Otevřít hlavní menu

Židovský vojenský svaz

(přesměrováno z Żydowski Związek Wojskowy)

Židovský vojenský svaz, (polsky: Żydowski Związek Wojskowy, zkratka ŻZW) byla ozbrojená formace polských Židů, vytvořená v listopadu 1939 bývalými důstojníky Polské armády a pravicovými aktivisty židovského původu.[1][2]

Židovský vojenský svaz
Vlajka Židovského vojenského svazu
Vlajka Židovského vojenského svazu
Země Polsko Polsko
Vznik listopad 1939
Typ Nepravidelné ozbrojené síly, odbojová organizace
Funkce Záškodnické akce, obrana ghetta
Velikost 500 - 1500 bojovníků
Velitelé Mieczysław Apfelbaum
Paweł Frenkel
Nadřazené jednotky Západní Spojenci, Svazek ozbrojeného boje
Účast
Války Druhá světová válka
Bitvy Bitva na Muranovském náměstí
Pamětní vlaječka Židovského vojenského svazu

Historie a podíl na Varšavském povstáníEditovat

Místem prvního setkání Židů, kteří se v listopadu roku 1939 rozhodli vytvořit tajný svazek, byla nemocnice svatého Stanislava (polsky: szpital zakaźny św. Stanisława) na ulici Wolska 37[3]. Mezi zakladatele patřili: Józef Celmajster, Kałmen Mendelson, Mieczysław Ettinger, Paweł Frenkel, Leon Rodal i Dawid Wdowiński. Organizaci podle některých zdrojů vedl Dawid Wdowiński, ale jiné zdroje považují za vůdce ŻZW Mieczysława Apfelbauma a Pawła Frenkela. Organizace reprezentovala pravicový (tzv. revizionistický) proud sionistického hnutí, mimo jiné organizaci Bejtar. Svědectví Henryka Iwańského uvádí, že "Židovský vojenský svaz (…) byl vytvořen z iniciativy důstojníků a poddůstojníků Polské Armády židovské národnosti "[4].

Organizace byla od samého začátku v kontaktu se strukturami polského odboje. Přímo podléhala Svazku ozbrojeného boje (polsky: Związek Walki Zbrojnej). V první fázi svojí existence měla své buňky v Lublinu, ve Lvově, Stanislavově a Varšavě, zabývajících se přesunem židovských bojovníků do polských ozbrojených sil, které se tou dobou formovaly ve Francii a Anglii. Na krátký čas před povstáním ve varšavském ghettu došlo k navázání spolupráce mezi ŻZW a Židovskou bojovou organizací, které ŻZW pravděpodobně dalo 50 pistolí, dohodnuté bylo taktéž rozdělení ghetta na dvě obranné zóny náležící těmto organizacím v případě vypuknutí povstání. O ŻZW psal ve svých pamětech známý historik a tvůrce archivu varšavského ghetta, Emanuel Ringelblum, který byl podle svých slov ohromen množstvím arzenálu nashromážděného v jejím ústředí na ulicy Muranowska 17.[5]

Během Varšavského povstání udržoval Židovský vojenský svaz pomocí tunelů spojení s polskou stranou. Okolo 150 povstalců vyzbrojil Bezpečnostní sbor (polsky: Korpus Bezpieczeństwa, zkratka KB). Tito povstalci fakticky spadali pod polské velení. Členové ŻZW bojovali i v největší bitvě povstání – v tzv. bitvě na Muranovském náměstí, která o toto náměstí proběhla ve dnech 19. až 22 dubna. Právě tam se nacházelo ústředí organizace; v době bojů byl proti Němcům použit těžký kulomet, obstaraný Józefem Lejbským. Byl též zničen německý obrněný vůz. Není jisté, kolik bojovníků ŻZW bojovalo v povstání; skoro všichni zemřeli v ghettu, bojujíc jak pod polskou, tak i po židovskou vlajkou (polská exilová vláda v Londýně Apfelbauma posmrtně povýšila do hodnosti majora Polského vojska). Z velení ŻZW válku přežili Józef Celmajster, Kałmen Mendelson i Dawid Wdowiński.

Vyzbrojení a četnost příslušníků ŻZWEditovat

 
Památní deska na ulici Muranowska ve Varšavě
  • Do roku 1942 bylo v řadách organizace pravděpodobně méně než 500 lidí zorganizovaných do dvou rot (240 vojáků), a také dvě neúplné roty, které byly v roce 1943 doplněny o dobrovolníky. Podle některých zdrojů i svědectví vojáků těsně před povstáním náleželo do ŻZW až 1500 bojovníků. Po válce ŻOB propagovala verzi, že většina účastníků byla zatčena těsně před povstáním.
  • ŻZW už v 1939 roku obdržel 39 pistolí Vis, a později i další dodávky zbraní od Bezpečtnostního sboru (Zemskou armádou bezprostředně dozbrojovaný nebyl).
  • První dodávku zbraní bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Henryka Iwańského ještě v roce 1941. Bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Bezpečtnostního sboru od června roku 1942 do začátku dubnového povstání roku 1943 více než 100 kusů střelných zbraní a okolo 750 granátů. Na začátku povstání bylo do ghetta dopraveno i dalších 50 kusů palných zbraní a 300 granátů. V první polovině roku 1942 byly vyzbrojovány i jiné skupiny Zemské armády.

StrukturaEditovat

 
Památník Pawła Frenkela a Dawida Moryca Apfelbauma na ulici Zamenhofa ve Varšavě

ŻZW byl rozdělen na oddělení:

  • Informací – Leon Rodal
  • Organizační – Paweł Frenkel
  • Ubytovací – Leon Wajnsztok
  • Financí
  • Komunikací
  • Medicínské – Józef Celmajster
  • Právní (vydávající rozsudky na židovské kolaboranty) – Dawid Szulman
  • Záchranářské (organizující evakuaci dětí na polskou stranu) – Kałmen Mendelson
  • Techniky – Hanoch Federbusz
  • Transportu a zásobování
  • Vojenské – Dawid Moryc Apfelbaum a Paweł Frenkel

Poválečné následkyEditovat

Po válce v Polsku došlo ke zfalšování historie vymazáním ŻZW ze stránek učebnic a zveličováním jeho významu ve prospěch jak socialistů, tak i sionistů Židovské bojové organizace, do které krajně pravicový a s Bejtarem těsně svázaný ŻZW nepřistoupil. Jedním z mála polských historiků vzpomínajících na účast ŻZW v povstání v době Lidového Polska, byl Bernard Ber Mark v monografii – Walka i zagłada warszawskiego getta vydané Ministerstvem národní obrany ve Varšavě 1959. Bezprostředně poté byly přerušeny vztahy ŻZW s armádou a omezeny pravicové politické trendy, které svaz zastupoval tak, že sám de facto upadl v zapomnění.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Żydowski Związek Wojskowy na polské Wikipedii.

  1. Zapomniani powstańcy z warszawskiego getta
  2. Zapomniani żołnierze ŻZW
  3. Żydowski Związek Wojskowy, Wspólny rodowód z AK, Zapomniani żołnierze – Maciej Kledzik
  4. Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa, "Polacy i Żydzi 1939-1945", Książka i Wiedza, Varšava 1971 str.167.
  5. Emanuel Ringelblum. "Kronika getta warszawskiego", Czytelnik, Warszawa 1983.

LiteraturaEditovat

  • Dawid Wdowiński, And we are not saved
  • Chaim Lazar-Litai, Masada w Warszawie
  • Chaim Lazar-Litai, Muranowska 7
  • "Prawda o powstaniu w getcie warszawskim" Aleksander Swiszczew, na stránkách Shalom New York
  • "Zmienne oblicze pamięci. Kto obronił Getto Warszawskie?" Moshe Arensa, na stránkách The Jerusalem Post

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat