Otevřít hlavní menu

Žižkova mohyla

kulturní památka České republiky v obci Žižkovo Pole

Žižkova mohyla u Přibyslavi je pomník husitského vojevůdce Jana Žižky odhalený 20. září 1874. Autorem návrhu je významný novorenesanční architekt Antonín Wiehl.[1][2] Mohyla stojí 3 km severně od města Přibyslav v obci Žižkovo Pole na místě, kde měl údajně 11. října 1424 v náručí Michala Koudele ze Žitenic Žižka zemřít. Toto místo smrti však je sporné.[3] Údajné přesné místo připomíná veliký kříž uprostřed pole.[4] Mohyla je asi 10 m vysoká, podle některých zdrojů 15 m[5] nebo 16 m[6]. Mohyla stojí v současnosti (2014) na katastru obce Žižkovo Pole, pozemek i mohylu však vlastní město Přibyslav.[7]

Mohyla Jana Žižky u Přibyslavi
Žižkova mohyla u Přibyslavi
Žižkova mohyla u Přibyslavi
Účel stavby

pomník, pamětní místo

Základní informace
Sloh novorenesance
Architekt Antonín Wiehl
Výstavba 1874
Stavebník Sokol Praha
Současný majitel Město Přibyslav
Další majitelé Sokol Přibyslav
Poloha
Adresa Žižkovo Pole, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20616/6-365 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie Žižkovy mohylyEditovat

 
Vyobrazení Žižkova pomníku z roku 1874 v Žižkově Poli u Přibyslavi, Časopis Světozor, 1874

Na místě Žižkova úmrtí podle pověsti později vyrostl bezový keř, který tam rostl i v pozdějších časech,[8] v 16. století je zde zmiňována i hruška[9].

Pozemek o výměře 300 čtverečních sáhů pro mohylu zakoupil v roce 1862 Julius Grégr od rolníka Víta Kárníka z čp. 31 Šenfeldu[10] a věnoval ho pražské jednotě Sokol. V roce 1869 podal člen pražského Sokola a přibyslavský rodák Jan Otto v Národních listech návrh, aby zde byla vybudována kamenná mohyla.[11][12] Na návrh pomníku vypsal výbor pro jeho postavení v roce 1867 soutěž a ve dnech 12. - 26. 2. 1871 byla uspořádána výstava přihlášených návrhů. V soutěži zvítězil Antonín Wiehl se svým návrhem z roku 1870, který se tak stal Wiehlovou první realizací.[13][14] Mohylu podle vítězného návrhu postavil havlíčkobrodský stavitel Josef Šupich (1842–1923), žák Josefa Zítka,[15] a byla odhalena 20. září 1874.[16] Slavnostní odhalení 20. září 1874 u příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí organizoval František Ladislav Rieger a zúčastnilo se ho kolem 20 000 lidí.[17]

Pražský Sokol vydal k této příležitosti provolání, kde se mj. píše: Čtyřistapadesát roků dospěje v několika dnech, co na pustém poli poblíže Přibyslavě dějův a bouří plný život svůj dokonal Jan Žižka z Trocnova. Čtyřistapadesát slávy a běd, rozkvětu a pohrom přešlo od té doby přes národ náš a v trpkosti pohrom těchto, v hlubokosti ponížení a poroby duševní i hmotné i památka hrdiny tohoto zakalila se v paměti lidu zastíněná a znetvořená stranickým líčením pozdějších věků. Nižádným pomníkem, nižádnou památkou ruka lidská neoznačila místo, na němž dech svůj hrdinný vypustil národa českého válečník neslavnější, a co více, muž, který nejmohutněji pocítiv v útrobách svých násilí i křivdu, spáchané na národě českém a na svobodě a svědomí upálením Husovým, sám celé Evropě vstříc se postavil a hrdinstvím i nezištností svou celý národ český v století 15. vyhlazení a odrození uchránil. ... Však proto i dnes nevděkem a potupou by bylo národu znova vzkříšenému, aby nesvětil a nepoctil památku předních bojovníků svých na poli bojů hmotných i duchovních, dnes nevděkem a potupou by bylo, aby v zapomenutí a v nepovšimnutí zůstávalo místo tak památné, tak významné, jakým jest poslední lůžko Žižkovo u Přibyslavě. [18]

V roce 1916 byla Žižkova mohyla i s celým přilehlým okolím darována Sokolu v Přibyslavi, později se stala majetkem Města Přibyslav.[19]

V roce 2003 byla mohyla zrekonstruována[20], restaurátorské práce vedli restaurátoři Petr Máša a Jaroslav Máša [21].

Od 3. 5. 1958 je mohyla zapsaná do státního seznamu nemovitých památek.[22]

Vzezření mohylyEditovat

 
Žižkova mohyla zblízka

Mohyla se skládá se ze čtyř částí:[23]

  1. na dvou kamenných stupních pravidelný čtyřboký hranol z kamenných kvádrů, ve kterém vsazeno 67 kvádrů z různých mís Čech a nápisy označujícími dárce kamene a místa původu kamene. Dárci jsou obce, spolky a osoby z Česka i mimo Česko. Jeden z nápisů zní "Nesmrtelnému hrdinovi za svornost, rovnost a bratrství českoslovanský dělnický spolek ve Vídni." Jiný: "Co neprorazí slovo, to rozbortí palcát. Beseda v Oustí nad Orlicí."[24]
  2. kamenný válec zakončený konzolovou římsou na němž jsou uvedeny názvy vítězných bitev (Praha 1420, Plzeň 1420, Sudoměř 1420, Vodňany 1420, Benešov 1420, Vožice 1420, Žižkov 1420, Kutná Hora a Německý Brod 1422, Hořice 1422, Malešov 1424, Přibyslav 1422)[25]
  3. kamenný kužel se zaobleným hrotem; válec a kužel vytvářejí tambur s římsou jako charakteristický novorenesanční architektonický prvek,
  4. kamenný, asi 1,5 m vysoký kalich, který je symbolem českého husitství.

Podle Wiehlova návrhu bylo kolem pomníku v době realizace osazeno železné zábradí a vysázeny stromy.

Dopravní dostupnostEditovat

 
Žižkova mohyla s přístupovou cestou

Žižkova mohyla stojí u silnice č. 351 a autem je možné se k ní dostat buď od České Bělé přes Žižkovo Pole, nebo z Dobrou (místní část Přibyslavi), nejbližší vlaková zastávka je v Přibyslavi, od níž je dostupná pěšky (3 km).[26]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  2. KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. 
  3. http://www.sematam.cz/tipy-na-vylet/zizkova-mohyla/120
  4. http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zizkova-mohyla-u-Pribyslavi.aspx
  5. http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okres-havlickuv-brod/zizkovo-pole/zizkova-mohyla/
  6. http://www.sematam.cz/tipy-na-vylet/zizkova-mohyla/120
  7. http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/parcely/2756617601
  8. TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka z Trocnova. Praha: DOBROVSKÝ s.r.o., 2014. ISBN 978-80-7390-108-0. S. 252. 
  9. TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka z Trocnova. Praha: DOBROVSKÝ s.r.o., 2014. ISBN 978-80-7390-108-0. S. 252. 
  10. PŮŽA, František. Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil František Půža. Brno: GARN, 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914. S. 205. 
  11. Odhalení pomníku Jana Žižky u Přibyslavi. Národní Listy. 1874-09-22, roč. 14, čís. 260. Dostupné online [cit. 2014-02-26]. (česky) 
  12. Postavení mohyly Janu Žižkovi. Národní Listy. 1869-05-06, roč. 9, čís. 125. Dostupné online [cit. 2014-02-26]. (česky) 
  13. BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. sborník příspěvků přednesených na konferenci pořádané ke 100. výročí úmrtí významného českého architekta v Plasích 23. září 2010.. Svazek 7. Plasy: Město Plasy, 2010 (2010 tisk). 45 s. (Tilia Plassensis). ISBN 978-80-254-9141-6 (v knize neuvedeno : brož.). Kapitola Pomníky, náhrobky, hřbitovy, s. nečíslováno. (česky) Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy. 
  14. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  15. MATYÁŠOVÁ, Ivana. Palác Rokoko. Bydlení.cz [online]. 2008-04-02 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  16. Slavnosť odhalení Žižkova pomníku u Přibyslavi [online]. 1874-09-25 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  17. HAVLÍK, Ivo. Žižkova mohyla je dílem zakladatele české novorenesance. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2011-01-12 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  18. PŮŽA, František. Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil František Půža. Brno: GARN, 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914. 408 s. 
  19. HAVLÍK, Ivo. U Žižkovy mohyly vzorně pečují o zeleň. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2013-08-03 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  20. http://www.sematam.cz/tipy-na-vylet/zizkova-mohyla/120
  21. http://www.hrady.cz/index.php?OID=4926
  22. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-26]. Identifikátor záznamu 131455 : pomník Žižkova mohyla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  23. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  24. PŮŽA, František. Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil František Půža. Brno: GARN, 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914. 408 s. 
  25. Žižkův pomník u Přibyslavi [online]. 1874-08-28 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  26. http://www.hrady.cz/?OID=4926

LiteraturaEditovat

  • BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. sborník příspěvků přednesených na konferenci pořádané ke 100. výročí úmrtí významného českého architekta v Plasích 23. září 2010.. Svazek 7. Plasy: Město Plasy, 2010 (2010 tisk). 45 s. (Tilia Plassensis). ISBN 978-80-254-9141-6 (v knize neuvedeno : brož.). Kapitola Pomníky, náhrobky, hřbitovy, s. nečíslováno. (česky) Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy. 
  • BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. První. vyd. Plasy: Město PLasy, 2010. 52 s. ISBN 978-80-254-8282-7. S. 1-52. (česky) 
  • KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. 
  • WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  • ŽÁKOVEC, František. Chrám znovuzrození. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1918 (1918 tisk). S. 101. (česky) 
  • ŽÁKOVEC, František. Tři přátelé z Umělecké besedy. Lumír. Roč. 1930, čís. LVI. ISSN null. (česky) 

Související článkyEditovat

 
Žižkova mohyla v dobové kresbě Karla Liebschera

Externí odkazyEditovat