1. dynastie

staroegyptská dynastie

1. dynastie je, podle Manehtova třídění, první ze staroegyptských královských dynastií. Je počátkem historické paměti Egypťanů– před ní Egyptu měli vládnout bohové. Egyptologové ovšem předpokládají, že i panovníkům 1.dynastie předcházeli králové, kteří disponovali jistou mírou centralizované moci. Tato skupina je z důvodu zachování posloupnosti nazývána jako tzv. 0. dynastie, i když jiní autoři ji řadí do 1. dynastie.[1][2]

Historický vývojEditovat

 
Předdynastické osídlení v období Naqada II.-III. [3]
 
Jména králů v předdynastickém období; výřez z Palermské desky[4]1- ?, 2-Hsekiu/Seka, 3-Khayu, 4-Tiu/Teyew, 5-Thesh/Tjesh,6-Neheb, 7-Uatch-nãr, 8-Mekha, 9-?[5]
 
Paleta s obrazem bojiště; Britské Museum, ~3100 př.Kr.
 
Nůž z pazourku rytým držadlem z hroší kosti; ~3200 př.Kr.
 
Paleta lovců zvěře; období Naqada III. ~3200př.Kr.
 
Faraon Den na stéle z Abydosu
 
Fragmet se jménem krále Djet a jménem soudního úředníka Sekhemek-Sedjet
 
Nekropole v Umm el-Káb, hrobky:
B17, B18-Narmer; B19-Aha; O-Djer; Z-Djet; Y-Mereneith; T-Den; X--Anedjib; U-Semerhket;Q-Qa'
 
Deska z hrobky Menése; ebonit s protohieroglyfy

Dlouhá historie osídlení v severní části afrického kontinentu je také historií klimatických podmínek, které podle Milankovičových cyklů,[6] kdy se zhruba ve 20000 ročních cyklech na Sahaře střídaly stavy pouštní se savanou, podle proudění severoafrických monzunových dešťů. V předdynastickém období došlo na Sahaře a sousedním Sahelu k dramatickému posuvu někdy kolem roku 5000 př. Kr., kdy výrazně mokřejší období umožňovalo rozsáhlý vegetační pokryv s mokřady, s četnou florou a faunou, populací lidí a jejich lokalizovaných osad. [7]
Postupné vysychání Sahary v důsledku změn monzunového proudění k jihu, asi od roku ~5000 př. Kr. , vedlo k putování populací ze západní Sahary k východu, zejména pak k řečišti Nilu a některým stabilnějším oázám, např. Fajúm případně také Dachla, Charga aj.[8], s dostatečnými zdroji vody. Soubor vnějších podmínek přispěl k větší kooperaci lidí v rozvíjejícím se zemědělství, zároveň také k sociální diferenciaci a s ohledem na roční klimatické cykly také k vytváření centralizovaných struktur s vládnoucí elitou. To vše patrně vedlo k formování dynastických relativně stabilních vládních systémů s podporou ideologických a náboženských představ.[9][10]

Chronologie předdynastického obdobíEditovat

Chronologie egyptské civilizace
Datace př.Kr. Kulturní etapa Kulturní lokalita[11][12] Charakteristika vývoje[1]
7000~8000 Post glaciál Rozptýlené populační lokality,
obchodní trasy východ-západ
Odlednění severu,
počátek vysychání Sahary
5000 Raný Neolit Merinda Beni Salama (Benisalam [p 1]),
Fajúm
Osídlování východu,
trvalejší osídlení lokalit,
zemědělství, domestikace zvířat
4500 Mladší doba kamenná Nakáda IA/B [11],
kultura Badarian [p 2]
Výstavba vesnic a jejich rozšíření,
trvalejší osídlení a rozvoj
zemědělství v údolí Nilu
3900 Mladší doba měděná[13] Nakáda IB/C-IIB Rozvoj řemesel, sociální diferenciace,
integrační tendence, obchod s Levantou
3600 Pozdní doba měděná Nakáda IIC/D-IIIA Vznik obchodních center,sociální komplexita,
rozvoj dálkového obchodu,
Mezopatamie, Indie [14]
3200 Předdynastické období Nakáda IIIA-B Regionální vládnoucí struktury,
počátky hieroglyfického písma
3100–2890 1.dynastie Nakáda IIIC-D Sjednocení Egypta
s centrem v Memphis,
centralizace vlády

Naqada II. (Gerzean) (3500–3000 př.n.l.) byla kulturním obdobím, které se rozšířilo od delty Nilu až po Nubijské hranice, přičemž většina rozsáhlejšího osídlení e nacházela s centrem v Abydosu. Malá společenství cihlových domů a budov se postupně rozrostla až do větších městských center, která brzy vzájemně soupeřila a vzájemně se napadala, zřejmě kvůli obchodu se zbožím a dodávkám vody. Tři hlavní městské státy Horního Egypta v té době byly Thinis, Naqada((Horní Egypt) v guvernorátu Kená) a Nakhen (Hierakonpolis).Vládce Thinis záhy dobyl Naqadu, poté také absorboval Nekhen. Tyto války proti ostatním, vedl král Scorpion I.   jehož identita je, podle některých autorů sporná.[5][15] Posledními doloženými králi předdynastického období byli již zmíněný Tchar-Scorpion a král Narmer     [16][17], ten posléze dobyl a sjednotil celý Egypt a je také považován za zakladatele 1. dynastie. Většinou je ztotožňován s faraonem Menésem, i když L.A.Waddell [p 3]dokládá jeho původ od Sumerů včetně podobnosti egyptských, sumerských a indických proto-dynastických hieroglyfů[14][18]
Přechod od popisované předdynastické doby až k formování sjednocené správy celého Egypta v 1. dynastii se odehrával zhruba v rozmezí 3200- 2950 roků[p 4][19][20]


Panovníci 1.dynastieEditovat

1. dynastie
Král trůní jmono datace podle
RCA [p 5][21]př.Kr.
datce podle
Beckeratha[22]
poznámky[1]
Menese
<
mn
n
i
>
Menes
~3250
3050–3007 Zakladatel dynastického období
Athotis
<
t
t
i
>
Teti
3218–3035
3007–2975 Praktikoval umění medicíny;
bojoval v Nubii a Libyi
Djer
<
itti
>
Iteti
3130–3021
2975–2927 Obchodoval s Libanonem;
dobyl Sinaj a Kanaán,
sjednocení Egyptu
Wedji
<
itG1
>
Ita (Uadye)
2921–2867
2927–2914 Několik expedicí mimo Egypt;
hladomor zpustošil zem
Merneit
<
G14M23U6
D4
R21
>
Meryt-Neith
2970–2910
2914–2893 Královna, matka faraona Hor-Dena,
~20 let vlády jako regentka
za nedospělého syna;
asi manželka Wadžiho, (Uadye)
Hor-Den
I12nbw
V9
Aret nebu shen
M23L2<
N25
N25
t
>
Khasty
2945–2904
2914–2867 Bojoval na Sinaji;
provedl hospodářský soupis země
Anedjib
<
U7
r
N42 p
>
Adyib (Merbiap)
2921–2886
2867–2861 Považován za uzurpátora;
období politických zmatků
Semerchet
M23L2<
smsm
>
Semsem
2921–2867
2861–2853 Považován za uzurpátora
Qa`a
M23L2<
N29D58V28wW15
>
Qebeh_u
2916–2842
2853–2828 Pohřební komplex a chrám na Sakkáře[1]

Nekropole 1. dynastieEditovat

Nekropole v Umm el-Káb, poblíž Abydosu, byla prvně prozkoumána Émile Amélineau od 1885 do 1899, archeologicky byly odhaleny jednotlivé hrobky. V dalších letech až do roku 1901, podrobně celé pohřebiště popsal a hrobky identifikoval Flinders Petrie . [23] Patrně nejstarší z velkých hrobek (značená B18) je, podle nalezených předmětů, připisována králi Narmerovi - (Menese). Je to stavba ohrazená cihlovou zdí o tloušťce až 2 m, hrobka má rozměry 8 x 4,8 m a hloubku 3 m. Na každé straně bylo pět dřevěných sloupů podpírajících dřevěnou střechu. Identitu Narmera jako prvního krále 1. dynastie potvrzují Wilkinson [p 6] .[1][24]
Hrobky dalších následníků se vyznačují podobnou stavebně jednoduchou cihlovou substrukturou, i když hrobky pozdější vykazují komplexnější architekturu, zejména patrnou u posledního krále Qa'a značenou Q(26).[25]

PoznámkyEditovat

  1. západní okraj delty Nilu
  2. Lokalita ~200 km severozápadně od Luxoru
  3. Skotský cestovatel, historik
  4. Chronologie tohoto období je dosud předmětem odborných diskuzí
  5. Měření poměru obsahů izotopů uhlíků 14C/12C na časové ose
  6. Toby A. H. Wilkinson anglický egyptolog, Univerzita Cymbridge

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. London: Routledge, 1999. S. 23–52;62. Dostupné online. (anglicky) 
  2. TEETER, Emily. Before the Pyramides, the origin of egyptian civilizitation [online]. Chicago, Illinois: The University Chicago, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MIDANT-REYNES, Batrix. The Naqada Period (c.4000-3200 př.Kr.). In: SHAW, Jan. The Oxford history of ancient Egypt. Oxfford: [s.n.], 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280458-7. Kapitola 3., s. 46–56. (anglicky)
  4. HSU, Shih-Wei. The Palermo Stone: the Earliest Royal Inscription from Ancient Egypt [online]. Berlin: Academie Verlag ,37, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.III [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. §89-§90. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b CAMPISANO, Christopher. Milankovitch Cycles, Paleoclimatic Change, and Hominin Evolution [online]. Arizona State University), 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  7. FOLEX, Jonathan, M.Coe, M.Schaffer, Guiling Wang. Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa. Ecosystems. 2003, čís. 1, s. 524–539. Dostupné online. 
  8. Cesta Západní pouští VI., Oáza Dachla [online]. Afrikaonline o.s. Praha: Dostupné online. (česky) 
  9. MIDANT-REYNES, Béatrix. PREHISTORIC REGIONAL CULTURES [online]. University of California, 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  10. TEETER, Emily; Bronislav Andelkovič. Before the Pyramids-The Origins of Egyptian Civilization. Chicago: Oriental Institute University Chicagy, 2011. ISBN 1-885923-82-1. S. 25-31. (anglicky) 
  11. a b HENDRICKX, Stan. The Relative Chronology of the Naqada Culture [online]. London: Britisch Museum Press, 1996. S. 36–69. Dostupné online. (anglicky) 
  12. PETRIE, Flinders. Sequences in Prehistoric Remains. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1899, roč. 29, čís. 3/4, s. 295–301. Dostupné online. 
  13. KOEHLER, Christiana. A Companion to Ancient Egypt. In: LLOYD, Alan. Ocford: Wiley-Black, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-5598-4. Kapitola 3, s. 30–47. (anglicky)
  14. a b WADDELL, Laurec, Austin. Sumerian origin of Egypt hierglaphs [online]. London: 1930. Dostupné online. (anglicky) 
  15. SHIH-WEI, Hsu. The Palermo Stone: the Earliest Royal Inscription from Ancient Egypt [online]. Berlin: Akademie Verlag ,37, 2010. S. 68–89. Dostupné online. (anglicky) 
  16. BUDGE, Wallis. Egyptian Hieroglyphic Dictionary vol. II. [online]. London: Murray, 1920. S. 917. Dostupné online. (anglicky) 
  17. LEEMAN, Diane. The Nomes of Ancient Egypt [online]. 2019 [cit. 2021-11-22]. S. 1–40. Dostupné online. (anglicky) 
  18. The Later Works of Lieutenant-Colonel Professor Laurence Austine Waddell [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Predynastic Period in Egypt [online]. Québec, Canada: Dostupné online. (anglicky) 
  20. Chronology [online]. University College London: Dostupné online. (anglicky) 
  21. DEE, Michael. An absolute chronology for early Egypt using radiocarbon dating and Bayesian statistical modelling [online]. Oxford UK: Proc. R Soc A 469: 20130395., 2013. Proceeding of the Royal Society. Dostupné online. (anglicky) 
  22. VON BECKERATH, Jürgen. Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz: Verlag Philipp, 1997. 
  23. PETRIE, Flinders. The Royal Tombs of the Earlist Dynasties [online]. London: The Egapt Exploration Found, 1901. Dostupné online. (anglicky) 
  24. HEAGY, Thomas C. Who Was Menes? [online]. Chicago: 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  25. SITEK, Sarius. Grobowce królewskie i prywatne [online]. Chicago: Univerzity Chicago, 2002. Dostupné online. (polsky) 

LiteraturaEditovat

  • Newton I. 1728, Chronology of the Ancient Kingdoms Amended. London, UK
  • J.Tonson, and J. Osborn and T. Longman. Beckerath von J., Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz, Germany: Verlag Philipp von Zabern. 1997
  • Kitchen KA. Regnal and genealogical data of ancient Egypt;In The synchronisation of civilisations in the Eastern Mediterranean, Austrian Academy of Sciences Press 2007, ISBN 978-3700135272
  • The Oxford history of ancient Egypt, editor Ian Shaw, Oxford University, 2000
  • Krauss R, Warburton DA. Conclusions. In Ancient Egyptian Chronology , pp. 473–489. Leiden, 2006 , The Netherlands: Brill.
  • Foley, J., Coe, M., Scheffer, M. et al.,Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa, Ecosystems (2003) 6: 524. ISSN 1435-0629, [2]
  • VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9

Související článkyEditovat


Kategorei: Narmer