Živný potok
Živný potok je pravostranný přítok řeky Blanice v povodí Otavy. Má několik názvů jako Bělečský a Prachatický, nejužívanější je však název Živný potok. Délka toku činí 13,6 km.[1] Plocha povodí měří 45,1 km².[2]
Živný potok (Prachatický potok) | |
---|---|
Živný potok v Prachaticích | |
Základní informace | |
Délka toku | 13,6 km |
Plocha povodí | 45,1 km² |
Průměrný průtok | 0,29 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-08-03-030 |
Pramen | |
nad osadou Lučenice, severozápadně od Chrobol 48°57′29,32″ s. š., 14°3′13,43″ v. d. 755 m n. m. | |
Ústí | |
do Blanice u Těšovic 49°3′14,93″ s. š., 14°1′44,8″ v. d. 465 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Jihočeský kraj – Lučenice, Leptač, Prachatice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Blanice | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
editovatPramení v lukách nad osadou Lučenice, 1 km severozápadně od Chrobol ve výšce 755 m n. m., na východním úpatí Rohanovského vrchu. Protéká městem Prachatice. U Těšovic ústí zprava do Blanice ve výšce 465 m n. m.
Větší přítoky
editovatNejvětšími přítoky Živného potoka jsou Fefrovský potok přitékající zleva v Prachaticích a Žernovický potok, který přitéká z pravé strany krátce před jeho ústím do Blanice.
Vodní režim
editovatVyužití
editovatDoprava
editovatJeho údolím vede železniční trať Číčenice - Volary.
Kvalita vody
editovatKvalitou vody nad městem Prachatice patří potok do I. třídy jakosti povrchových vod, jedná se o velmi kvalitní vodu, vhodnou pro vodárenské a rekreační účely. Pro kvalitu vody pod Prachaticemi má rozhodující význam čistírna odpadních vod na severním okraji města. V letech 1996 - 1998 byla provedena její intenzifikace v celkové hodnotě 100 milionů Kč. Po zahájení provozu nové čistírny se kvalita vody Živného potoka pod Prachaticemi velmi podstatně zlepšila. Do potoka se vrátil život a s ním například i pstruzi. Přesto však byl pod vsí Ostrov zaznamenáván zvýšený výskyt obsahu dusíku a hlavně fosforu (ze saponátů). Od ledna do listopadu 2005 byla za 40 milionů Kč provedena obnova (po povodních 2002) a doplnění ČOV Prachatice a tím byl zajištěn II. stupeň kvality vody.
Mlýny na Živném potoce
editovatV době středověku vznikla na Živném potoce, především na okraji Prachatic, řada mlýnů. Byly to například Leptáčský mlýn (Rohnmühle), Velišův mlýn (Wallischmühle, Walischmühle), u Prachatic pak mlýn Bernkopfův mlýn (Bernkopfmühle), Feitlův mlýn (Feitlmühle, jihovýchodně od Klimy, nyní č. p. 105), Bartošův mlýn (později přestavěný na vrchnostenský pivovar, u plaveckého bazénu), Kosmatův mlýn (později Koldův, Nebahovská ul. č. p. 75), Obecní mlýn (Gemeindenmühle, mlýn u Kůrků), Slepý mlýn (Blindmühle), dále Rumpálův mlýn (Rumpalmühle, pod vsí Ostrov), Bělečský mlýn. Při obléhání Prachatic císařským vojskem (v roce 1620) byly všechny předměstské mlýny vypáleny, ale později znovuobnoveny a ještě v 1. polovině 19. století bylo v Prachaticích evidováno 10 mlynářů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 372) [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 315.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Živný potok na Wikimedia Commons