Žulovo-rulová vysočina

(přesměrováno z Žulovo-rulovská vysočina)

Žulovo-rulová vysočina nebo žulovo-rulová plošina, německy Granit- und Gneishochland nebo Granit- und Gneisplateau, je jeden ze základních krajinných a geomorfologických regionů Rakouska. Nachází se v jeho nejsevernější části a je vlastně přesahem České vysočiny na rakouské území, jehož zabírá asi 11 %. Kulturně a administrativně zhruba odpovídá regionům Mühlviertel a Waldviertel.

Rozsah Žulovo-rulové vysočiny na území Rakouska

Nejvyšším bodem je pohraniční vrch Plechý (Plöckenstein, 1378 m n.m.) na severozápadním okraji. Nejníže leží výtok Dunaje u Kremže (okolo 180 m n. m.).

Jde o geologicky stará, erozí ohlazená horstva, jejichž nejvyšší partie tvoří přirozenou hranici Čech. Na jihu je zhruba ohraničena Dunajem, i když na řadě míst se Dunaj prolamuje skrz tuto vysočinu (např. kaňonem Wachau). Geologickým podkladem je Český masiv, jehož hmota pod povrchem sahá dále na jih, hluboko pod Alpy, takže se soudí, že poskytovala jakousi oporu při alpském vrásnění.

Související informace naleznete také v článku Česká vysočina.

Hydrologie

editovat

Téměř celá oblast patří do povodí Dunaje, a to přímo nebo prostřednictvím přítoků, vesměs levých: Mühl, Rodl, Gusen, Aist, Naarn, Krems, Kamp; severovýchodní partie je odvodňována Dyjí.

Okrajové pohraniční části náleží také do povodí Labe, a to skrze pramenné oblasti Malše a Lužnice.

Členění

editovat

Severozápad

editovat

Pomezí Mühlviertelu a Waldviertelu

editovat

Východní okraj

editovat

Östliches Niederes Waldviertel zahrnuje Unteres Thayahochland, Horner Mulde (Hornská kotlina, resp. Horner Becken, Hornská pánev) a Manhartsberg. Tato část se táhne až k národnímu parku Podyjí a ke Znojmu, navazuje tedy na Českomoravskou vrchovinu.

Jižní okraj

editovat

(území podél Dunaje, včetně některých na pravém břehu):


Literatura

editovat
  • Strassen und Reisen Österreich, Mairs Geographischer Verlag, Ostfildern, ISBN 3-87051-188-5

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat