Šuva

vesnice typu mošav v Izraeli

Šuva (hebrejsky שׁוּבָה‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Shuva[2]) je vesnice typu mošavIzraeli, v Jižním distriktu, v Oblastní radě Sdot Negev.

Šuva
שובה
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška109 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJižní
oblastní radaSdot Negev
Šuva
Šuva
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel548 (2014[1])
Správa
Vznik1950
ZakladatelŽidé z Libye
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Leží v nadmořské výšce 109 metrů na severozápadním okraji pouště Negev; v oblasti která byla od 2. poloviny 20. století intenzivně zúrodňována a zavlažována a ztratila charakter pouštní krajiny. Jde o zemědělsky obdělávaný pás přiléhající k pásmu Gazy a navazující na pobřežní nížinu. Severně od mošavu začíná vádí Nachal Sa'ad.

Obec se nachází 13 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 72 kilometrů jihojihozápadně od centra Tel Avivu, cca 75 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 9 kilometrů jihozápadně od města Sderot. Šuvu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. 6 kilometrů severozápadním směrem ale začíná pásmo Gazy s početnou arabskou (palestinskou) populací.

Šuva je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 25.

Dějiny editovat

Šuva byla založena v roce 1950.[2] Podle jiného zdroje vznikla až 12. dubna 1951. Jejími zakladateli byli Židé z Libye, kteří sem dorazili z přistěhovaleckých táborů. První skupina osadníků v březnu 1950 sestávala z 12 rodin. Zpočátku čelili těžkým ekonomickým podmínkám a byli závislí na přídělovém systému. Pak si někteří z nich našli práci na stavbách v okolních městech. Zároveň začal rozvoj zemědělské produkce. V roce 1951 proběhla výstavba prvních stálých domů. Počet osadníků ale zaostával za očekáváním. Dorazili sem proto další osadníci z řad Židů z Maroka a Tuniska. Vesnice se pak od roku 1957 rozdělila na dvě části, z druhé z nich se utvořil samostatný mošav Zimrat. Centrem vesnice byla synagoga. Roku 1954 se zde konala první svatba.[3][4]

Zřízení vesnice iniciovala náboženská sionistická organizace ha-Po'el ha-Mizrachi, která v tomto regionu založila celý blok nábožensky orientovaných osad (Šuva Alef - dnešní Šuva, Šuva Bet - dnes Zimrat, Šuva Gimel - dnes Šokeda, Šuva Dalet - nerealizovaná vesnice Cumcha, Šuva He - dnes Tušija, Šuva Vav - dnes Kfar Maimon, Tkuma a Jošivja).[5]

Vesnice je pojmenována podle biblického citátu z Knihy žalmů 126,3: „Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země[3][6]

V obci existuje 60 rodinných hospodářství. Místní ekonomika je založena na zemědělství (pěstování zeleniny, citrusů, chov drůbeže, ovcí a koz).[3] V obci funguje zdravotní středisko, sportovní areály, obchod se smíšeným zbožím, synagoga, mikve a společenské centrum.[4]

Demografie editovat

Obyvatelstvo mošavu je nábožensky orientované.[4] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Šuvě Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 548 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 0,7 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Šuva[1][7][8]
Rok 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 447 415 424 348 326 351 356 371 393 405 425 425 454 519 536 544 548

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b c שובה [online]. sdotnegev.org.il [cit. 2010-09-02]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  4. a b c Šuva [online]. negev-net.org.il [cit. 2010-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-17. (hebrejsky, anglicky) 
  5. תושיה [online]. sdotnegev.org.il [cit. 2010-09-02]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  6. Ž 126, 3 (Kral, ČEP)
  7. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  8. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat