Wikipedie

Štěpánka (rozhledna)

rozhledna v Příchovicích
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná a cihlová novogotická rozhledna na vrchu Hvězda v západních Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou.

Štěpánka
Rozhledna Štěpánka, stav 2023
Rozhledna Štěpánka, stav 2023
Základní informace
Konstrukcezděná
Kóta paty958 m n. m.
Rok vzniku1892
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
Souřadnice50°44′47,76″ s. š., 15°21′57,24″ v. d.
Štěpánka
Štěpánka
Štěpánka, Česko
Technické informace
Výška stavby24 m
Počet schodů81
Stavpřístupná
Poznámka
Kód památky45215/5-53 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
turistická známka č. 32 (Štěpánka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna je 24 m vysoká. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.

Stavba rozhledny byla zahájena už roku 1847 a Štěpánka se tak (spolu s rozhlednou Žalý) řadí k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. V červnu 1847 totiž zdejší kraj navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova (dnes silnice I/14) vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval „Stephanshöhe“ = „Štěpánova vyhlídka“. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem o další mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část do výše cca 4 metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.[zdroj?]

Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. Měsíc po jejím dokončení skutečně zemřel – ovšem v úctyhodném věku 91 let.

Kamenný kříž editovat

V roce 1944 bylo pod rozhlednou vybudováno pietní místo s mohutným kamenným křížem se svastikou, znakem nacistické diktatury, které mělo upomínat na padlé vojáky wehrmachtu a SS. Kříž, který měl tvar železného kříže, tedy tlapatého kříže s obrubou, používaného od roku 1813 v pruské a později i německé armádě. Na kamenech v jeho blízkosti byla uvedena jména obcí a kladly se k nim přilby a květiny. Slavnostního odhalení kříže se 22. října 1944 zúčastnil župní vedoucí říšské župy Sudety Konrad Henlein. V projevu k shromážděným, o kterém informoval jablonecký deník Gablonzer Tagblatt, připomněl úspěšný boj Sudetoněmecké strany proti Čechům a vyzval k dalšímu fanatickému boji až do konečného vítězství.[1][2] Ze strany nacistů šlo o snahu mobilizovat zbytky nacistických sil v Sudetech v době, kdy se schylovalo k prohře Německa ve druhé světové válce.[2]

Dne 8. května 1945 tři Češi z kříže zčásti odstříleli svastiku a téhož roku v červnu ho skupina evangelíků z Turnova svrhla do rokle pod rozhlednou.[2][3] V ní rozbitý kříž zůstal ležet více než šest desítek let. K obnově kříže došlo v roce 2011, kdy jej znovu instalovali pozdější členové Spolku Jizeran.[2] Dne 25. března 2023 někdo kříž strhl z podstavce, čímž se znovu rozbil na několik kusů.[4] O zbytky kříže má zájem Severočeské muzeum v Liberci, které připravuje expozici o Říšské župě Sudety.[5]

Galerie editovat

  •  
    Oprava rozhledny v roce 2013
  •  
    Točité schodiště uvnitř rozhledny
  •  
    Horní vyhlídka
  •  
    Někdejší pietní místo s kamenným křížem pod rozhlednou
  •  
    Čelní pohled na kamenný kříž
  •  
    Výhled na sever – Jizerské hory, Krkonoše
  •  
    Pohled na Kořenov
  •  
    Pohled k Tanvaldu a Ještědu

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Letzten Endes siegt, wer nicht nachgibt. Gablonzer Tagblatt. 1944-10-23, roč. 53, čís. 250, s. 1. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d LÁNSKÝ, Tomáš. Kříž na Štěpánce vztyčili opravdu nacisté v čele s Henleinem, říká badatel. idnes.cz [online]. 2020-11-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ HLOUŠKOVÁ, Lenka. Tajemství unikátního nacistického pomníku. Je jediný v Česku. novinky.cz [online]. Seznam, 2019-12-08 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ VÁLKOVÁ, Lada. Kontroverzní nacistický kříž u Kořenova je na kusy, policie hledá pachatele. iDNES.cz [online]. 2023-03-25. Dostupné online. 
  5. ↑ PEŠEK, Jan. O rozlomený kontroverzní kříž má zájem muzeum, chystá expozici o Sudetech. iDNES.cz [online]. 2023-03-27. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Štěpánka_(rozhledna)&oldid=23116818“