pozorována ještě krátce před jejím maximálním přibliížením k Zemi, v 05:14 UTC a poté během obletu ještě téhož dne kolem 22:40 UTC astronomem Milošem Tichým z observatoře na jihočeské Kleti.

V minulosti prolétla již několikrát v blízkosti Země, naposledy v roce 1997, kdy ji minula v bezpečné vzdálenosti 23 milionu kilometrů. Před tím, v roce 1962, prolétla ve vzdálenosti přibližně 5,6 mil. km kolem Marsu, což poněkud změnilo její dráhu.

Výhled do budoucnosti

editovat

Planetka se bude opakovaně přibližovat k Zemi, ale po zbytek tohoto století nás tyto průlety neohrozí. K nejtěsnějšímu průletu ve vzdálenosti 7,3 mil. km má dojít 24. června 2061. Mnohem zajímavější budou opakované průlety kolem Marsu v letech 2026, 2050, 2075 a 2099. Při posledním z těchto setkání mine Mars jen o 4 mil. km.

Externí odkazy

editovat